Rokycany – Školáci ze ZŠ Čechova včera zaplnili Žďár. Účastnili se velké akce, jíž pro ně uspořádala nadace Dřevo pro život. V rámci speciálního projektu kluky a děvčata seznamovala s důležitostí lesa coby přírodního bohatství. Na různých stanovištích děti poznávaly pěstební i dřevozpracující činnost. Leckdy se také do dění aktivně zapojily, třeba při výsadbě stromků.

Hostitelem se staly Lesy města Rokycan. Od jejich šéfa Stanislava Sudy se malí návštěvníci třeba dozvěděli, že společnost existuje dvacet let a město je pátým největším vlastníkem obecních lesů v republice. Následně je pozval i na prohlídku deseti odpočinkových míst, která vznikla kolem lesníky upravených studánek. Pozvánka platila též do zajímavého arboreta se spoustou druhů dřevin.

Celkově se cílem akce stalo přiblížit dětem les jako součást zdravého přírodního prostředí a zdůraznit jeho hospodářskýi sociální přínos. Na realizaci záměru se podílelo také lesnické učiliště a rovněž dřevozpracující podnik Jafholz. Za nadaci pak Petra Vomočilová přítomné pozvala na jednotlivá zájmová stanoviště. Účastníci na nich poznávali třeba činnosti související se semenářstvím a zalesňováním, výchovu mladých porostů i vyznačování těžeb. Hosté se dozvěděli také o technice měření stromů, těžební činnosti či přibližování dřeva, a to nejen pomocí strojů. „Moc se mi líbil koník tahající klády. Byl strašně šikovný,” mínila Lucie Kubicová. Úplně nejhezčí je ale okolní příroda,” dodala. Mezitím se její kamarádi dozvídali o myslivosti a péči o zvěř. Učili se rozeznávat i různé shozy zvěře a pro zpestření si zkusili kličkovat s parožím mezi stromy. „Je to pořádně těžká okrasa,” shodli se. „Díky zvukům vábniček jsme poznávali také hlasy zvířat a o mnohých z nich nám vyprávěli. Překvapil mě psík mývalovitý, myslel jsem, že je to mýval. Vůbec jsem nevěděl, že se s ním v lese mohu setkat,” uvedl Martin Vojáček.

V kreativní dílně, kterou zajistil Jafholz, se děti zase seznamovaly s prací se dřevem. Rozlišovaly i různé řezivo a vytvořené polotovary. Nakonec se samy pustily do jednoduché výroby.

Prostorem co chvíli zazníval zajímavý signál – troubení na rohy. Postarali se o něj Václav Nejman a Petr Hrma a upozorňovali tak, že je čas na výměnu stanovišť. Oba trubači také hrou na horny zahájili i ukončili setkání .

Malí hosté odcházeli s poznatkem, že veškerá lesní produkce se dá spočítat. Ale přínos hvozdů pro psychiku a zdraví člověka je nevyčíslitelný.