Rokycansko – Horko a sucho teď skloňují ve všech pádech mnozí včetně lesáků.
Z
ásobit vodou strádající porosty není v jejich silách a na stromech už to začíná být znát. Trpí zejména malé stromky. „Je už jasné, že některé nevydrží, nemají šanci. Na pasekách část stromků z letošní výsadby usychá," sdělil šéf Lesů města Rokycan Stanislav Suda.
Stromky z loňska se zatím ještě naživu drží.
Výjimkou mezi stromečky strádajícími horkem jsou ty v lesních školkách. „Máme tři – na Žďáru, v Němčičkách a Cháchově. Tam situace umožňuje zajištění pravidelného zavlažování," informoval Suda.
Pro dospělé stromy je pak horší situace na okrajích porostů a při silnicích, kde se navíc ještě musí vyrovnávat s následky „zasolení" cest ze zimy. Současné počasí je pro ně nebezpečné i s ohledem na fakt, že přímo ideálně nahrává množení kůrovce.
„Kalamitu vytěžujeme pořád naplno a bohužel je jasné, že stav se zatím nezlepší," dodal Suda.
Lesáci kvůli horku chodí do práce dříve, aby se nejhoršímu vedru vyhnuli, a ti z kanceláří vypomáhají.
Komentáře
Jak jsem napsal, každé období má svá pro i proti. Život je krásný v tom, že není jednoduchý a černobílý. O dormanci u rostlin se rozepisovat nebudu. Prosím o trochu samostudia. Říznutím do borovice stav dormance skutečně nepoznáte.
O přirozeném zmlazení jste v prvním příspěvku mluvil Vy a já na něj navázal.
Od roku 1912 poznatky poněkud pokročily a pěstování sadebního materiálu je na jiné úrovni, než tehdy. Lesní síje je jedna z možností obnovy lesa, jako doplňková metoda k sadbě a přirozenému zmlazení.
Pokud někdo uvede studii podloženou vědecky získanými daty, je relevance daleko větší, než Vaše: "Vezměte deset jakýchkoli semen a standartně zasijte..." . Ta genetika také funguje poněkud jinak, než ve Vámi uvedeném příkladu.
Jinak Vám děkuji za diskuzi, ale s odkazem na první větu v ní asi pokračovat nebudu.
Možná by Vás ale ještě mohl zajímat článek o aktivitě kořenů v zimním období.
https://northernwoodlands.org/articles/article/what_do_tree_roots_do_in_winter
Jde o lesnickou studii z Vermontu 2007. Ukazuje dobrým pozorovatelům přírody známou věc - že kořeny stromů rostou někdy i v zimě. A že dornance kořenů a nadzemní části funguje jinak - minimálně jinak, než je chápána ve středoevropském lesnictví. Zkráceně - reagují na okamžitý ústup mrazů / nadzemní část ani zdaleka ne / což umožňuje využití zimní vláhy. A je důvodem zásadně lepšího ujímání podzimní sadby. Protože z jara tento fenomen umrtvíte stresem z výsadby. Ale ano - i tak se něco ujme.
Je to pro evropského lesníka velmi zajímavé počtení.
Uf …. to je dřina.
Mimochodem, mám letos zajímavé pozorování. Na kraji smrčiny, jižní suchý okraj na štěrku, vloni vybagrovali kanalizaci, na podzim - a asi protože byl skvělý rok na žaludy - celý ten pás je porostlý krásnýma ,životaschopnýma, dubovýma odrostkama. Rovnou na minerální vrstvě, na největší výhni, kde vše ostatní je spálené nadranc a kde v podrostu vedle schnou i smrkové nálety.
Takže - dá se, jak vidno, sázet i něco, co tyhle hici přečká. Jen to nejsou sazenice.
2. Staré moudro je staré moudro - je po honu, hici skončili a zalito je. Nejde o to, co bude na podzim, ale o příměr k článku o Lesy Rokycany - kde už mají polovinu suchou teď, takže co bude na podzim je irelevantní. A k tomu přidejte rozdíl v ceně sazenice + sázení + vylepšování a jste - víte kde ? A zase jsme u toho - tak dlouho se to dělá blbě, až to nikomu nepřijde divný.
Ještě v brožurce z roku 1912 se "výsadba" považuje za výstřelek s nepříliš dobrým výsledkem. K tomu chybí selekce semen - při 85% vzcházivosti sázíte dvě třetiny už genetických zmetků, které by jinak neměli sebemenší šanci. To je pak "kvalita" sadby.
Co by člověk pro dotace neudělal. Šikovný sedlák i kozla rozdojí.
Ad 1. jarní sázení není nesmysl. Stromky se sázejí v dormanci - jediná možnost jaro, podzim. Každé období má svoje pro a proti ( vláha, teplota, nebezpečí zamrznutí...). Jen podzimní sázení kapacitně nestačí.
Ad 2. Horko a sucho neskončilo, máme před sebou červenec a srpen. Jsou oblasti kde nepršelo, sucho je velké. Já letos dělal na dvou plochách dubovou síji. Zatím to vypadá celkem dobře, ale radovat se, po zkušenostech, budu až před zimou. Odkaz na brožurku z roku 1912 je úsměvný. Druhovou změnu přirozeným zmlazením ve smrkových porostech nedocílíte. Uveďte, prosím, zdroj, odkud jste čerpal informaci, že dvě třetiny sázených stromků jsou genetické zmetky. Nebo je to, jak si myslím já, jen střelba od boku??
2. Nikdo nemluví o přirozeném zmlazení. Citovaná brožura "Rolník lesníkem" z roku 1912 od Konráda Postupy, možná na svou dobu není příliš inovativní, ale četba je to zajímavá.
Citace : " Lesy seté mají, jak známo, daleko zdravější stromy, lépe vzdorující pohromám a že dřevo jejich jest pevnější.". v lekci Zakládání porostů poskytuje také zajímavé poučení : " Čisté porosty mají mnoho vad. Proto upouštíme dnes / 1912 / od zakládání porostů čistých a volíme raději porosty smíšené, neboť tyto vzdorují houževnatěji živelním pohromám, Hmyz, ano i choroby méně v nich se objevují, jako v porostech čistých. Mimo to smíšené porosty zvýší i výtěžek - cenu dříví - umožňují větší výrobu dříví užitkového / rozuměj pilařina /."
Síjí se nemyslí přirozená obnova - jsou tam i ilustrace, jak udělat brázdu pro řádkovou síjí a jak jamky pro talířovou.
To je dost "hustý" ve světle dnešních debat o směru lesnictví.
Ke genetice semen : to, že někde něco někdo napíše, má jakou relevanci ?
Vezměte deset jakýchkoli semen a standartně zasijte. Dvě nevzejdou, dva stromky budou dvakrát větší, jak průměr, dva budou chcípáci a čtyři průměr. Procenta jsou asi od boku, ale tak to bude plus mínus vždy, i bez certifikátu z ÚHůlu. V přirozeném zmlazení se chytne možná jedno, při síjí, tak jak popisují v citované brožurce asi dvě a v průmyslové školce minimálně šest. Ten rozdíl snad je patrný, nebo ne ?