Pořad: Nedej se
redaktor
--------------------
V roce 2016 se v České republice vytěžil historicky nejvyšší objem dřeva napadeného kůrovcem. 4 miliony kubíků. Z toho 2/3, 2,5 milionu, vykázal státní podnik Lesy České republiky, který obhospodařuje necelou polovinu lesů v zemi. Kalamitu Lesy ČR prezentovaly jako republikový problém od prvních měsíců roku 2016.
redaktor /Archiv Zpravodajství ČT 1. 2. 2016/
--------------------
Kůrovec může letos napáchat takové škody jako při největších kalamitách v letech 92 a 2003. Pokud nepřijmeme potřebná opatření, může být vytěženo na konci roku až 2,5 milionu stromů, varují Lesy České republiky.
redaktor
--------------------
Více než půl milionu kubíků nakonec vytěžily Lesy ČR na jediné lesní správě - Bruntál. Další milion na sousedních správách Šternberk, Janovice, Opava, Město Albrechtice a Vítkov. Kalamita zjevně zasáhla především oblast Nízkého Jeseníku. Lesy ČR mají o příčinách kalamity jasno.
Ing. Václav LIDICKÝ, výrobně technický ředitel LČR
--------------------
Příčinou je klimatická změna, zejména souběhy teplotních a vláhových extrémů.
Ing. Daniel SZÓRÁD, Ph.D., generální ředitel LČR
--------------------
Jeden z faktorů, ale na začátku toho všeho je klimatická změna, to je prostě problém, který je, který je obecný, s kterým je potřeba pracovat.
redaktor
--------------------
S tím se však zcela neztotožňuje Hnutí DUHA, jež v roce 2015 upozornilo, že primární příčnou kalamity v oblasti severní Moravy mohlo být cílené šíření kůrovce.
MVDr. Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
My jsme měli nepotvrzené informace, že minimálně jedna firma na severní Moravě si i zašetřovala kůrovce, vlastně nechávala ho schválně vylétávat proto, aby mohla těžit potom větší objemy dřeva, které by jinak nedostala zadáno vytěžit.
redaktor
--------------------
DUHA proto požádala generálního ředitele Lesů ČR o informace o smluvních pokutách, které lesy udělily těžebním firmám za to, že napadené dříví včas netěžily a neasanovaly, čímž umožnily šíření kůrovce. Daniel Szórád však žádost odmítl s tím, že požadované informace neexistují a jde o obchodní tajemství.
Ing. Daniel SZÓRÁD, Ph.D., generální ředitel LČR
--------------------
Nám ten požadavek připadal jako docela šikanózní. Bylo to, ten požadavek byl v takovém míře a v takovým rozměru, že to znamenalo zaměstnání několika lidí a navíc v tom detailu, ve kterém to po nás požadovali, jsme neměli ani evidenci. My nepotřebujeme mít evidenci úplného detailu na lesní porost, dejme tomu. Myslíte, že musíme evidovat každou molekulu kyslíku?
MVDr. Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
--------------------
Pro nás tohle bylo naprosto nepochopitelné zdůvodnění. Já si neumím představit, že vedení firmy neeviduje nějakým způsobem centrálně, které firmy porušují pravidla smluv. A pakliže dochází k tomu, že se kůrovec v podstatě šíří i díky zanedbání těch těžařských firem, které si Lesy České republiky najímají, tak přece vedení podniku musí mít přehled o tom, které firmy to jsou, aby jim příště ty zakázky nedalo takovým firmám, které tato selhaly.
redaktor
--------------------
Hnutí DUHA tedy na poskytnutí informací trvalo.
