TZ / Komentář FSC ČR k Prohlášení zástupců PEFC, vlastníků lesů a zpracovatelů dřeva
Brno 4. 8. 2017
Předminulý týden (21. 7.) se na stránkách webu silvarium.cz objevilo prohlášení zástupců PEFC a (především státních) vlastníků lesů. Protože je v něm zmíněna i certifikace FSC (Forest Stewardship Council) a chybné informace o ní, zveřejňujeme i naše stanovisko a opravy. Jádrem problému se v poslední době stal nedostatek FSC suroviny v České republice, kterou potřebují a požadují čeští dřevozpracovatelé. Státní lesy jako největší vlastníci lesů však certifikaci FSC odmítají a nedávají tak zpracovatelům na výběr, kterou certifikaci chtějí použít.
Současná situace je poměrně jasná. Čeští dřevozpracovatelé nyní dodávají řetězci IKEA a chtějí v tom pokračovat i v budoucnu, kdy od konce roku 2019 bude tato společnost akceptovat pouze FSC certifikované nebo recyklované zdroje. Překážkou je v České republice nedostatek FSC suroviny, která zde dlouhodobě chybí. To nepomáhá vyřešit ani přístup státních lesů, které dlouhou dobu preferují a podporují jen jednu z certifikací lesního hospodaření místo toho, aby českým zpracovatelům umožnily vyrábět FSC produkty a zaujaly rovný přístup k otázce certifikací lesního hospodaření.
Pro řešení problémů českých dřevozpracovatelů není ani tak důležité, z jakých dalších zemí ještě IKEA jako celosvětová firma odebírá dřevo, na což se zaměřuje prohlášení osob a asociací spojených především se státními lesy a certifikací PEFC. Ale to, že budou moci tyto české firmy pro ni dále zpracovávat české FSC dřevo. Nejen, že se tím zmenší ekologická stopa Česka a nebude se FSC certifikované dřevo muset dovážet, ale zajistí a usnadní to i další fungování a konkurenceschopnost části českého dřevozpracujícího průmyslu a nebude mu hrozit ztráta pracovních míst. Navíc, kdo jiný než státní podniky by měl podpořit rozvoj vlastních českých průmyslových odvětví?
Zde dílem leží i odpovědnost za problémy, kterým čelí čeští dřevozpracovatelé. Pokud totiž státní lesy svůj postoj nezmění, velmi pravděpodobně se bohužel stane to, že IKEA bude odebírat FSC dřevo, resp. nábytek z něj vyrobený, od jiných než českých dodavatelů a/nebo ti ho nebudou schopni rentabilně zajistit díky nedostatku tuzemské FSC suroviny. A doplatí na to právě pouze tito čeští dřevozpracovatelé a jejich zaměstnanci, může jít až o 4 000 pracovních míst. Proto již nyní často a velmi intenzivně jednají a apelují Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Svaz českých a moravských výrobních družstev, Asociace českých nábytkářů, Klastr českých nábytkářů a další podniky a subjekty na vládu, MZe, Lesy České republiky. Je totiž spíše nereálné předpokládat, že kvůli situaci v České republice změní celosvětový koncern svoji politiku (která je navíc jeho „absolutní prioritou", jak se vyjádřil manažer lesního hospodářství IKEA H. J. Odendal a globálně přijme v dohledné době např. také certifikaci s nižšími standardy (jako je kontroverzní americká SFI, jež je významnou součástí PEFC) nebo naopak zavede výjimku pro ČR, ať již se vyjádření představitelů jiných certifikačních systémů a státních lesů snaží naznačit opak. Ale nikdo nechce české lesní vlastníky zatěžovat dvojí certifikací a zvyšovat jim finanční náklady, jak uvádí prohlášení. To není nutné ani potřebné. Je možné prostě zavést FSC místo PEFC na části majetků v jejich správě, které pro to mají nejlepší předpoklady a přechod na přírodě blízké lesní hospodaření, které prosazuje FSC, bude nejsnazší. Již teď existuje mnoho lesních správ a majetků státních podniků, ve kterých se hospodaří velmi kvalitně, šetrně a přírodě blízce. Navíc přímé náklady na tuto certifikaci jsou a mohou být ještě nižší než v současné době státní lesy platí. To by mohlo být výhodné i pro státní podnik LČR, který skrze svoji mluvčí sice často spekuluje o tom, že jde „ze strany FSC o snahu rozšířit své obchodní příležitosti v České republice", nicméně i přímé akreditační/notifikační poplatky certifikačnímu systému by se pro LČR snížily zhruba 5x oproti současnému stavu a platbám organizaci PEFC ČR. A věříme, že tak nejsou příčinou odmítnutí certifikace FSC ve světle uvedených faktů např. požadavky FSC na transparentnost v rámci lesního hospodaření a zveřejňování zpráv z lesních auditů.
