Příbram 18. května (ČTK) - Hasiči naplánovali na dnešek v Brdech řízený požár, který má napomoci k zachování unikátní vegetace. Cvičení na dopadové ploše Jordán, patřící k nejcennějším přírodním lokalitám v bývalém vojenském prostoru, se zúčastnily asi dvě stovky hasičů. Jordán má rozlohu 450 hektarů, část ale zarostla stromy. Dnešní vřesoviště zabírá zhruba 230 hektarů. Požár byl založen na zlomku této rozlohy na dvou oddělených územích o výměře 0,18 a 0,27 hektaru, řekla ČTK mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Na cílových plochách v někdejším výcvikovém prostoru, který je od ledna chráněnou krajinnou oblastí, vznikla působením armády cenná lokalita stepního charakteru. Dělostřelba rozrývala půdu a důležitou roli měly i doprovodné požáry, bránící zarůstání vřesovišť stromy. Vřes obecný nesnáší stín a vyžaduje obnaženou půdu. "Po ukončení vojenského výcviku ale tyto plochy zarůstají náletovými dřevinami," upozornil Martin Adámek z Botanického ústavu Akademie věd. Bez potřebné péče, jakou jsou i řízené požáry, hrozí podle Adámka vřesovištím zánik.
Podle vedoucího Správy CHKO Brdy Bohumila Fišera je cvičení důležité nejen pro ověření jak zdolávat požár v Brdech, ale také pro rozdělení ploch a snížení možnosti přenosu ohně při reálném požáru dopadové plochy. "Dále získáme informace z měření o vlivu na půdní profil o šíření ohně a o vlivu na obnovu vřesu na vypálené ploše," uvedl.
Středočeští hasiči do Brd poslali dvě jednotky a techniku, zbytek zajišťovali hasiči na plzeňské straně. Podle velitele zásahu Jana Hory z Hasičského záchranného sboru Rokycany je potřeba se v Brdech připravit na zvláštní prostředí s pyrotechnickou zátěží a zajistit hasičům odpovídající výcvik. Pokud by se cvičení neuskutečnilo, zasahovali by při skutečném požáru bez přípravy a byli by ohroženi na životech. "Takto budeme odpovídajícím způsobem připraveni na možnost reálného ohně i za podmínek sucha a horka, které v letních měsících očekáváme," dodal Hora.
Strašice podle starosty Jiřího Hahnera (ODS) poslaly na místo svou jednotku dobrovolných hasičů, kteří pomáhají s kontrolou šíření požáru. Naopak starosta Obecnice Josef Karas (nezávislý) o cvičení nebyl informován. Starosta Jinců Josef Hála (KSČM) pouze věděl, že se koná, jinečtí hasiči se do něj nezapojili. Armáda se cvičení neúčastnila.
Zástupci CHKO odmítli názor, že akce měla být provedena jindy, aby požár neohrožoval živočichy. Podle Fišera jsou nyní pro řízené hoření vřesu téměř optimální podmínky, relativně vysoká vlhkost půdy i dřevní hmoty rostliny. "V jiném ročním období, třeba v létě či na podzim, by bylo mnohem větší riziko nekontrolovatelného šíření požáru. V zimě a brzkém jaru zase podmínky neumožňují efektivní spalování rostlin," podotkl.
Podle Šůlové vybrali pyrotechnici a pracovníci CHKO pro zapálení plochy, kde nehnízdí ptáci. Ráno je ještě zkontroloval ornitolog. "Obě plochy jsem podrobně prošel a nezaznamenal jsem ani výskyt savců, ani hnízdění ptáků," uvedl Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podotkl, že hnízdní sezona je nyní na začátku a také ještěrky, které se na vřesovišti vyskytují, jsou kvůli chladnému počasí schovány. "Ze zkušeností víme, že tito živočichové požáry v úkrytech běžně přežívají," dodal.
