Reaguji na rozhovor redaktora Pokorného s profesorem Kindlmannem – zveřejněném v Českokrumlovském deníku. S obsahem části článku týkajícího se mé osoby a žaloby na mě podané nemohu souhlasit a ráda bych vše uvedla na pravou míru.
Pan profesor sděluje veřejnostizajímavouskutečnost,že je trestuhodné citovat informace z veřejných zdrojů. Médiím pak poskytuje informace, které jsou v přímém rozporu se zněním žaloby a není zřejmé, kde Pavel Kindlmann více fabuluje, zda při rozhovoru s médii – nebo v soudní síni.
Pan profesor se ve své výzkumné práci zamiloval do mšic, slunéček, vosiček a střevlíků. Spolu se svými zahraničními kolegy například zkoumá, zda se mšice zdržují více na okrajích pole nebo v jeho středu a jak ovlivňují drobné plochy trávníků výskyt mšic a výskyt jejich predátorů. Do médií sděluje: „Jeden z grantů se týkal vlivu těkavých látek vytvářených rostlinami na vztahy mezi hmyzími škůdci, konkrétně rozšíření slunéček jako přirozených nepřátel mšic v zemědělské krajině v okolí Prahy. O udělení rozhodoval panel ve Štrasburku. Stál celkem 4,5 milionu korun a tři roky na němpracovali tři lidé."
V článcích, jejichž názvy se nalézají na stránkách www.isvav.cz a jejichž plné znění jsem si vyhledala, se ale posléze dočítám, že pokusy se odehrály v kraji Bretaně – nebo šlo o komplikované laboratorní pokusy.
Do žaloby právník pana profesora napsal: V případě žalovanou zmíněného grantu „Následky invazí hmyzu na interakce hmyz­rostlina zprostředkované těkavými organickými látkami" se jednalo o mezinárodní grant, k jehož řešení byl prof. Kindlmann přizván hlavním řešitelem, prof. Turlingsem (Švýcarsko) jako mezinárodně uznávaný expert v modelování populační dynamiky herbivorního hmyzu a jeho přirozených nepřátel (především soustavy slunéčko – mšice). Úlohou prof. Kindlmanna bylo matematicky zpracovat a namodelovat výsledky získané ostatními skupinami ve Švýcarsku, Holandsku, Švédsku a Itálii.
Tento výše zmíněný grant pan profesor řešil s dotací Grantové agentury ve výši téměř 4,5 milionu a dále z eurodotací CzechGlobe v celkové výši téměř 650 milionů Kč. Zdá se, že tužka, kterou Pavel Kindlmann potřeboval k modelování a výpočtům, byla poněkud předražená. Okolik – to bychom se dozvěděli z Grantové agentury a od Centra výzkumu globální změny, pokud by nám tyto instituce poskytly vyúčtování. Bylo by to jistě zajímavé čtení. Stránky isvav.cz uvádějí jako výsledek tohoto grantu pouhé dva články zveřejněné v zahraničním periodiku. O udělení grantu navíc nerozhodoval panel ve Štrasburku, ale Grantová agentura ČR.
Mohu citovat další fabulace pana profesora, ale ráda bych se věnovala mnohem důležitějším informacím, které souvisejí se žalobou i s dotacemi do přírodovědy.
Docent Václav Větvička, uznávanýbotanik,vúvazepro Českobudějovický deník řekl: „Maně mě napadá, zda ona úsilí o bezzásahovost v ještě větší míře nejsou v podstatě prosazována jako velkoplošný pokus, v němž lze dlouhodobě pozorovat a popisovat jakousi sukcesi, (polo)přirozený návrat lesa." Toto sdělení by nebylo až tak zajímavé, kdyby sám Václav Větvička nebyl jakýmsi přírodovědným konvertitou, jenž se od obhajování bezzásahovosti postupně přesunul až na pozici opačnou. Myslím si, že Václav Větvička je jedním z mála zasvěcených vědců, jenž ví, co je v pozadí šumavské kauzy a nedokáže se s tímto prokletím Šumavy ztotožnit. Ráda bych muza to poděkovala.
Příběh usychající Šumavy začíná v posledním desetiletí 20.století, kdy se na českou stranu Šumavy rozšířil kůrovec ze sousedního Bavorska a Rakouska. Kalamita postupovala bez toho, že by se kdokoliv snažil zastavit její šíření. Od roku 1993 se o to pokoušel nově nastoupivší ředitel Žlábek. Byl odvolán. Analogicky v roce 2007 – po orkánu Kyrill – bylo zpracováno 800 tisíc kubíků polomů a vývratů. Minimálně 200 tisíc kubíků však bylo ponecháno bez zásahu, a to v nejcennějších centrálních částech Šumavy. Staly se ohniskem kůrovcové nákazy. Ponechání polomů a vývratů umožnily téměř tajně vyhlášené způsoby péče, které znamenaly bezzásahovost na obrovské ploše národního parku. Započal velkoplošný kůrovcový experiment. Opět pozdě – přichází do funkce Jiří Mánek. Nepodporuje bezzásahovost. Je odvolán.
Mínění obyvatel Šumavy, reprezentovaných správou obcí ležících na území Národního parku Šumava, nikoho nezajímá. S lety narůstá počet stoupenců divočiny v kulturních lesích Šumavy. K jejich přívržencům se přidávají stále hlasitěji i čeští (především jihočeští) přírodovědci. Současně strmě narůstá jejich podpora jak z financí národních, tak z eurodotací. Namátkou: od roku 2007 bylo alokováno Evropskou unií na přírodovědný výzkum a rozvoj přírodovědných oborů Jihočeské univerzity 1 147 587 000 Kč. Nepřírodovědné obory Jihočeské univerzity získaly jen 70 milionů, tedy 6% z celkové sumy dotací pro Jihočeskou univerzitu.
Na výzkumné záměry a projekty, alespoň částečně se týkající Šumavy, bylo státem v letech 2000­2014 – pro Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity, Biologické centrum a Centrum výzkumu globální změny – uvolněno 3 334 858 000 Kč. Započteny jsou všechny granty, v jejichž výsledcích se objevily dva a více titulů týkající se Šumavy nebo kůrovce.
Můžeme se ptát, proč EU nepodporuje více například rozvoj umění, historie, sociologie, ekonomie a jiných nepřírodovědných oborů. Můžeme se ptát, jak by špičky evropské unie reagovaly na nedemokratičnost schvalovacích procesů, které vedly k odumření Šumavy. Můžeme se ptát, proč média poskytují prostor převážně ultraekologicky smýšlejícím jedincům. Můžeme se ptát, co stojí za rozhodováním chemika na postu ministra životního prostředí. Odpovědi by byly jistě zajímavé. Se svými názory plně stojím za docentem Větvičkou. Podobně jako on se domnívám, že na Šumavě se odehrává velkoplošný experiment, kterýnemáobdoby. Ato nejen ve finanční podpoře všech, kdo za něj lobbují.
Je samozřejmé, že se v tuto chvíli ocitám před soudem, protože spor o Šumavu se přesouvá z médií do soudních síní. Jsem jedním z křiklounů, kteří poukazují na nejasnosti kolem odumírání Šumavy. Pro záchranu a další fungování velkoplošného šumavského experimentu učiní ekologické neziskovky, dotacemi podporovaní přírodovědci a další zájmové skupiny, maximum. A já udělám maximum proto,abychtentosoudníspor vyhrála.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.