Před více než 30 lety byly v ČR navráceny lesní majetky, přičemž celá řada zejména drobných vlastníků v důsledku dlouhé periody vyvlastnění (kolem 40 let) ztratila návaznost na historické zkušenosti a cíle hospodaření svých předchůdců. Proces návratu k hospodaření v malolesích probíhá v různé míře úspěšnosti a v praxi lze zaznamenat jak vzorně opečovávané lesní porosty, tak majetky odkud se šířila celá řada škůdců k sousedním pozemkům.
I když má vlastník lesa dnes k dispozici širokou škálu zdrojů informací, považovali vědci z VÚLHM, v. v. i., za přínosné shrnout některá doporučení v oblasti pěstování lesa do certifikované metodiky Pěstební postupy obnovy a výchovy lesa pro drobné vlastníky, kterou zpracovali při řešení projektu NAZV QK21020371 „Udržitelné hospodaření v lesích drobných vlastníků“.
Jejich cílem je poskytnout uživateli pěstební postupy modifikované pro použití v malolesích, a to včetně využití opomíjených nebo málo aplikovaných opatření ke zlepšení stavu a funkčnosti lesů malých výměr. Doporučení jsou pokud možno diferencována podle rozlohy majetků a podle současného stavu (např. kalamitní rozpad) a cílů vlastníka.
Vědci se v metodice zaměřili na motivaci vlastníka uskutečňovat ve svém lese hospodaření podle nejnovějších poznatků se zohledněním historických zkušeností v činnostech zahrnujících obor, tzv. pěstování lesů, tj. zejména opatření obnovy a výchovy lesa.
Vedle správných postupů v ochraně lesa vědci považují právě zaměření na pěstební činnosti jako zásadní nejen pro naplnění celé (u malých vlastníků mnohdy pestré) škály cílů, ale i jako adaptační opatření na klimatickou změnu.
Hranice výměry lesních majetků pro obvyklé řazení vlastníků mezi „drobné“ je do 50 ha. Někdy je pro tyto majetky používán i termín „malolesy“. V současnosti je ve vlastnictví fyzických osob v ČR přibližně 465 tis. ha lesů a z toho malolesy tvoří více než 67 %. Do velikostní kategorie 1–10 ha spadá 42 % uvedené plochy lesů. Právě u vlastníků těchto malých výměr je zásadní, jaký přístup mají k péči o svůj majetek.
V praxi se lze setkat s velmi nadšenými vlastníky ochotnými investovat do svého majetku svou práci a ne vždy očekávat reálné (v krátkodobém horizontu dosažitelné) efekty, a to i v kombinaci s upřednostněním nebo potlačením funkce dřevoprodukční. Na druhou stranu jsou časté i případy silného nezájmu o lesní majetek menší výměry, které pak mohou vést k šíření škůdců na sousední majetky nebo dokonce k rozvoji kalamity.
Podle platného lesního zákona se na takového vlastníka nevztahuje povinnost hospodařit podle lesního hospodářského plánu (LHP) a využívá jen tzv. lesní hospodářské osnovy (LHO). Zásadní je ve všech případech komunikace s odborným lesním hospodářem, který respektuje reálné cíle vlastníka, ale může ho i aktivně nasměrovat k dalším efektům vlastnictví malolesa.
Vlastník lesa musí mít dle zákona bez ohledu na výměru majetku odborného lesního hospodáře (OLH). Může si ho vybrat sám (podmínky pro jeho kvalifikaci stanovuje zákon) nebo mu je přidělen zpravidla z místně příslušné organizační jednotky Lesů ČR, s. p., nebo pověřením právnické či fyzické osoby orgánem státní správy lesů na katastrálně příslušné obci s rozšířenou působností (ORP).
Aktuální přítomnost nebo nepřítomnost stromů a keřů na pozemku přímo neznamená, že se jedná o pozemek „lesní“. Vlastníkem lesa je ten, kdo má u svého pozemku v katastru (https://www.cuzk.cz/) v kolonce „druh pozemku“ uvedeno: lesní pozemek nebo v kolonce „způsob ochrany nemovitosti“ uvedeno: pozemek určený k plnění funkcí lesa (PUPFL), popř. obojí. Každý vlastník lesa by měl znát jeho hranice a pokud možno je udržovat.
V metodice jsou stručně shrnuty informace, jaká opatření můžou vlastníci malých lesů využívat k naplnění svých individuálních cílů při využívání malého lesního majetku. Metodika také vlastníkům přístupným způsobem pomůže se zorientovat v odborné terminologii, v náročnosti prací a při rozhodování, jak dále postupovat podle svých možností a nabízené asistence ze strany odborných lesních hospodářů.
Metodika je určena prioritně pro vlastníky lesů menších výměr (do 50 ha). Uvedená doporučení by měla v součinnosti s OLH pomoci vlastníkům naplnit jejich cíle a záměry s lesními majetky v souladu se související legislativou. Kromě již zmíněných OLH je metodika dále využitelná pro organizace státní správy lesů a ochrany přírody (pracovníky na ORP), lesnické školy a univerzity a lesnický výzkum.
Při kalkulaci přínosů metodiky lze předpokládat, že její uplatňování přispěje ke zlepšení stavu drobných lesních majetků a k zajištění plnění jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí. Bude tedy významně sníženo riziko jejich rozpadu.
