Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.
Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2025 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.
Loňský leden bylo globálně nejteplejším lednem v historii měření. Každý měsíc v roce, s výjimkou února a prosince, byl teplejší než odpovídající měsíc v kterémkoli roce před rokem 2023.
„Poslední tři roky 2023 až 2025 byly mimořádně teplé ze dvou hlavních důvodů. Prvním je hromadění skleníkových plynů v atmosféře v důsledku pokračujících emisí a snížené absorpce oxidu uhličitého přírodními pohlcovači. Druhým důvodem je mimořádně vysoká teplota mořské hladiny v celém oceánu v souvislosti s jevem El Niño a dalšími faktory ovlivňujícími proměnlivost oceánu, které jsou umocněny změnou klimatu,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Mezi další faktory patří změny v množství aerosolů a nízké oblačnosti a odchylky v atmosférické cirkulaci,“ dodali.
„Skutečnost, že posledních 11 let bylo nejteplejších v historii měření, poskytuje další důkaz o nepochybném trendu směrem k teplejšímu klimatu,“ okomentoval výsledky měření Carlo Buontempo, ředitel programu Copernicus. Svět se podle něj rychle blíží dlouhodobé teplotní hranici stanovené Pařížskou dohodou. „Je jisté, že ji překročíme; nyní máme na výběr, jak nejlépe zvládnout nevyhnutelné překročení tohoto limitu a jeho důsledky pro společnost a přírodní soustavy,“ dodal.
V roce 2025 byla globální povrchová teplota vzduchu o 1,47 °C vyšší než v předindustriálním období. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.
Cílem Pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
Brusel 14. ledna (zpravodajka ČTK)
