Když mi zavolali z prezidentské kanceláře, že se pan prezident Zeman rozhodl mi udělit státní vyznamenání za péči o Národní park Šumava, proběhlo mi bleskově hlavou několik myšlenek. Zda jsem opravdu vykonal dost, co tomu asi řeknou moji příznivci a co tomu asi řeknou ti nepřející. Čekal jsem křik ze strany ekologických aktivistů i nesouhlasnou reakci ministra Brabce, který mě z funkce ředitele NP Šumava odvolal z důvodů odlišného názoru na řízení a směrování národního parku a jeho legislativního ukotvení. To jsme také společně uvedli na tiskové konferenci 25. 4. 2014.
Přesto jsem se nedivil, jak se následně pod různými tlaky vyvíjí, mění a vysvětlují důvody mého odvolání, jelikož ani pro ministra není mnohdy dobré odvolávat z funkcí lidi, kteří mají všeobecnou podporu jenom proto, že jsou trnem v oku ekoaktivistům. Ovšem nikdy bych nečekal, že mně jistě nezávislý deník MF Dnes ústy pana ministra Brabce (ANO) obřím nadpisem na titulní straně označí za diletanta a že prohlásí, že mě vyhodil pro neschopnost. Chápu nutnost ministrovo politické obhajoby, ale nechápu potřebu mě urážet. Ale usuzuji také, že možná nejde až tak o mou osobu, ale že kritika míří primárně na pana prezidenta. Ať byly pohnutky pana ministra jakékoliv, uvádím na svoji obhajobu následující.
Žiji na Šumavě 43 let, vyrostl jsem v rodině lesníka na Horské Kvildě. Vystudoval jsem přírodovědeckou fakultu a studoval i lesnickou fakultu. Tématem mé diplomové práce byla problematika hydrologie a rostlinstvo v západní části NP Šumava a moje práce byla v roce 1995 ohodnocena jako jedna z nejlepších v oboru ochrana přírody. V NP Šumava jsem s přestávkou pracoval téměř 15 let od pozice referenta až po ředitele. Byl jsem 10 let koordinátorem Biosférické rezervace Šumava a cestoval s kolegy po celé Evropě a studoval téma Člověk a biosféra, tedy trvale udržitelný způsob života člověka v chráněné přírodě. Deset let jsem byl redaktorem vědeckého časopisu o Šumavě Silva Gabreta a pořádal vědecké konference. Patnáct let jsem prostřednictvím molekulární genetiky zkoumal populace lesních dřevin, zejména smrku a to nejen na Šumavě, ale po celé ČR. Za svojí vědeckou práci jsem získal ocenění pro mladé vědce do 30 let od renomované evropské organizace EUFORGEN na konferenci v Evropském parlamentu ve Štrasburku. V roli ředitele NP Šumava jsem navázal na práci Dr. Stráského a dokončil zastavení největší kůrovcové kalamity v jejích novodobých dějinách. Bez ohledu na to, že se naše kroky nelíbily ekologickým aktivistům, tak výsledkem je, že je dnes Šumava prakticky bez kůrovce. Když jsem Správu NP Šumava přebíral, byla na tom ekonomicky špatně, ale po dvou letech jsem ji předal ve výtečné finanční kondici. To i přes dramaticky snížený příspěvek na činnost od MŽP a s maximálním snížením těžby dřeva. Rozeběhli jsme a připravili stovku nových projektů za stovky milionů korun a sehnali na ně prostředky. Většinou se jednalo o projekty zacílené na turisty a podporovali jsme tak celý region, který podle mě musí profitovat z toho, že se jedná o národní park. Tak jako je tomu po celém světě. Za tím účelem jsem si osobně udělal podrobnou analýzu 380 národních parků v Evropě a důkladně studoval jejich webové stránky, řadu z nich jsem také navštívil osobně fyzicky. Řídil jsem se dobrými příklady ze zahraničí a aplikoval je na Šumavě. Za naše kroky jsme dostali prestižní ocenění v národní soutěži Česká inovace roku 2013, v našem případě za inovativní přístup práce ve veřejné správě. Pro mnohé aktivisty to byl nový a tedy nepochopitelný přístup. Rozumím, že i pro ministra mohlo být toto směřování důvodem k mému odvolání. Přesto odmítám nařčení neschopným diletantem, jak o mě nově uvedl pan ministr v MF Dnes dne 30.10. 2015.
S ministrem Brabcem jsem se poprvé viděl při jeho prvním výjezdu na Šumavu a strávili jsme spolu asi 2 hodiny. Pak už jsem ho viděl až při aktu, kdy mě odvolal z funkce. To, že nově příchozí ministr shrnul moji dvacetiletou profesní kariéru do megatitulku o mém diletanství na úvodní straně celostátních novin MF Dnes považuji za hanlivé a laciné. Ale na druhé straně mě to utvrzuje v názoru, že jestliže mě odvolal z funkce takový člověk, pak jsem na Šumavě konal správně. A také mě to posiluje ve vědomí, že ocenění prezidentem Zemanem má velkou váhu a že mohu být jeho hrdým nositelem.
Jiří Mánek, v.r.
Komentáře
Určitě ne s poukázáním na to, že o vás řekl nějaký ministr, že jste diletant a Vy si to, spolu se Zemanem, zrovna nemyslíte. Neurazte se, ale snad se nechcete srovnávat s chirurgem Pomahačem nebo houslistou Šporclem. To byste nebyl jenom diletant, ale navíc hodně velký drzoun. Proto si odpusťte navýšení svojí hrdosti jenom kvůli tomu, že vás někdo nějak označil. A jak a komu se prodávaly pozemky, na kterých byly následně povoleny stavby v NPŠ, to si jenom račte vzpomenout.
Že se jedná ze strany ministra o hrubou urážku, není pochyby. Ale to, že se někdo cítí uražen, ještě nemusí znamenat například to, že mu bylo státní vyznamenání uděleno zcela přiměřeně zásluhám
a urážka nepovede ještě k posílení hrdosti na ně.
I to srovnání s mnou jmenovanými mně hodně uteklo. Skutečně je jedná o nesrovnatelné zásluhy
znalostí, dovednosti a umění.