Pokud by se na uvedené výměře modelově uvažovalo uplatnění alespoň 3 m3/ha v mýtní místo v nahodilé těžbě, může to přinést (při předpokládaném lepším zpeněžení dříví z úmyslné vs. nahodilé těžby o ca 500 Kč/m3) zvýšení tržeb až o přibližně 615 mil. Kč.
Dalším přínosem popsaných postupů, zaměřených na obnovu a výchovu porostů s důrazem na podporu směsí, je snížení rizika velkoplošného rozvrácení porostů, což vede k omezení plnění ostatních funkcí lesa.
Metodika Pěstební postupy obnovy a výchovy lesa pro drobné vlastníky je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2024/05/LP_11_2023.pdf
TZ VÚLHM
Komentáře
Neakceptuje škody našimi spoluobčany, krádeže stromků, škody zvěří, úklid lesa po návštěvnících lesů,škody na plenění sběrem lesních plodů, změny klimatu, škody splachy ze zemědělských půd a TD - výčet by byl velký... a dále z ekonomického hlediska příručka neakceptuje zvyšování daní a jejich placení...dále inflaci a TD.
Pouze se tu apeluje na odpovědnost vlastníka lesa a jeho ochotu zdarma,s obrovskou časovou a finanční náročností na ochranné a pěstební prostředky les pěstovat a chránit.
KDE JE TOTO ZAPOČÍTÁNO??
pokud jsem v dnešní realitě a ne školním případě, tak maloles je prodělečný a jeho budoucnost nejistá.
Co to přináší pro ostatní lidi....buďte rádi, že se lesu ještě někdo mimo politiků, kteří jen řeší a slibují, poctivě daní a bez náhrady újmy vlastníku lesa nařizují, co musí strpět, o les ještě někdo stará a pěstuje.
Dnešní mladá generace to už pravděpodobně nebude a nebude, dřina jí za to nestojí a na počítači les nepostaví a nevypěstuje.....
Můj reálný aktuální výpočet je cca 48 000 - 55 000 mínus na 1 ha.
Nechci tím brát výdělek kšeftařům se dřevem, ti vydělají ovšem jen rychlou koupí-těžbou-a rychlou prodejí komukoli.
A profíci od LČR - STÁTU - kde máme veřejně přístupné lesní hospodářské plány a ukazatele, abychom si jako občané a kontroloři, jak to chodí u státu-majetku nás všech ...mohli zkontrolovat jak se lesům daří a co se nedaří. Někde je stav hrozný.
STÁT SI TYTO ÚDAJE PEČLIVĚ TAJÍ a jen prostřednictvím svých placených institucí plká a mlží.
Myslíte rozdíl těžba - výsadba ?
A to je to co mě tam chybí.
Mám příručku ve stejném duchu ještě z K.und K.monarchie od Konráda Postupy - Rolník lesníkem - a tam tohle nechybí. Tedy jaké dřevo komu prodat, za kolik je ramlí na otop a za kolik bříza na loukotě, kolik za matroš na košťata.
Jestli něco strejc ze vsi neví, tak jsou to realizační ceny - co se vyplatí a co je na houby.
Že jako nemá smysl cílových 500 vyvětvených buků, slabá borovice je neudatelná, tak jako osika, že červeňák sice krásně roste, ale nikdo ho nekupuje.
Že nedává smysl prodávat dříví akciovce jak to stojí.
Že jediný, na čem se opravdu dnes nechá vydělat je dub a modřín, buk je úplný chucpe, když se vám nezmlazuje sám a borovice nemá žádnou budoucnost, sází jí jen šílenec.
A pak v té staré knížce taky nechybělo, kde co sadit, aby vám to nesežral chroust.
Holt - jiná doba.
A pak ty těžební možnosti dle LHO.
To ale není chyba příručky.
"V době, kdy porosty považujeme za tzv. mýtně zralé (v naších podmínkách ca ve
100 letech), je v nich přibližně už jen 300 až 500 stromů na hektar."
Skutečnost je taková, že tohle platí zhruba pro buk. Pro smrk je ekonomické optimum těžby 60-80 let, mimo resonanční porosty - nad 1000mnm. Pro borovici dle lokality- ale minimálně 150 let, ve většině selských lesů spíš 200. Pro dub je dopručená ekonomická těžba 250+. Modřín zhruba jako borovice - 150+
Uvedená obrovská konkurence v mladém věku vede k postupnému samovolnému
prořeďování, kdy jedinci, kteří doslova „prohrají boj o své místo na slunci“ odumřou a stanoviště ovládnou „vítězové“
A od toho se odvíjí i počty. Vzrostlý cenný listnáč potřebuje 200-250 m2. I kvalitní modřín má větve delší jak 5m.
" Uvedená obrovská konkurence v mladém věku vede k postupnému samovolnému
prořeďování, kdy jedinci, kteří doslova „prohrají boj o své místo na slunci“ odumřou a stanoviště ovládnou „vítězové“
Jenže zapoměli dodat, že tohle platí jen pro skutečnou přirozenou obnovu. Tam to funguje, když do toho nezasahujete. Speciálně javor probírku vůbec nepotřebuje.
U sadby je to úplně jinak a bez včasné probírky budete mít lesy, jako Lčr.
Takže rada za sto.