Prášily (Klatovsko) 13. listopadu (ČTK) - Správci šumavského parku se v posledních letech snaží prořezávkami mladých smrkových monokultur ve věku kolem 40 let zvýšit odolnost a stabilitu lesů a podpořit v nich rozvoj biodiverzity. Letos tak park prokácel v hustě osázených smrkových lesích zhruba 28.600 metrů krychlových smrkového dřeva, loni to bylo za celý rok ve výchovné těžbě 30.200 metrů krychlových dřeva, řekl dnes novinářům náměstek ředitele parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel.
Celkem park letos v zásahových oblastech vytěžil téměř 130.000 metrů krychlových dřeva z polomů, úmyslné, výchovné i kůrovcové těžby.
Prořezáním hustých stromů se les prosvětlí, zůstanou v něm jen vybrané silné odolné smrky s velkými a hlubokými korunami, které jsou od sebe vzdálené i čtyři metry. Podle zkušeností lesníků z posledních let se do takto probraných lesů i přirozeně obnovují jedle a buky, většinou je ani není nutné uměle vysazovat. Snížením hustoty se také mění mikroklima lesa a výrazně se zvyšuje množství rostlin i živočichů, kteří by se v rozsáhlých mladých smrkových porostech jen velmi těžko prosazovali.
I když smrky budou mít podle ředitele parku Pavla Hubeného v šumavských lesích převahu, správci parku se pokoušejí rozbít monokulturní les. Tím, jak postupně podrůstají semenáčky buků, jedlí i smrků, vzniká v různých místech různě druhově i výškově strukturovaný les. "Nestejnorodé porosty by pak do budoucna měly být víc odolné proti větru i proti kůrovci," zdůraznil Kozel.
Například v lese nedaleko osady Keple na Klatovsku, na okraji národního parku, lesníci i s pomocí harvestorů probrali zhruba pětatřicetiletý smrkový les, kde ještě loni rostlo zhruba 2300 smrků na hektar. Konkurovaly si, rostly do výšky a nevytvářely husté koruny sahající hluboko po kmenu. Po první probírce jich zůstalo kolem 1200 na hektar. Postupnou péčí, probírkami v průběhu dalších desetiletí a dorůstáním buků a jedlí se les dostane až na zhruba 500 silných stromů na hektar, tedy méně než čtvrtinu původního stavu.