Mgr. Dominika KOVAŘÍKOVÁ, právní zástupkyně Hnutí DUHA
--------------------
Takže DUHA se odvolala, nicméně ani to odvolání nepomohlo, to odvolání bylo zamítnuto generálním ředitelem Lesů ČR opět s argumentem, že jde o novou informaci, že tyto informace nemá, nemá k dispozici. Takže Duze v podstatě nezbyla jiná cesta, jak se bránit, než podat správní žalobu, kterou v březnu roku 2016 podalo u Krajského soudu v Hradci Králové. Tato žaloba už byla úspěšná. Krajský soud uložil, aby Lesy ČR poskytly informace o datu udělení pokuty, komu byla pokuta udělena, kterému smluvnímu partnerovi, výše této pokuty, označení dotčené smluvní územní jednotky. Dále důvod udělení pokuty, kolik metrů krychlových kůrovcem napadených stromů nebylo nebo bylo pozdě zpracováno a ve kterém porostu.
redaktor
--------------------
Lesy ČR přesto odmítly informace vydat a proti rozsudku podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten se však se stížností Lesů ČR neztotožnil a rozsudek krajského soudu potvrdil.
doc. JUDr. Mgr. Pavel MOLEK, Ph.D., soudce Nejvyššího správního soudu
--------------------
Krajský soud vyšel z toho, že mu přišlo těžko uvěřitelné, že by státní podnik, který hospodaří s veřejnými prostředky, že by měl takový jakoby zmatek v těch smlouvách a v tom, co vyžaduje po svých smluvních partnerech, že by prostě nevěděl, jestli má nebo nemá právo po nich vymáhat smluvní pokuty, že by jakoby opravdu hospodařil tak nepečlivě, že by byl tak nepečlivým hospodářem, to je prostě zvláštní. Pro Krajský soud v Hradci Králové to byl asi těžko představitelný přístup k nakládání s prostředky, které jsou veřejnými prostředky, protože těmi veřejnými prostředky nejsou až ve chvíli, kdy je má ten státní podnik ve svém rozpočtu, už ve chvíli, kdy to je nárok toho státního podniku vůči smluvním partnerům, tak to vlastně má povahu těch veřejných prostředků.
redaktor
--------------------
DUHA tak letos v únoru po roce a čtvrt trvajícím soudním sporu požadované dokumenty pokutám od Lesů ČR získala.
Ing. Zdeněk VALNÝ, Ph.D., bývalý lesní správce Lesů ČR, bývalý prezident AČMD
--------------------
Z těch dokumentů, které se podařilo Hnutí DUHA získat, vyplývá skutečně velmi závažné podezření, že v oblasti Nízkého Jeseníku docházelo už v letech 2013 a 14 k poměrně závažnému porušování smluvních ujednání v oblasti ochrany lesa proti kůrovcům. Ty pokuty, které byly udělovány za takzvaně šíření kůrovce, respektive nezpracovávání kůrovcem napadaného dříví včas, dosahují skutečně závratné intenzity a stejně tak objemu. Z těch dokumentů je zjevné, že i přes snahu revírníků Lesů České republiky, smluvní partneři nerespektovali jejich pokynů, jejich zadání a nezpracovávali kůrovcem napadené stromy včas. Z jednoho takového stromu se může vyrojit po dokončení vývoje až na 350 tisíc jedinců, takže i laik si umí udělat obrázek o tom, co to znamená, když těžební firma nezpracuje například 5 nebo 10 stromů v jedné lokalitě.
redaktor
--------------------
Ze získaných dokumentů vyplývá, že těžební firmy byla často pokutovány i za mnohem rozsáhlejší porušování smluvních ujednání. A to nejen v oblasti Jeseníků, ale i Beskyd a jinde.
