Senát chce například povýšit práva obcí v národních parcích nebo umožnit na území parku v případě potřeby regulovat počet jakékoli přemnožené zvěře.
Podle Brabce jsou změny v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, které navrhli a odsouhlasili senátoři, pro naše národní parky zcela ničivé a degradují národní parky na výrazně nižší úroveň. „Senátní pozměňovací návrh například odstraňuje ze zákona všechny dlouhodobé cíle ochrany národních parků. Současně umožňuje turistické a rekreační využití, které není v rozporu s těmito cíli. Wiledem k tomu, že by ale dlouhodobé cíle neexistovaly, bylo by tak prakticky možné jakékoli turistické a rekreační využití národních parků, včetně výstavby golfových hřišť nebo akvaparků, skutečně cokoli," uvedl ministr s tím, že „existuje tak jen jediná cesta, jak naše národní parky zachovat v současné podobě a zároveň je více otevřít lidem. A tou je zamítnout celý senátní návrh a znovu odhlasovat novelu zákona ve znění, které odešlo ze sněmovny".
Ministerstvo životního prostředí totiž tvrdí, že pokud se má někde dělat ochrana přírody, tak v národních parcích. Všechny čtyři parky totiž tvoří pouhá 1,5 procenta území České republiky.
Podle vědců vrací senátní návrhy situaci v národních parcích před rok 1989 a „de facto likvidují připravenou novelu, představující úspěšný a pečlivě vyjednaný kompromis mezi minimalizací zásahů do přírody na zlomku našeho území a zájmy místních samospráv", píše se ve stanovisku. Učenci proto apelují na poslance, aby novelu schválili v původním znění. Pod stanoviskem Učené společnosti je podepsáno na 70 předních vědců, převážně profesorů z tuzemských univerzit a ústavů Akademie věd, mimo jiné rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, historik František Šmahel, chemička Jana Roithová, onkolog Pavel Klener, fyzik Tomáš Jungwirth, předseda Akademie věd Jiří Drahoš nebo předseda Učené společnosti Zdeněk Havlas.
Novelu zákona původně navrhlo Ministerstvo životního prostředí, podle kterého má upravovat pravidla pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Nejcennější příroda v nich by se měla podle Ministerstva životního prostředí více otevřít turistům a přinést stabilitu. Začátkem loňského prosince novelu schválila sněmovna. Senát o novele jednal v polovině ledna. Z jeho verze zmizel odstavec o dlouhodobém cíli národních parků, kterým je ochrana přírody. Naopak nad rámec předlohy zdůrazňuje, že účelem národních parkuje také zajištění udržitelného rozvoje obcí na jeho území.
Podpořit senátní verzi zákona o ochraně přírody ale chce prezident Miloš Zeman, který má vystoupit 21. února ve sněmovně. Senátní verze podle něj chrání zájmy šumavských obcí. •
Komentáře