Českou republiku už několik dní pokrývají žluté vrstvy pylu. Jeho letošní hojný výskyt způsobilo několik faktorů. Především velmi výrazně kvete (tzv. semenný rok, kdy se periodicky opakuje zvýšená plodnost) nejčetnější strom na českém území - smrk. K tomuto jevu dochází přibližně jednou za deset let.
Českou republiku už několik dní pokrývají žluté vrstvy pylu. Jeho letošní hojný výskyt způsobilo několik faktorů. Především velmi výrazně kvete (tzv. semenný rok, kdy se periodicky opakuje zvýšená plodnost) nejčetnější strom na českém území - smrk. K tomuto jevu dochází přibližně jednou za deset let. Jednou za tři až čtyři roky má tzv. semenný rok borovice. Tento rok kvetou obě dřeviny současně, takže stromy produkují velké množství žlutého pylu, který může vítr zanést například u borovice díky vzdušným váčkům až několik kilometrů, při větrném počasí i desítky kilometrů daleko. Zhruba třetinu České republiky pokrývá les, který ze 70 % tvoří jehličnany, takže pylový efekt je velmi významný. Navíc chladné počasí nejprve zpomalilo kvetení některých stromů, naopak kvůli teplému počasí posledních dní vykvetlo mnoho druhů najednou. Například javor obvykle kvete už v polovině dubna, zatímco letos začal před několika dny. Hlavní fáze kvetení borovice a smrku by měla skončit přibližně za 14 dní.
Kvete také řepka ozimá, ale její pyl je těžší i více lepkavý než ostatní druhy pylů a jeho dolet je pouze v desítkách metrů. Citliví jedinci se tak dostanou do kontaktu s pylem jen v těsné blízkosti polí. Řepka je mírný alergen a alergie výhradně na její pyl se u lidí objevuje spíše výjimečně. Navíc bývá obvykle opylována hmyzem, takže má i méně pylu.
Na pylových závojích se tak nejvíce podílejí jehličnany, které jsou větrosnubné, a proto produkují obrovské množství pylu, aby se dostal do větších vzdáleností.
Současnou situaci komplikuje nedostatek deště, který by pylové nánosy smyl.