Ing. Zdeněk VALNÝ, Ph.D., bývalý lesní správce Lesů ČR, bývalý prezident AČMD
--------------------
Z těch dokumentů je zároveň naprosto zjevné, že ten kalamitní základ existoval už v letech 2013 a 14, to znamená v době, kdy ty regiony netrpěly tím srážkovým deficitem, o kterém je řeč. A já osobně mám za to, že uvádět klimatickou změnu jako primární faktor, respektive spouštěč té kůrovcové kalamity, která přerostla podle mého názoru v kůrovcovou, regionální kůrovcovou katastrofu, je minimálně neobjektivní a neúplné. Velmi důležité je také, jak a kde ten smluvní partner to vytěžené kůrovcem napadené dřevo skládkuje. Jestli ho rovnou z lesa odváží na dřevozpracující závod k okamžitému odůkrnění, anebo jestli ho skládkuje někde poblíž těch lesních porostů. V těch případech potom dochází často k tomu, že ten kůrovec dokončí vývoj v tom vytěženém odvozem asanovaném dřevu a vrací se zpět z těch skládek toho dřeva do porostů.
redaktor
--------------------
Získané dokumenty také dokladují, že firmy často nezpracovávaly ani takzvané lapáky, tedy stojící nebo ležící stromy, které jsou součástí obranných opatření Lesů ČR proti kůrovcům. Ty tak paradoxně posloužily jako zdroj šíření kůrovce. Na příčiny kalamity jsme se zeptali také pokutovaných těžebních firem.
Zdeněk BÁBÍČEK, PETRA spol. s. r. o., jednatel
--------------------
Nezlobte se, já fakt jako nemám, nemám čas ani prostor, určitě to je otázka na Lesy, ale my v podstatě vykonáváme služby, které oni nám zadajú a těžební práce a tak dále a celkem se omlouvám, ale ...
redaktorka
--------------------
A měli jste například dostatečné výrobní a odvozní kapacity, abyste zamezili šíření toho kůrovce z napadených stromů v době té kalamity?
Zdeněk BÁBÍČEK, PETRA spol. s. r. o., jednatel
--------------------
Jak říkám, to je otázka, prosím, na Lesy, jo.
redaktorka
--------------------
Nene, to je otázka, otázka na vás, na firmu, která tam těžila.
Zdeněk BÁBÍČEK, PETRA spol. s. r. o., jednatel
--------------------
Ne, na shledanou.
redaktorka
--------------------
Vy už jste vlastně byli pokutování za, za to, že jste včas neasanovali kůrovcem napadené stromy v roce 2013, a to ještě ta kalamita vlastně neeskalovala.
Radomír HAVLÁSEK, LDF Rožnov, a. s., předseda představenstva
--------------------
Vy /nesrozumitelné/ v roce 2013? Tak to vám vůbec neumím říct, za co ta pokuta nebo jakým stylem v roce 2013 žádná kůrovcová kalamita ještě nebyla.
redaktorka
--------------------
Právě, to jsou třeba věci, který bych potřebovala takhle upřesnit ještě, protože tomu taky moc nerozumím. Tady máte rok 2013 a 79 tisíc LDF Rožnov, pokuta za to, že jste to včas neasanovali.
Radomír HAVLÁSEK, LDF Rožnov, a. s., předseda představenstva
--------------------
Tam já vám neumím, neumím tohle říct, jestli to byla /nesrozumitelné/ nebo jestli to byla nějaká jiná termínovaná těžba, ne kůrovcová, to po mně nechtějte, to já v hlavě skutečně nemám.
redaktorka
--------------------
Mně jde o rok 2013 a 14, protože vy jste dostali v roce 2013 na lesní správě Šternberk pokutu 123 tisíc, o rok později pokutu 320 tisíc, čím byly způsobeny ty pokuty, které vám Lesy České republiky dávaly?
Ing. Luděk SZÓRÁD, Kloboucká lesní s. r. o., prokurista
--------------------
To já se musím podívat, protože 2013, 2014 v podstatě jsem tohle neměl na starosti vůbec.
redaktor
--------------------
Na řadě dokumentů k pokutám podpis zástupce firmy Kloboucká lesní překvapivě schází. V ekonomickém deníku však mluvčí lesů ČR tvrdí, že bratr generálního ředitele Lesů ČR Luděk Szórád vykonával pozici výrobního ředitele ve firmě Kloboucká lesní již před rokem 2014. Obrátili jsme se také na ministerstvo zemědělství. Chtěli jsme vědět, jaká byla přijata opatření proti šíření kůrovce.
redaktorka
--------------------
Už v roce 2013 byly tam v té oblasti pokutovány externí firmy v souvislosti s tím, že pozdě asanovaly to kůrovcové dříví.
