Do akce Pomáháme zeleným lesům Šumavy se kvůli špatnému počasí zapojilo jen šedesát dobrovolníků. Vysadili 1 300 nových stromků.

ŠUMAVA Přeháňky deště se sněhem a nízké teploty odradily v sobotu většinu dobrovolníků od sázení buků, jedlí a jeřábů v šumavském parku. Akce, na které se očekávaly stovky lidí, jich nakonec přilákala jen 60. I tak vysadili 1 300 nových stromků.

Až z Rokycan přijel ráno na Modravu Antonín Dvořák. „Každý rok tu trávím dovolenou. Už mám dost toho, jak Šumava usychá a šedne, proto doufám, že jsem pomohl tomu, aby se zazelenala,” vysvětlil muž s motyčkou v ruce, když šel na Modravě sázet stromy do lokality Na Ztraceném. Právě tam se v létě kácely stromy napadené kůrovcem, což blokovali ekologičtí aktivisté.

Ztracený je ze Železné Rudy...

Naopak Jan Matoušek ze Strakonic, který se na sázení chystal s manželkou a dvěma malými syny, nakonec akci vzdal. „Měli jsme chuť pomoci, ale když jsme viděli v pátek počasí, rozhodli jsme se, že nepojedeme. Škoda, že akce nebyla o týden dříve, kdy bylo nádherně, lidí by se určitě zapojilo víc,” domnívá se.

Ačkoliv většinu lidí skutečně odradilo chladné počasí, i když se jich původně jen do registračního systému správě parku přihlásilo zhruba 200, vedení rezervace si akci pochvaluje. Sázelo se na třech místech - na Modravě, na Prášilech a u Českých Žlebů nedaleko Stožce.

„Pomáhat přijeli lidé z Prahy, Českých Budějovic, Rokycan i Nymburka. Bohužel, teploty se na všech místech, kde se sázelo, pohybovaly okolo nuly a napadl první sníh,” sdělil mluvčí správy parku Pavel Pechoušek.

Do akce Pomáháme zeleným lesům Šumavy se zapojil i známý režisér Zdeněk Troška nebo zpěvák Marek Ztracený, rodák ze Železné Rudy.

Správa parku na místě dobrovolníkům, kteří přijeli, poděkovala pamětním listem. Aby dokázala, že si jejich práce váží, na místech, kde sázeli stromy, postaví pamětní desky s vyrytými jmény těch, kteří přijeli. „V akci budeme pokračovat i na jaře příštího roku,” dodal ředitel šumavského parku Jan Stráský, který sám přijel také sázet.

...režisér z myslivecké rodiny

Podle náměstka ředitele Jiřího Mánka je sázení potřeba a lidé sami i něj projevili zájem. „Psali nám, telefonovali či mailovali. Chtěli pomoci zelené Šumavě a ti, co přijeli, ukázali, že nejsou z cukru,” uvedl Mánek.

Troška, který bydlí v Hošticích u Volyně, zase řekl, že přijet sázet stromky by měla být povinnost každého Šumaváka. „Lesy jsou nejkrásnějším místem na světě a podle toho se o ně musíme starat. Pocházím z myslivecké rodiny a vím, že je třeba o ně pečovat a sázet nové stromky,” doplnil.

Správa parku věří, že díky podobným akcím, při nichž se budou vysazovat stromky, udělá ze Šumavy odolnější národní park. Do lesů se tak totiž vrátí původní dřeviny, které zde dříve rostly a na jejichž místech je dnes většinou jen smrk. „To je příčinou kůrovcových kalamit, kdy smrky napadá lýkožrout smrkový,” vysvětlil odborník na péči o les Petr Kahuda.

Podle Jana Bečváře z lesní správy na Modravě se právě navrácením původních druhů stromů do přírody zpestří skladba lesů a lesy budou odolnější, protože kůrovec nebude moci působit takové škody. Od roku 2007 dosud napadl lýkožrout smrkový už 2,5 milionu vzrostlých zelených smrků. Jen letos vysadí lesníci a dobrovolníci na Šumavě 400 tisíc sazenic nových stromků.