Krnovsko, Bruntálsko, Albrechticko – Jak je možné, že v našem regionu odumírají lesy v tak masivním rozsahu, jaký nikdo nepamatuje?
Lesníci nic nezanedbali. V přírodě nastala konstelace, při které rozvratu lesů nikdo nemohl zabránit. Podle výrobně technického ředitele Lesů ČR Václava Lidického na počátku stálo několik suchých roků s výrazným úbytkem srážek. Došlo celoplošně k poklesu vláhy v lesní půdě. „Tyto klimatické změny jako první zasáhnou nepůvodní smrkové porosty. Smrkové lesy oslabené suchem chřadnou a nedokážou se bránit houbovým onemocněním, zejména václavkám. Smrk má svého hlavního kalamitního škůdce – kůrovce, ale napadá je i další podkorní hmyz. Kůrovec je nebezpečný tím, že napadá nejen chřadnoucí smrky, ale i zdravé nebo jen mírně oslabené," popsal Lidický příčiny současné kalamity.
Lesníci jsou ze zákona povinni zabránit šíření kůrovce, což znamená především dříví včas zpracovat. Stejným způsobem s kůrovcem bojují Lesy ČR i další vlastníci lesů a podobné zákroky provádí ve smrkových porostech také jejich kolegové v Polsku.
„Až odezní tato epizoda, výrazně se u nás sníží zastoupení nepůvodních smrkových porostů. To se projeví masivním rozpadem dosavadního lesního ekosystému.
Proto nás čeká úkol holiny co nejdřív zalesnit, pokud možno daleko pestřejší druhovou skladnou, která sem na rozdíl od smrkových monokultur patří," doplnil Lidický s tím, že návrat k původním druhům, které zde po staletí rostly spontánně, bude znamenat stabilnější porosty, které v budoucnu lépe odolají podobným kalamitám. Kdy se zastaví plošný rozvrat lesů záleží také na tom, zda lesníkům pomůže příroda. Teď je rozhodující, zda při zalesňování holin v kritickém okamžiku poskytne dostatek vody. A také to, jak se bude klima v naší oblasti dál vyvíjet.