Ing. Petr BUREŠ, Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů, Ministerstvo zemědělství ČR
--------------------
A teda jestli bylo vydáno nějaké, nebo jak jste to nazvala?
redaktorka
--------------------
No, ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy lesů
Ing. Petr BUREŠ, Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů, Ministerstvo zemědělství ČR
--------------------
Ano, je.
redaktorka
--------------------
Ono má povinnost podle lesního zákona podle paragrafu 49 uložit opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod. To nastalo v případě toho Nízkého Jeseníku. Tam došlo ke kalamitě, která překračuje obvod kraje. Došlo tedy k naplnění dikce paragrafu 49 a ministerstvo zemědělství mělo jako ústřední orgán státní správy lesů konat. A mě zajímá, jaká byla přijata opatření, která by včas zamezila šíření té kalamity?
Ing. Petr BUREŠ, Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů, Ministerstvo zemědělství ČR
--------------------
Asi takhle. My jsme měli svolanou státní správu lesů, krajských úřadů a to dvakrát v loňském roce a v letošním roce a když jsme tuto otázku projednávali, tak zástupci státní správy krajů tedy tenhle ten požadavek nedávali. My jsme udělali jinou věc s ohledem na lokální situace, tak jsme vydali metodické doporučení, metodické doporučení ministerstva zemědělství, které je, které je na portále ministerstva zemědělství a bylo vydáno v loňském roce.
redaktorka
--------------------
A nedomníváte se, že jste konali třeba pozdě, protože ta kalamita eskalovala v letech 14 a 15?
Ing. Petr BUREŠ, Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů, Ministerstvo zemědělství ČR
--------------------
No, záleží, co je to eskalovala, protože ona třeba ještě může eskalovat. My nevíme jako a do tý přírody nevidíme.
redaktor
--------------------
Ministerstvo se tedy zjevně dříve než loni kalamitou příliš nezabývalo.
JUDr. Petr SVOBODA, Ph.D., Katedra správního práva a správní vědy, Právnická fakulta UK
--------------------
Nad rámec prostého konstatování zanedbání kontrolní pravomoci ze strany ministerstva zemědělství celá ta kauza vzbuzuje dvě poměrně závažná podezření. Za prvé jde o podezření takzvané systémové podjatosti, čili jestli to zanedbání kontrolní pravomoci ze strany ministerstva zemědělství náhodou nebylo způsobeno tím, že ministerstvo zemědělství je jak orgánem, který vykonává zřizovatelské funkce vůči státnímu podniku Lesy České republiky, tak orgánem, který má podle zákona vykonávat kontrolu nad plněním povinností vlastníka lesa. A to druhé podezření, které se tady samozřejmě nabízí, je otázka, jestli v tom triumvirátu zpracovatelské firmy, státní podnik Lesy České republiky a ministerstvo zemědělství někdo někdy někde nenaplnil některou skutkovou podstatu trestného činu. A tady se nabízí jak trestné činy proti životnímu prostředí, tak trestné činy proti majetku.
redaktor
--------------------
A ty mají zpravidla ekonomický rozměr a příčinu. U veřejného majetku nezřídka velmi sofistikovanou.
Ing. Zdeněk VALNÝ, Ph.D., bývalý lesní správce Lesů ČR, bývalý prezident AČMD
--------------------
Podle mého názoru veřejnosti uteklo jedno naprosto závažné téma, a to je téma nového ceníkového kódu vytvořeného speciálně pro kvalitu kůrovcem napadeného dřeva. Lesy České republiky od počátku roku 2016 intenzivně prezentují kůrovcovou kalamitu veřejnosti, nicméně nikde nezaznělo, že zavedly a to už vlastně z rozhodnutí z roku 2015, kdy byly soutěženy smlouvy platné od ledna 2016, nový ceníkový kód mluvil kvalitu pro kůrovcem napadené dřevo.
redaktorka
--------------------
A co vedlo Lesy České republiky k zavedení nového ceníkového kódu, protože do roku 2016 jste to kůrovcové dříví prodávali jako běžnou kvalitu s tím, že pokud šlo o to dříví napaden kůrovcem, tak obdržel smluvní partner ...
