Doksy (Českolipsko) 23. září (ČTK) - Národní přírodní rezervace (NPR) Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku by měla minimálně do konce roku 2021 zůstat bez velkých těžebních zásahů. Vyplývá to z nového rozhodnutí o výjimce, kterou vydala Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Rozhodnutí ČTK poskytlo Hnutí Duha, které ho vítá.
"Jen je škoda, že přišlo až poté, co byla značná část podmáčených smrčin, které jsou pozůstatkem holocenní tajgy, nenávratně zničena," uvedl v tiskové zprávě hnutí jeho zástupce Miroslav Kutal. Hnutí už dříve uvedlo, že masivní těžba smrků na pozemcích Vojenských lesů a statků (VLS) tuto rezervaci poničila. Kácení prošetřuje Česká inspekce životního prostředí.
NPR Břehyně-Pecopala je významné chráněné území. Spojuje v sobě biotopy typické pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Vojenské lesy a statky tam podle údajů ekologů v nejcennějších prvních a druhých zónách Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj vytěžily přes 9000 krychlových metrů dřeva a letos to mělo být dalších zhruba 10.000 krychlových metrů. Důvodem byla kůrovcová kalamita.
Pochybení už dříve Vojenské lesy a statky odmítly. Mluvčí VLS Jan Sotona ČTK řekl, že rozsah těžby i provedení byly s orgány ochrany přírody úzce konzultovány. Práce podle něj lesníci prováděli v období, kdy byl jejich vliv na život vzácných živočišných druhů v lokalitě minimální.
"Při současné pokračující smrkové kalamitě je Břehyně smutným mementem pomýlené snahy likvidace kůrovce v nejpřísněji chráněných územích a opomenutí faktu, že důvod masivní kalamity je především v dlouhodobě špatném způsobu hospodaření v hospodářských lesích," míní Kutal. Dřevo se těžilo především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčených a rašelinných smrčin.
