Praha – Senátní zákon o Národním parku Šumava zablokovala sněmovna na konci října. Šlo o jedno z dalších zaklopýtání na cestě k vytvoření samostatné legislativy, která by jasně vymezila podobu šumavských lesů. Nejhlasitější kritika se tentokrát týkala hrozby otevření nových ploch pro výstavbu. Jeden z nejvýraznějších podnikatelů na Šumavě František Talián argumentuje, že bez možnosti zásahů příště kalamita podobná kůrovci lesy zničí. O situaci na Šumavě se zajímali Reportéři ČT, na místě byla Jana Neumannová.

Spor o Šumavu, který trvá už od roku 1992, kdy se projednávala první verze zákona, má mnoho aktérů. Na jednu stranu je to téma pro stavební lobby, která by mohla chtít zastavět plochy šumavských lesů, na stranu druhou se o slovo hlásí ekologičtí aktivisté, kteří chtějí zachovat zelené plochy. Významný je ale také ekonomický aspekt turistiky, která do regionu přináší peníze. Návštěvníci národního parku tak sice potřebují infrastrukturu, ale jezdí sem za přírodou, takže není možné zlikvidovat lesy kácením a stavbou. Navíc představa turistů a ochránců životního prostředí o podobě lesa se také rozchází.

Lidé jsou zvyklí na vyčištěný a uklizený les

"Cenné je, že to není příroda, kterou by člověk řídil, kterou by člověk ovládal, a že tady máme dochované vlastně veškeré informace o přírodním vývoji," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Místní obyvatel Ivo Stehlík poukazuje na to, že lidé jsou zvyklí na obrázek, který znají z devadesáti procent dalšího území. "To jsou převážně smrkové monokultury. Vyčištěné a uklizené, kam se chodí na houby," uvedl Stehlík. Tady místo toho narazí na tlející dřevo, pahýly stromů a mlází pod vysokými stromy.

František Talián, který sám sebe označuje za krále Šumavy a patří k významným podnikatelům v regionu, upozorňuje, že na takovou dovolenou lidi nenalákají. "I když tomu říkají zelené zážitkové trasy, tak co jsem slyšel, lidé říkají, že tenhle zážitek by jim jednou provždy vystačil na celý život," uvedl Talián. Podporoval zásah proti kůrovci a počítá se mezi spoluautory návrhu zákona, který předložil jeho známý, senátor Tomáš Jirsa (ODS). Podle tohoto návrhu by došlo ke změně tří zón šumavského parku, z nichž území třetího tvoří zástavba. Mimo první zónu by mohly být podle senátního návrhu povoleny s předchozím souhlasem správy parku stavby jak pro ochranu přírody, tak i pro turistiku.

Zóny, které jdou vstříc stavařům

Když se zákon dostal 29. října na jednání Poslanecké sněmovny, byl zastaven především kvůli údajným kšeftům s pozemky, na nichž by mohli vydělat právě lidé jako Talián. "Zákon výslovně rozšiřuje stavební zóny tak, že na tom vydělají různé, i mediálně kontroverzní postavy," zmínil Tomio Okamura (Úsvit) ve sněmovně. I ekologická hnutí se s touto obavou ztotožňují. "Senátní návrh umožňoval rozsáhlou zástavbu šumavské krajiny," řekl Bláha z hnutí Duha, "třeba tady na Filipově Huti už je odsouhlasen územní plán, zdvojnásobuje počet budov, které by se tady měly stavět."

Kontroverzi vzbudilo hlavně to, že by se některé pozemky nebo jejich části většinou v blízkosti obcí přesouvaly do třetí zóny. "Vyhledali jsme si vlastníky těch pozemků. Zjistili jsme, že mnohem větší část už teď vlastní stavební firmy, developerské společnosti, různí právníci nebo realitní kanceláře," uvedl Bláha. Proti výstrahám hnutí Duha se staví třeba předseda sdružení Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert. Podle něj je argumentace developerským boomem propagandistickou fabulací, která je mimo reálné vidění.

Podnikatele Františka Taliána se mělo týkat celkem osmnáct změn, většinou se ale jednalo o sjednocení pozemku, který byl rozdělen do dvou zón. "Že to pro něj bude komerčně lepší, to bezpochyby ano. Cena tohoto pozemku se změnou druhé zóny na třetí zvedá, ale nijak výrazně," zhodnotil realitní odborník Tomáš Kučera. Sám Talián říká, že jeho zájem je upřen ke snížení devastace místních lesů a že lobbuje jedině za zelenou Šumavu. "Asi proto jsem se stal objektem těchto pseudoochránců, kteří tady nadělali strašné škody," řekl Talián.

Podobně jako na Taliána se ukazovalo i na Zdeňka Bakalu. Ten vlastní pozemky na Šumavě, například koupil budovu, kterou zrekonstruoval a jejíž parcela se nachází na pomezí třetí a druhé zóny. "Bakala si dům na Modravě za desítky a desítky milionů postavil proto, aby ho měl na krásném místě a s krásným výhledem. Nepředpokládám, že by chtěl místo, kam se dívá, změnit z druhé zóny na třetí, aby to potom zastavěl třeba nějakými jinými domy," řekl Kučera.

Změny chystá vláda

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nicméně slíbil, že předloží novelu, která by v zákoně vymezila šumavský park i ostatní národní parky. Tato novela by na jednu stranu zastřešila všechny národní parky, ale každý park byl vyhlášen v rámci toho zákona samostatně. Předloha má více otevřít národní parky šetrnému turismu v prvních, nejpřísněji chráněných zónách. Má rovněž vyhovět požadavku obcí i senátorů, aby se pravidla fungování parku neměnila s každým novým ministrem nebo novými řediteli národních parků. Území národních parků by bylo rozděleno na čtyři zóny ochrany přírody.

Při schvalování zákona o podobě ať už konkrétně Národního parku Šumava, nebo obecně všech čtyř chráněných oblastí v republice budou muset zákonodárci čelit také prezidentovi Miloši Zemanovi. Zatímco se objevuje požadavek na vytvoření bezzásahové zóny na padesáti procentech plochy, už v září Zeman uvedl, že už senátní návrh s 26,5 procenta bezzásahového území byl pro něj nepřijatelný. Nejpřísněji střežená oblast by měla být minimalizována, aby "byla poskytnuta ochrana živočichovi, který se jmenuje člověk."