Už více než rok trvající „stop stav” těžby dřeva v lesích, které spadají do církevních restitucí, trápí Jesenicko a tamní obce. Stovky dřevorubců a lidí pracujících v lesích totiž přišly o práci. Církev věří, že se situace začne zlepšovat.

JESENÍKY Jak nedořešené církevní restituce umí brát práci, vědí moc dobře dřevorubci na Jesenicku. Na sever kraje, který tradičně trápí vysoká nezaměstnanost, dolehla další rána - tamní lidé přišli o pracovní příležitosti v lesích. Už déle než rok totiž nemohou Lesy České republiky kácet v lokalitách, které chtějí církve vrátit do svého majetku. Jen v oblasti Jeseníků se to týká 22 tisíc hektarů lesa.

Kvůli restitucím tak nemají na Jesenicku práci stovky lidí. „Měl jsem dvě party po pěti lidech, teď jsem rád, že se vůbec uživím sám. Jezdím po celé Moravě, protože tady práce není,” svěřil se Milan Zaoral z Bělé pod Pradědem. Jeho firma přibližovala dřevo lanovkou. „Pořád tady bylo dost práce, ale to se zastavením těžby v 'církevních' lesích skončilo. Chlapi teď pracují různě po Čechách a na Moravě a někteří jezdí i za hranice. Už je načase, aby se stát s církví dohodl, restituce společně dořešili a my mohli zase začít pracovat u nás na Jesenicku,” dodal Zaoral.

V oblasti Jeseníků je teď „stop stav” v lesních porostech o ploše celkem 22 tisíc hektarů. V restitučních lesích se může těžit dřevo jen po kalamitách nebo při prořezávkách. Veškerá plánovaná těžba je však zastavena.

Církev: Rychlost restitucí neovlivníme

„Chápeme starosti lidí, které tyto lesy živily a teď nemají práci. Bohužel rychlost restitucí neovlivníme. To je záležitost státních institucí,” uvedl mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

Podle něj je církev připravena okamžitě po převzetí lesů začít s lesnickými pracemi a chce zaměstnat místní.

„Máme už funkční úřad, který je na správu církevních lesů připraven. Oslovíme také místní firmy a samostatně pracující podnikatele, jsme připraveni je najmout na lesnické práce. Chceme využít jejich zkušeností a znalostí terénu. Nejsme ale schopni ovlivnit, kdy to bude,” dodal Gračka.

Katolická církev vlastní pozemky především na severních svazích Hrubého Jeseníku a v části Rychlebských vrchů, tedy na území jižně a západně od města Jeseník. Lokalita dosahuje až k Javorníku a táhne se také mezi Červenohorským sedlem a Zlatými Horami. Zastavení těžby nyní ovlivňuje život v celém jesenickém okrese. Sezonní práce totiž s nástupem jara tradičně výrazně snižují už tak vysokou nezaměstnanost, se kterou se Jesenicko dlouhodobě potýká. A významnou část sezonních pracovníků tvoří právě dřevorubci a lidé pracující v lesích.

Rozsáhlé církevní lesy se nacházejí například v okolí nejseverněji položeného města na Jesenicku - Javorníku. „Lesnictví tu dlouhodobě živí spoustu lidí, kteří teď z velké části nemají práci. Už kvůli snížení nezaměstnanosti by si měl stát pospíšit a církevní restituce vyřešit,” konstatovala starostka Javorníku Irena Karešová. Podobně vidí situaci také starosta Bělé pod Pradědem Miroslav Kružík. „Vím o několika dřevorubcích, kteří jezdí až do Německa, přitom tady by bylo práce dost a dost,” řekl.

Církevní lesy na Jesenicku kdysi patřily arcibiskupství v polské Wroclavi, olomoucké arcibiskupství je získalo až po druhé světové válce. Před osmnácti lety udělala katolická církev územní reformu a z části olomouckého arcibiskupství vzniklo Biskupství skupství ostravsko-opavské. Církevní majetek na Jesenicku ale po dohodě uvnitř katolické církve získá Arcibiskupství olomoucké.