Ing. Daniel SZÓRÁD, Ph.D., generální ředitel LČR
--------------------
No právě, to se právě pletete.
redaktorka
--------------------
... finanční bonus za včasnou asanaci.
Ing. Daniel SZÓRÁD, Ph.D., generální ředitel LČR
--------------------
My jsme, my jsme to dříví právě prodávali jako souše, ne jako běžnou kvalitu.
redaktor
--------------------
Generální ředitel však nemá pravdu. Jak dokladuje příloha smluv vzešlých z výběrových řízení z let 2014 a dříve, kůrovcem napadené dříví prodávaly Lesy ČR až do konce roku 2015 těžebním firmám plošně skutečně jako dříví běžné kvality. Za jeho včasné zpracování a asanaci platily motivační bonusy, kterými si těžební firma nákupní cenu snížila. Ještě dnes tato praxe funguje na 2/3 územních jednotek. I na nich má být však nový ceníkový kód postupně zaveden.
Ing. Zdeněk VALNÝ, Ph.D., bývalý lesní správce Lesů ČR, bývalý prezident AČMD
--------------------
Tím, že z té běžné kvality byla vyčleněna kvalita dřeva napadeného kůrovcem, dojde jednoznačně k tomu, že firmy budou za tuto novou kvalitu, za tento nový ceníkový kód nabízet výrazně nižší ceny, což už se dnes děje a tím pádem na prvním místě přijde státní podnik o tržby.
redaktor
--------------------
Jde o miliardy. Dopady kalamity na ceny dřeva prezentovaly Lesy ČR a ministerstvo zemědělství již od února roku 2015, kdy nový ceníkový kód ještě nebyl zaveden. Vládě byla předložena koncepce pro léta 2015 až 19, jejíž součástí je výhled propadu tržeb za dříví do let 2016 a dalších. Náměstek ministra zemědělství tehdy uvedl, že výhled souvisí s prognózou nižších prodejních cen dřeva a nižší těžbou.
Ing. Zdeněk VALNÝ, Ph.D., bývalý lesní správce Lesů ČR, bývalý prezident AČMD
--------------------
Paradoxně tady dochází k situaci, a to nejméně jeden rok, kdy Lesy České republiky prodávají relativně kvalitní čerstvě napadené kůrovcové dřevo, tedy dřevo ze stromů, které ještě disponují jehličím, levněji než dřevo, které získají vytěžením souší.
redaktor
--------------------
To potvrzuje i sdělení tiskové mluví Lesů ČR. V loňském roce státní podnik prodával čerstvě napadené kůrovcové dříví průměrně o 90 korun levněji než souše. Generální ředitel Lesů ČR si je přitom vědom, že dřevo ze souší nemá vyšší hodnotu než dřevo čerstvě napadené kůrovcem.
Ing. Daniel SZÓRÁD, Ph.D., generální ředitel LČR
--------------------
Obecně dříví, které vykazuje nějaké známky už poškození, třeba suchý dříví, který samozřejmě nemá mízu, tak pro zpracování pro nás takové zpracování je méně kvalitní.
redaktor
--------------------
Ať už jsou primární příčinou kalamity šíření kůrovce těžebními firmami či chybná manažerská rozhodnutí, je zjevné, že na srážky chudá léta 2015 a 16 posloužila jako urychlovač nástupu pomyslného pytláka kůrovce. Na straně státu akceleroval ekonomické ztráty na tržbách, na straně těžebních a dřevozpracujících firem pak rostoucí zisky. Jedná se o krizi smrkových monokultur nebo o krizi systému hospodaření ve státních lesích?