Zavedením FSC certifikace na alespoň části svých majetků státní lesy po dlouhé době preference jednoho certifikačního systému, jehož vznik byl navíc dle veřejně dostupných informací financován státem a iniciován těmito státními podniky, podpoří české zpracovatele a jejich zaměstnance a pomohou jim využívat i české FSC dřevo. Bonusem jsou nezanedbatelné environmentální benefity, garance šetrného a přírodě blízkého lesní hospodaření a v neposlední řadě přínos k adaptaci českých lesů na klimatické změny, které už jsou vidět nyní (např. na severní Moravě) a pro které je přírodě blízké lesní hospodaření jedním z důležitých faktorů. Zbytek je na spotřebitelích.
A právě tady je vidět další klíčový faktor. FSC roste ve všech ukazatelích rychleji a více než PEFC, reaguje na něj trh a spotřebitelé. I v České republice je více dřevozpracovatelů, kteří mají certifikát FSC než PEFC. Tento trend jsme již několikrát popsali a zmínili – ať v pětiletém či desetiletém horizontu. Státní lesy ho ale odmítají vzít na vědomí a namísto toho dlouhou dobu preferují certifikaci, kterou vyžadují zpracovatelé zřetelně méně. A to přesto, že tento vývoj je i odrazem důvěry v danou certifikaci mezi veřejností a spotřebiteli. A také pro ně jsou české zákony týkající se lesního hospodaření potřebné a dobré, za hranicemi však v rámci obchodu s globální komoditou jako je dřevo, důležitost české legislativy mizí, málokdo ji zná. I proto mají zde své místo mezinárodní certifikace, jak se shodují jejich představitelé. Přesto ale certifikační systémy nejsou „totožné", jak mylně v prohlášení uvádí Vilém Podrázský. Ani je jako totožné všechny zmíněné instituce jako Světový fond na ochranu přírody, Evropská komise ad. nehodnotí. EK rozpoznává a uznává tyto certifikace jako ověření třetí strany, nevyjadřuje se však k jejich kvalitě a výběru. Tu hodnotí z uvedených institucí např. WWF - Světový fond na ochranu přírody v asi nejrozsáhlejším aktuálním srovnání certifikačních systémů lesního hospodaření, kde jasně a bodově ukazuje rozdíl mezi robustností systému a standardů FSC a PEFC ve prospěch FSC. Pokud může svoje tvrzení Vilém Podrázský (např. ve vztahu k analýze WWF) doložit, vyzýváme ho k tomu. Rozdíly v nastavení systémů certifikací, jejich reprezentativnosti, transparentnosti, úrovni standardů a samotném auditování atd., jsou výrazné a vzájemnému uznávání, o kterém se v prohlášení mluví, v současné době brání především kvalitativní rozdíl mezi standardy těchto certifikací. Zjednodušení tohoto stavu jak pro zpracovatele, tak pro vlastníky lesů uvítají všichni, ovšem ne na úkor kvality těchto standardů.
Cílem FSC ČR pak není nic jiného, než racionální a konstruktivní diskuze o FSC certifikaci státních lesů v ČR, která pomůže českým zpracovatelským firmám. Zatím k ní nedochází, je spíše odmítána i přesto, že státní lesy navzdory vyjádřením v médiích nedisponují veřejnou analýzou výhodnosti certifikací dle platného českého standardu FSC. „Jako FSC ČR bychom tuto diskuzi uvítali. Jde totiž především o pracovní místa a zdravotní stav českých lesů. A k takové diskuzi, byť může být obtížná a komplikovaná, jsme připraveni. A doufáme, že i státní lesy jsou ochotny v zájmu českých zpracovatelů ke společnému stolu zasednout," dodává ředitel
FSC ČR Ing. Tomáš Duda.
