PLZEŇ Souboj o to, jaké poměry mají v budoucnu panovat v šumavském národním parku, jde do finále. V tomto týdnu do něho vstoupily stovky vědců a zástupců vysokých škol a dalších významných osobností veřejné sféry prosazujících vyšší míru ochrany přírody v národních parcích. K signatářům výzvy určené poslancům patří například i předseda Akademie věd Jiří Drahoš nebo rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.
Příští týden se totiž v Poslanecké sněmovně bude opět projednávat návrh novely zákona o ochraně přírody. Proti sobě budou stát dvě verze. První schválená ve sněmovně a druhá, která vzešla ze Senátu. Liší se především v přístupu k ochraně přírody.
Poslanecká varianta, za kterou stojí Ministerstvo životního prostředí, v ochraně přírody vidí hlavní smysl existence národních parků. Senátní varianta naproti tomu žádá posílení vlivu obcí a ochranu přírody odsouvá stranou.
„Při přípravě poslaneckého návrhu bylo, na rozdíl od senátních změn, nasloucháno vědecké argumentaci založené na dlouhodobém výzkumu. Lokální podnikatelské zájmy, které do zákona propašoval Senát, by unikátní přírodu velmi poškodily," říká profesor Jakub Hruška, předseda platformy Vědci pro Šumavu, která za výzvou stojí.
Senátní verzi podporuje vedení Plzeňského kraje nebo prezident Miloš Zeman. Ten dokonce už v minulosti řekl, že by národní park zrušil. Proti větší míře ochrany přírody na Šumavě dlouhodobě staví také většina starostů obcí z oblasti národního parku. Tvrdí, že to ohrožuje rozvoj jejich sídel.
Zástupci kraje tvrdí, že chtějí posilovat vliv obcí a říkají, že se obávají uzavírání Šumavy v důsledku rozšíření bezzásahových území.
„Myslím, že by se na Šumavě především neměla zvětšovat nepřístupná území a bezzásahové oblasti," uvedla krajská radní pro životní prostředí Radka Trylčová.
Ze senátorů zvolených v Plzeňském kraji návrh Ministerstva životního prostředí podpořil pouze filmař Václav Chaloupek. Tvrdí, že z vlastní zkušenosti ví, že se například s kůrovcem umí příroda lépe vyrovnat, než když jí do toho zasahují lidé.
Odpůrci ministerského návrhu, který získal podporu poslanců, nicméně zásadně odmítají rozšiřování bezzásahových oblastí. „Vím, že se na Šumavě les i po kůrovcové kalamitě umí obnovit. Příroda má tak velkou sílu, že si pomůže sama. Už po deseti letech je to hodně znát. Navíc mi připadá nesmysl přepočítávat národní park na hodnotu dřeva," řekl Chaloupek. Senátor zdůrazňuje, že Šumava je výjimečná tím, že v ní jsou oblasti, kde se mohla příroda vyvíjet bez zásahu lidí. Často opakovanému tvrzení, že chtějí správci parku zavřít Šumavu pro lidi, je podle Chaloupka nesmyslné. „Je to naopak, Šumava se lidem otevírá a správa parku ji chce víc zpřístupnit," sdělil.
Do opačného tábora než Chaloupek patří senátor Lumír Aschenbrenner (ODS). Ten podpořil senátní verzi. „Původní návrh komplikuje případný rozvoj obcí a jejich vliv na život místních obyvatel. Argument, že hrozí rozprodej parku investorům a budování akvaparků, je podle mě demagogie," konstatoval Aschenbrenner.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) ale návrh vzešlý ze Senátu může přinést konec národních parků v Česku.
„Senátoři odhlasovali rozsáhlé a pro naše národní parky ničivé změny v novele zákona. Poslanci tak budou rozhodovat o tom, zda v České republice budeme mít v budoucnu stávající národní parky se zachovalou přírodou, nebo zda budeme ochranu naší nejcennější přírody deklarovat pouze na oko," reagoval.
***
Dopis Ředitelé národních parků společně napsali poslancům Společným dopisem se na poslance před projednáním novely zákona o ochraně přírody a krajiny obrátili ředitelé všech čtyř národních parků v ČR. Pavel Benda (České Švýcarsko), Jan Hřebačka (Krkonoše), Pavel Hubený (Šumava) a Tomáš Rothröckl (Podyjí) žádají zákonodárce o podporu sněmovní verze novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění pravidla pro fungování národních parků. Poslanci budou mít na stole verzi, kterou schválili na začátku prosince, ale také verzi pozměněnou v polovině ledna Senátem. Ředitelé národních parků se shodují, že zatímco sněmovní verze zlepšuje současnou situaci, senátní verze by ji významně zhoršila. * „Národní parky zaujímají prostor pouhého 1,5 % území naší země. Tady chráníme to nejcennější, co v naší přírodě zbývá. Senátní verze novely bohužel narušuje samotnou podstatu pojmu národní park, když navrhuje udělat z nich jakési regionální rozvojové agentury. Všude na světě je ale primárním cílem existence národního parku ochrana přírody a jejích přirozených procesů," říká ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. * „Senátní verze zákona by právní situaci v ochraně národních parků vrátila o třicet let zpátky, rozhodně před rok 1991, kdy vznikl současný zákon o ochraně přírody a krajiny. A to snad opravdu nikdo nemůže vážně chtít," uvádí ředitel Správy NP Podyjí Tomáš Rothröckl. * „My chceme vést opravdové národní parky a spolu s kolegy na jejich správách pečovat o přírodu tak, jako se pečuje o nejcennější kulturní památky. Na Řípu taky přece nepostavíme bobovou dráhu, protože je to teď víc in než románské rotundy," tvrdí ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. * „Poslanci odvedli skvělou práci. Sluší se jim za to poděkovat. Pevně věříme, že se to podaří teď dotáhnout do úspěšného konce a národní parky v Česku budou mít zákon lepší, než máme teď. Že se naopak neobrátíme o 180 stupňů vzad. To by byl nejen nesmysl, ale taky velký průšvih," říká ředitel Správy NP České Švýcarsko Pavel Benda.
