Nedostatek dešťů a množící se kůrovci ohrožují lesy ve východní části Moravy. Především pak Hostýnské vrchy na Kroměřížsku. Lesníci tvrdí, že pokud se situace nezlepší, nedokážou zachránit jehličnany. Kůrovci už napadli přes 14 tisíc kubíků stromů a k jejich ochraně nestačí ani umělé pasti – lapáky, ani chemický postřik.
Pár úderů sekerou a lesníci už vidí larvy kůrovce. Při kontrole lapáků – uměle vytvořených polomů s pokácenými stromy, které mají kůrovce nalákat, jich nachází spousty. „Je to velmi silné napadení zhruba po třech týdnech od pokácení," popsal napadenou kůru lýkožroutem smrkovým neboli kůrovcem Ludvík Směšný ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky, polesí Chvalčov.
Co je lapák?
Lapák je skácený, zdravý, odvětvený smrk nebo jeho část o výčetní tloušťce minimálně 20 cm. Lapáky se zakrývají po celé délce větvemi, aby se zpomalilo vysychání kůry a prodloužila tak jeho atraktivita. Lapáky I. série slouží k zachycení brouků z jarního rojení. Lapáky II. série, určené k zachycení brouků další generace, se připravují přibližně jeden až dva týdny před předpokládaným začátkem letního rojení.
Zdroj: kurovcoveinfo.cz
Příčinou velkého množení hmyzu je sucho. Na Hostýnských vrších už totiž tři týdny pořádně nepršelo a navíc v zimě nebylo moc sněhu, a tak půda nestačila nasát dostatek vláhy. V lesích tak pomalu začíná už druhé extrémní léto v řadě. Na 5000 hektarech arcibiskupských lesů je kvůli přemnoženým kůrovcům už 1600 lapáků.Kůrovci mají v lesích ideální podmínky
Do tamějších arcibiskupských lesů táhne kůrovce především téměř dokonalý poměr listnatých a jehličnatých stromů – jedna ku jedné. Takové podmínky jsou pro jejich život ideální. Pro smrky je nápor škůdců osudný, arcibiskupští lesníci už vytěžili 14 tisíc kubíků napadeného dřeva. Navíc předpokládají, že pokud nezačne brzy opět pršet, podmínky se ještě zhorší. „V nižších polohách můžeme o smrk přijít úplně a mohl by být nahrazen listnáčem," potvrdil Směšný.
Kapitolky o havěti: Kůrovec
Dokud nejsou kůrovci přemnožení, tak napadají pouze oslabené stromy a polomy, a nejsou pro zdravý smrk příliš nebezpeční. Jenže na Hostýnských vrších jsou jich velké roje, kterým se stromy neubrání. Samečci v kůře vyhlodají komůrky, z nichž pak vytvoří samičky chodby dlouhé 6 až 12 centimetrů, kam nakladou vajíčka. Jejich potomci pak strom dále napadají. Účinná ochrana kmenů je tak v časném vyhledávání a odstranění napadených stromů, než brouci stačí napadnout jiné.
Podobně jako Hostýnské vrchy jsou na Moravě napadeny lesy v okolí Vítkova na Opavsku a severní část Beskyd. Zatímco lesníci doufají v déšť, meteorologové výraznější srážky nepředpovídají. Další problém nastane, až začnou růst václavky. Kůrovec se totiž díky nim a jejich hnilobě dostane snáze ke dřevu.
