Šestnáctý den trvá blokáda proti kácení na Šumavě. Dřevaře včera zastavila nahlášená bomba. Ke sporu se vyjádřil i prezident Klaus.

Dlouho to včera vypadalo, že se aktivisté bránící kácení stromů napadených kůrovcem nedaleko Modravy dostali do defenzivy. Ráno jejich snahu zastínil pochod dvou stovek lidí z Modravy, kteří podpořili těžbu u Ptačího potoka a rozdali „hrdinným” dřevorubcům borůvkové koláče. Těžaři pak přes den v poklidu porazili přes tři sta smrků.

Aktivisté je jen zpovzdálí pozorovali, až večer přišla první dramatická zápletka. Na policii kdosi zavolal, že je u potoka bomba. Policisté proto doporučili evakuaci míst, kde se těží. Pily umlkly.

V patnáctém dnu blokády se ke kůrovci na Šumavě vyjádřil i prezident Václav Klaus. Konzistentně. Z Austrálie, kde je nyní na státní návštěvě, napsal, že má z environmentalistů větší strach než z al-Káidy. „Jestli mi někdo z mých čtenářů nerozumí, pak přeposílám SMS, která mi právě při psaní této věty přišla: ‚Ekologičtí aktivisté se na Šumavě zavěsili v sítích do korun stromů napadených kůrovcem. Brání jejich kácení.‘ Snad už k tomu není třeba nic dodávat,” napsal Klaus.

Boj se vede o dvacet osm hektarů lesa, v němž roste zhruba milion stromů. Vedení parku chce čtyři tisíce z nich pokácet. Dřevorubci měli včera plán splněn asi na polovinu. „Kůrovec podle našich odhadů může už příští týden vylétnout a rozšířit se na další, dosud zdravé stromy, proto musíme pracovat rychle,” říká šéf Národního parku Šumava Jan Stráský.

Za příznivcem razantního protikůrovcového zásahu Stráským stojí kromě Klause i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). A také starostové šumavských obcí. Ti se bojí, že kvůli kůrovci celá Šumava uschne a přestanou tam jezdit turisté.

Na druhé straně jsou ekologičtí aktivisté, kteří mají kromě očekávané podpory od Strany zelených na své straně také TOP 09 a velkou část vědecké a odborné obce. Aktivisté tvrdí, že postup správy parku je protiprávní.

„Probíhá zde nelegální těžba na území národního parku bez udělené výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny a bez posudku Natura 2000,” říká Martin Marek, účastník blokády, jehož u Ptačího potoka v úterý zadržela policie.

Zda vedení parku porušuje zákon, však není tak jednoduché zjistit. Na sporném území se sedmnáct let kácet mohlo, teprve v roce 2007 bylo vyhlášeno za bezzásahové. Letos v dubnu na něm kácení znovu povolil ministr Chalupa.

Že mělo vedení parku právo v této situaci o těžbě rozhodnout, uznává i bývalý šéf parku František Krejčí, který jinak se Stráským zásadně nesouhlasí. „O to území se vede spor už čtyři roky. Starosta Modravy a pan Stráský tam celou dobu kácení prosazovali, já je vždy odmítal,” vzpomíná Krejčí.

Ekologům spíše vadí fakt, že se status území, na němž se čtyři roky kácet nesmělo, změnil, aniž by to někdo odborně zdůvodnil. A že po nástupu ředitele Stráského dostal přednost pohled konzervativních lesníků, kteří v boji s kůrovcem preferují masivní kácení před šetrnějšími metodami.