Pavel Čámský
Váš názor
Konečně se snad rozvíjí diskuse k tématu budoucnosti Brd až je opustí vojáci.
Obecně vzato, na stole jsou dvě základní koncepce a obě zpracovává AOPK. Jde totiž o to, jak bude příroda v Brdech chráněna.
Jednou z nich je varianta Přírodního parku (PP) doplněného maloplošnými chráněnými územími (MZCHÚ), druhou pak CHKO. Tu první v jakési aspoň zdánlivě vylepšené formě nyní začal podporovat Svazek obcí Podbrdského regionu(když předtím chtěl CHKO), tu druhou podporuje MO, řada občanů a obce ze západního úbočí Brd. Podívejme se na obě varianty podrobněji – i z hlediska toho, kdo by nesl jaké náklady na jejich uskutečnění a provoz.
CHKO – je zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny jako druhá (za NP) nejsilnější forma zvláštní velkoplošné ochrany území. Ze zákona je také nadána potřebnými kompetencemi a materiálním zabezpečením, aby mohla úspěšně plnit svou hlavní úlohu – pasivně i aktivně chránit přírodu na určitém území. CHKO vyhlašuje svým nařízením Vláda ČR na návrh MŽP. CHKO řídí Správa CHKO,která kromě toho, že personálně, materiálně i finančně zajišťuje péči o přírodu, její ostrahu a badatelskou činnost, funguje i jako odvolací orgán proti rozhodnutím orgánů místních samospráv vydaných podle zákona o ochraně přírody a krajiny. (Tzn., že má právo rozhodnutí, které by bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo Statutem CHKO zrušit – včetně např. stavebních povolení apod.). V rámci CHKO jsou zpravidla vyhlašovány MZCHÚ( v kategoriích NPR,NPP a PR a PP) – a ty většinou tvoří jádro tzv. I. a II.zón ochrany, kde je prováděna nejintenzivnější péče o přírodu (tzv. management přírody). Správa CHKO se vyjadřuje kLHP(lesním hospodářským plánům) subjektů, které na území CHKO hospodaří a ty jsou povinny tato její vyjádření respektovat. (Nemohou si tak v lesích dělat „co chtějí”). Veškeré činnosti, které CHKO zajišťuje (management přírody, strážní službu, výzkum, propagaci, poskytování informací atd.), hradí MŽP prostřednictvím AOPK. Kraj nebo kraje (pokud CHKO leží na území více krajů) jsou povinny existenci CHKO zohlednit ve svých ZÚR a obdobně tak příslušné obce ve svých ÚP.) CHKO představují i svého druhu „značku kvality” přírodního prostředí a bývají hojně navštěvovány. To představuje významný zdroj příjmů pro obce na jejich území a v jejich bezprostředním okolí.
PP – je taktéž v zákoně o ochraně přírody a krajiny zmiňován, nikoli však jako zvláště chráněné území přírody, ale jako území, kde je žádoucí zachovat jeho krajinný ráz a jeho estetickou hodnotu. Proto se nezřizují zvláštní instituce nebo orgány, které by se zabývaly zajišťováním nějakých jeho funkcí. Na ochranu přírody v PP dohlíží kraj, v jehož obvodu se park nachází a konkrétně se o ni starají místně příslušné orgány ochrany přírody (zpravidla odbory ŽP při obcích s rozšířenou působností), tak jako k ostatním, zvláště nechráněným součástem přírody. PP vyhlašuje kraj – a to pouze ve svém územním obvodu. (Jeden PP tak nemůže zasahovat na území jiného kraje). Často bývají i v PP vyhlašována MZCHÚ, jejichž management zajišťuje (a hradí) subjekt, který je vyhlásil – v případě NPR a NPP to je MŽP, v případě PR a PP kraj. Četnost MZCHÚ v PP nebývá vysoká. Kraj zpravidla zohlední při zpracování ZÚR existenci PP a obdobně tak to mohou učinit i obce ve svých ÚP. (Zejména v případě obcí to však není podmínkou, zpravidla se tak však děje). Náklady spojené s vyhlášením PP a zajištěním jeho existence hradí kraj, který jej vyhlásil. VzniknouÂli další náklady, které mohou souviset se zpřístupňováním území PP veřejnosti (např. mobiliář naučných stezek, odpočivadla, různé „atrakce”, zvláštní značení apod.) zpravidla se na jejich úhradě dohodne kraj s obcí, v jejímž katastru se akce realizuje. Návštěvnost PP zpravidla závisí na tom, jak je kraj nebo obce propagují, obecně však turistický ruch nepředstavuje v tomto případě významnější zdroj příjmů obcí v jejich okolí.
