Už čtvrtým rokem stát vrací církvím a náboženským společnostem miliardový majetek. Některé katolické řády, diecéze nebo kapituly získaly tisíce hektarů lesů a polí, jiné nedostaly ani farní zahradu.
Generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Stanislav Přibyl Právu řekl, že spravedlnost a solidarita uvnitř církve jsou pro ně důležité, ale přijde na ně řada, až převezmou veškerý majetek a začnou naplno hospodařit. „Po pár letech musíme naše kroky přezkoumat, jestli jsou efektivní. Zákon nehovoří jen o historické spravedlnosti, ale i o možnosti se postavit na vlastní nohy v budoucnosti. A to se musíme mezi sebou domluvit, aby nikdo ekonomicky nepadl," dodal.
Biskupové zatím vytvořili solidární fond, který by měl v budoucnosti dotovat majetkově slabší diecéze. Fond se zatím plní poskrovnu, je v něm jen několik málo miliónů korun. A je otázkou, zda v budoucnosti pokryje provoz chudších diecézí. (Pokračování na str. 2) Restituce dělí katolíky na chudší a bohatší
(Pokračování ze str. 1) Velký rozdíl je mezi diecézemi. Nejbohatší je Olomoucké arcibiskupství, kterému se vrátilo 37 tisíc hektarů lesů a 1342 hektarů půdy. Také sousední biskupství ostravsko-opavské začalo ve velkém hospodařit na vrácených 24 tisících hektarech lesů. Zkrátka nepřišlo ani Arcibiskupství pražské, jemu se vrátilo přes 11 tisíc hektarů lesů a přes tisíc hektarů půdy.
Opakem jsou biskupství na jihu země. Plzeňské a českobu -dějovické biskupství nezískalo v restitucích žádné lesy, ani pole. Brněnskému se vrátilo 180 hektarů půdy a necelé dva hektary lesů.
Podle Přibyla je to dané historicky. „Českobudějovická a br -něnská jsou diecéze založené za Marie Terezie a Josefa II. Byly financovány jinak než starší diecéze a od začátku měly menší portfolio majetku," poznamenal sekretář. Podobně je tomu i u plzeňské diecéze, která vznikla až v roce 1993.
Díky restitucím se k velkému majetku dostaly i menší církevní subjekty, které mají relativně málo členů i povinností. Příkladem mohou být některé řády a kláštery. Např. strahovští premonstráti získali zpět skoro šest tisíc hektarů lesů a přes sedm set hektarů polí. Majiteli velkého hospodářství se staly olomoucké a pražské metropolitní kapituly, které se starají o chod katedrály sv. Václava v Olomouci a katedrály sv. Víta v Praze.
Pražští kanovníci se nyní musí postarat o skoro pět tisíc hektarů lesů a 774 hektarů polí. Jejich olomoučtí kolegové zase o 3114 hektarů lesů a 381 hektarů polí.
36 tisíc ha půdy, 126 tisíc ha lesů
Celkově vydal Státní pozemkový úřad (SPÚ) církvím a náboženským společnostem 36 187 hektarů zemědělské půdy a 97 budov. SPÚ odmítl vydat 10 943 hektarů a 51 staveb a zastavil správní řízení ve věci vydání 34 795 hektarů půdy a 42 staveb.
Lesy ČR měly pro církve zablokováno okolo 150 tisíců hektarů lesů. Zatím vydaly 126 176 hektarů a 360 staveb. Ve hře je ještě okolo 25 tisíc hektarů lesů, o které se soudí např. německý řád – což je bývalý řád německých rytířů, který se na severu Moravy a ve Slezsku soudí o další miliardový nemovitý majetek. Soudí se i broumovští benediktini a další řády a kongregace.
Kromě majetku budou dostávat církve a náboženské společnosti paušální náhradu za nevydatelný majetek po dobu třiceti let v celkové výši 59 miliard korun úročenou o inflaci. Letos získaly již čtvrtou splátku. Jde vždy okolo dvou miliard ročně.
Nejvíc z toho dostává katolická církev – až do roku 2043 bude pobírat ročně zhruba 1,6 miliardy korun, z toho diecéze a farnosti 1,3 miliardy korun, zbytek řády a kongregace.
Ostatních 15 církví a náboženských společností, kterých se restituční zákon týká, dostávají okolo 400 miliónů ročně.
Církve také budou až do roku 2030 dostávat příspěvek na činnost, který se bude ale každým rokem snižovat o pět procent. Loni např. katolická církev dostala 892 miliónů korun.
Kvůli restitucím se také vedou stovky soudních sporů. Padají už i první rozsudky a zatím jich je víc ve prospěch obcí, krajů, státu nebo soukromníků.
Stovky žalob řeší Lesy ČR a SPÚ kvůli svým zamítavým rozhodnutím. Celkem 120 žalob došlo na adresu obcí, v nich se církve dožadují o určení vlastnického práva. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, letos diecéze a v několika málo případech i řády ustoupily.
Návrh na zdanění církevních restitucí, který jako zákonodárnou iniciativu podal letos Jihočeský kraj, leží ve Sněmovně. Už nemá šanci na schválení.
Podporuje jej sice např. ANO, komunisté a Úsvit, ale ČSSD je rozpolcena. Premiér Bohuslav Sobotka návrh odmítl s odvoláním na dohodu s lidovci při vzniku vlády roku 2014, že koalice nebude téma restitucí otvírat.
***
Největší příjemci majetku v katolické církvi
od Lesů ČR od SPÚ
lesy pole, louky
Arcibiskupství pražské 11 492 1090
Arcibiskupství olomoucké 36 922 1342
Biskupství ostravsko-opavské 23 798 201
Biskupství královéhradecké 1816 463
Biskupství litoměřické 778 203
Strahovští premonstráti 5741 730
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze 4634 774
Metropolitní kapitula u sv. Václava v Olomouci 3114 381
Kongregace sester těšitelek
Božského Srdce Ježíšova 2270 90
Cisterciáci z Vyššího Brodu 1555 576
Česká provincie řádu sv. Augustina 778 233
Maltézští rytíři 697 774
Údaje v hektarech Zdroj Lesy ČR, SPÚ
