Olomoucký kraj – Pět území na mapě České republiky má podle odborníků velkou šanci na to, aby se v nich rozvíjela příroda bez lidského zásahu.
Mezi vyvolenými lokalitami jsou i dvě z Olomouckého kraje. A to Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví a okolí pramene Odry na Libavé. Zbývající tři místa jsou Makyta v Javorníkách, Jezeří v Krušných horách a Salaš v Chřibech. Všechna jsou a mají být i nadále veřejně přístupná.
Hnutí Duha si nechalo zpracovat studii, která by měla tvořit podklad k tomu, aby se tato místa o rozloze nejméně tisíc hektarů stala novými ostrovy divoké přírody. Studie by měla spustit diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy i ekologickými organizacemi.
„Důležitá je i spolupráce veřejnosti s vlastníky či správci, bez kterých není ochrana území možná. Lokality, kde nezasahujeme a sledujeme přirozené procesy, patří mezi způsoby ochrany přírody," míní jeden z autorů studie Michael Hošek. S Janem Duškem, který je pod ní podepsaný také, vybírali z dvaceti pěti lokalit v devíti oblastech. Nejdříve vyškrtli všechny čtyři národní parky, kde se už divočina rozvíjí. Převážně zkoumali, kde jsou lesy zdravé a blízké přírodnímu stavu, jaké rostliny a živočichové tam žijí, kudy zvířata procházejí krajinou či kde se nacházejí mokřady mezinárodního významu. Při hledání vhodných míst tak vycházeli z mnoha různých informací.
Už v roce 2010 přišlo Hnutí Duha s obecným konceptem, jak a proč v Česku divočinu chránit.
Letošní studie pak představuje konkrétní analýzu, z níž vyplývá, že divočina je možná zejména v lesích typických pro české zeměpisné šířky. „A protože současné národní parky nechrání reprezentativní vzorek lesů, je potřeba, aby v Česku vznikla nová místa, kde se bude příroda rozvíjet bez zásahů člověka," podotýká Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí Duha.
Hnutí vydalo i průvodce s názvem Poznejte ostrovy české divočiny, jenž je určen pro turisty, kteří chtějí místa objevovat. Obsahuje dvanáct tipů na výlety, zajímavosti a fotografie.
„V průvodci představujeme a zveme na místa, která mají pro vznik divočiny nejlepší předpoklady. A budeme rádi, když je budou navštěvovat ohleduplní návštěvníci, aby v nich čerpali sílu i ponaučení," uvedla Vozníková. Ochránci přírody také upozorňují, že divoká příroda zaujímá v Česku jen 0,3 procenta území státu, zatímco zastavěná plocha téměř 11 procent. Navrhují, aby se prostor pro divočinu v příštích letech znásobil desetkrát.
Vyhledávání nových oblastí pro divočinu podle Hnutí Duha nesouvisí s aktuální novelou zákona o ochraně přírody, která je nyní ve sněmovně. „U těchto území bych nemluvil o ochraně nějakou legislativou. Jejich výhodou může být, že když se vše dobře projedná s vlastníky nebo s místními představiteli, tak budou chráněna dobrovolně, protože to je většinou nejsilnější nástroj. A to je také náš cíl," nechal se slyšet Michael Hošek.
Lesy ponechané samovolnému vývoji mají pro poznání přírodních procesů zásadní význam. Odborníci v nich mohou studovat přirozené proměny ekosystémů, a tak zjišťovat, jak se krajina přizpůsobuje například změnám podnebí. Zároveň takováto místa nabízejí turistům unikátní zážitky a mohou tak podpořit i místní ekonomiku.
Pramen Odry v újezdu Libavá
Pramen Odry se nachází ve vojenském újezdu Libavá v nadmořské výšce 633 metrů. Lidé ho mohou navštívit jen o víkendech a svátcích. V pracovní dny totiž v těchto místech probíhá intenzivní výcvik armády. Částečně i díky armádní činnosti je v Oderských vrších ukryto mnoho ostrovů divoké přírody. Pramen vyvěrá na rašelinné louce ve smrkovém lese mezi Křížovou horou a Fidlovým kopcem. Jelikož zde vystupuje podzemní voda na povrch, rostou tam zvláštní druhy rostlin, které se musejí přizpůsobit podmínkám. Jedná se hlavně o různé druhy mechorostů, nejznámější z nich jsou pak rašeliníky. V divoké části Odry lze také narazit na vranku obecnou, což je v tuzemsku ohrožená ryba. Žije spíše v mělčích úsecích a zajímavostí je, že neplave, protože jí chybí vzduchový měchýř. Další tvor, na kterého mohou návštěvníci narazit v nivě Odry, je střevlík hrbolatý. K prameni se lze dostat po červené turistické značce například z autobusové zastávky v obci Dolní Újezd u Lipníku nad Bečvou. Přístupná je i pro cyklisty. Jen z pramene se lidé nenapijí, je totiž zachycen ve vybetonované skruži a jedná se tak pouze o symbolické místo. I tak je pramen Odry příjemným výletním místem pro celou rodinu. (Zdroj: Hnutí Duha)
Litovelské Pomoraví u toku Moravy
Litovelské Pomoraví se rozkládá podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Jedinečnost Pomoraví je dána pravidelně se opakujícími jarními povodněmi. Jejich intenzita závisí na množství sněhu a rychlosti tání. Řeka Morava poté na některých místech tvoří souvislý lesní komplex lužních lesů s bohatým bylinným podrostem a výskytem vzácných druhů korýšů jako například žábronožky či listonozi. A nejen to, Litovelské luhy nabízejí i jiné vzácné rostliny a živočichy. Když mají návštěvníci štěstí, mohou zde zahlédnout například vzácného kulíka či ledňáčka říčního. Na jaře se zase v lužním lese vytvářejí bílé koberce sněženek, které později nahradí fialový a žlutý odstín dymnivky duté a orseje jarního. Lužní lesy mezi Litovlí a Chomoutovem jsou ostrovem divočiny v jinak silně zemědělsky využívané Hané. Litovelským Pomoravím vede řada značených cyklostezek, nejznámější je Moravská stezka, kterou doprovází naučná stezka Luhy Litovelského Pomoraví. Navíc se návštěvníci moc nenadřou, protože Haná tvoří rovinatý terén. Tato chráněná krajinná oblast není daleko od městských obydlí, vždyť z moravských Benátek je to pouhé čtyři kilometry chůze. (Zdroj: Hnutí Duha)