Pokud jde o to, zda je pro Brdy vhodná ochrana formou CHKO nebo PP, je myslím vhodné si především uvědomit, jakou hodnotu toto pohoří a jeho příroda představuje, jak je nebo může být ohrožována a s jakou intenzitou je tedy třeba Brdy chránit. To je prvořadá otázka, na niž je třeba odpovědět. Zanedbatelný však nemusí být ani moment ekonomický – a to jednak pokud jde o náklady vynaložené na ochranu území a péči o přírodu, jednak o to, kdo tyto náklady hradí a konečně i o možné příjmy z případného turistického ruchu.
AOPK, která zpracovává pro MŽP obě varianty (jak CHKO, tak PP) vytipovala jen ve Středních („vojenských”) Brdech 49 lokalit k vyhlášení jako MZCHÚ. 3 z nich v kategorii „národní”, konkrétně NPP Tok, NPP Koníček a NPP Kočka, ostatních 46 je v kategorii buď PR nebo PP. Sluší se poznamenat, že takový počet MZCHÚ v případě PP (260 km2)je v našich podmínkách něco zcela mimořádného a troufám si říci, že by to nemělo u nás obdoby – samozřejmě za předpokladu, že by byly opravdu vyhlášeny – a k tomu dále.
Jak by to tedy bylo s náklady?V případě CHKO je to jasné – náklady hradí stát, konkrétně MŽP prostřednictvím AOPK, která „provozuje” Správu CHKO.
U PP je situace složitější: Náklady na zřízení parku a jeho „provoz” hradí kraj, který jej vyhlásil. Jde tu v podstatě jen o to zřízení, protože provoz by předpokládal aktivní činnost při ochraně přírody. Ta je však u samotného PP vyloučena a ochrana spočívá jen v pasivní roli – dohled na dodržování pravidel. Je však třeba hradit náklady spojené s těmi, kteří ten dohled vykonávají – zpravidla se jedná o tzv. „stráž přírody” – tu hradí také kraj.
Aktivní ochrana, neboli péče o přírodu (moderně „management přírody”) je v PP možná jen v MZCHÚ, pokud v něm byla nějaká vyhlášena. MZCHÚ v kategorii národní, tzn. NPR a NPP vyhlašuje MŽP – a to také zajišťuje a platí jejich management. V případě Brd by se tak jednalo nejspíš o ony tři lokality (Tok, Koníček, Kočka). Management ostatních (PR a PP), které vyhlašuje kraj, také ten kraj platí. V případě Brd by se tedy mohlo jednat možná i o nějakých 46 MZCHÚ. Bylo by to pěkné, ale je otázka, zdali by kraj(resp.kraje – možná i PK) ve svých rozpočtech našel dostatek financí k vyhlášení takového počtu maloplošek a k jejich managementu. (Připomínám, že v celém Stč.kraji je nyní celkem asi 150 MZCHÚ – jejich počet by se rázem zvýšil o celou třetinu!) Možná, že by kraj s ohledem na své finanční možnosti přistoupil k vyhlášení jen menšího počtu, třeba jen několika MZCHÚ. V takovém případě však už lze pochybovat o tom, zda by se tak dosáhlo účelu – totiž skutečně důsledně přírodu v Brdech ochránit.
Kraj (a případně s ním i některé obce) by se musily podělit i o úhradu nákladů za některé další činnosti s parkem související, pokud by byl zájem je uskutečnit. Například vyznačení naučných stezek, vybavení je mobiliářem (infopanely, odpočivadla, odpadkové koše – a odvoz a likvidace těch odpadků), stavba altánů a odpočívek, propagace atd..
Když potom budeme uvažovat, která varianta je levnější, pak lze říci, že dražší varianta v absolutním vyjádření by jistě byla CHKO. To by však neplatil ani kraj, ani obce, ale MŽP. Talevnější varianta –PP s maloploškami, by byla levnější především pro MŽP. V případě Brd by hradilo jen ty tři maloplošky a jejich management. Ale dražší pro kraj a obce. Kraj by musel platit nejen ten park, ale i ty ostatní maloplošky, které by vyhlásil (a jejich management). Je možné, že by na některých nákladech musely participovat i samotné obce. Aby to nebylo tak drahé, muselo by se vyhlásit jen několik (minimum) těch MZCHÚ.
To by ale přišlo draho samotnou přírodu – a nejspíš i naše potomky. Protože v takovém případě by z té přírody v Brdech toho asi moc nezbylo.
