logo Silvarium tisk
Jiří ČONDL, moderátor 
Přemnožená zvěř ničí mladé lesní porosty. Myslivci nestačí regulovat její stavy. Náhrada škody, kterou musí za zničené stromky zaplatit, nepokryje náklady na obnovu lesaLesníci tak přijdou ročně o miliony korun. Informace doplňuje lesní správce Hluboké nad Vltavou Tomáš Foit. 

Tomáš FOIT, lesní správce Hluboké nad Vltavou 
V podstatě jenom ten vrcholový terminální pupen není okousáván díky tý ochraně, jinak všechny ostatní výhony jsou okousávány. Pravděpodobně dojde k napadení dřevokaznými houbami a ten smrk už nikdy nebude zdravý, to znamená, to úsilí pěstební v podstatě šlo vniveč.

 

Komentáře  

+24 # Lynx 2019-04-13 11:44
Jsem velice zvědavý na ty tisíce zalesněných hektarů po kůrovcových holinách na Vysočině, jak budou vypadat za 5 let, jaký bude stav těch kultur.
Vůbec bych se nedivil, kdyby nějaká pomazaná hlava vzhledem k jejich poškození prohlásila ty uměle založené porosty za přípravné a tím by se legalizoval možný stupeň jejich poškození.
A myslivecký parní válec nejspíš pojede plnou parou dále vpřed, zpátky ni krok.

Současně bych okamžitě vyhodil autora modelu nájmu honiteb od LČR - nejvyšší nabídce (pokud je ještě u LČR). Ten totiž nese největší podíl na současné situaci v pronajatých honitbách a potažmo je spolupachatelem poškození kultur zvěří.
-10 # Vladimír Pelíšek 2019-04-13 20:52
To máte těžké. Padesátiletá pole s odumřelou výnosovou dřevinou ve 4.LVS zalesňují odborníci opět smrkem, asi aby bylo zase brzy čím topit, tentokrát možná už za 20 let. Politická situace je nejistá, třeba zdraží ruský plyn, každý uschlý osmimetrový smrk se bude hodit!
Vlaky s vagóny vrchovatě naloženými kůrovcovou kulatinou, přejíždějící ze severní Moravy přes Moravu do Rakouska, mají i čtvrtkilometrovou délku. To je krása! Nejdřív nám sem naši jihovýchodogermánští přátelé nacpou z Tyrol svůj prověřený smrk, pak jim ho my tady nějaké to obmýtí pěstujeme, a nakonec nám tu výnosovou dřevinu s odpadávající kůrou ještě velkoryse za babku odkoupí! No neberte takový kšeft!
Listnáče ani jedli už na Moravě prakticky neseženete. Letos tam tedy vyrazí bez, jíva a bříza. Za tři roky to budou 2,5 metru vysoké keře, takže až bude ta sadba konečně k dispozici, tak aby tam člověk s křoviňákem prakticky i spal, jinak se s tím už nedomluví.
Nemůže za to samozřejmě nikdo, to je jasné. Staří plantážníci byli bohové, kdo zpochybní jejich moudrost, koleduje si o klatbu. Lesník moderní za nic nemůže, protože je pouhou loutkou v rukou všemocné, neustále se měnící vrchnosti. Nemluvě o tom, že to už dávno říkal, ale nikdo mu nenaslouchal. Mezi myslivci je tak vysoké procento alkoholiků, že očekávat, že z jejich středu vzejde jakákoliv vůle ke změně, je stejně bláhové, jako se modlit za sněhovou nadílku na konci letních prázdnin na jižní Moravě.
Nezbývá, než si povzdechnout, že ani tentokrát nic nevyřešíme. Bohové a smrkolesníci zásadně nechybují, to si pamatujte. Jejich odpůrci jsou bez čtyř výjimek pouze lidé neznalí situace, na drogách závislí levičáčtí aktivisté, lidé bez odpovědnosti, veterináři a chemici, kteří by se měli držet svých kopyt.
A ty čtyři výjimky? Stejné, jako v případě socialistického kolchoznictví, s nímž je smrkolesnictví spojeno dosud pupeční šňůrou: JARO, LÉTO, PODZIM A ZIMA.
+13 # Lynx 2019-04-14 08:26
Já měl spíš na mysli ty budoucí nově založené kultury listnáčů. Ačkoliv i teď musím dát za pravdu tuším najšemu a jeho sdělení o plasticitě smrku. Ve 460 m.n.m. se zmlazuje opravdu ukázkově. Když vidím to spektrum zmlazení od 0-15 let, člověku by srdce zaplesalo. Jen by vedle nesměly být ty dospělé souše a "zdraví" jedinci, kteří týden od týdne ztrácejí jehličí.
Ten vlak je tak rozjetý, že zastavit jej asi není možné, ale lze jej možná odklonit na jinou trať.
Nabízí se otázka, k čemu nám je plastický smrk, který díky generacím našich předchůdců snad ztratil část své genetické výbavy a inklinuje spíše k pionýrům. Své by k tomu jistě řekli i školkaři a "přísná" pravidla pro přenos reprodukčního materiálu.
Pokud byla dosud vysočina smrková, za 50 let bude nejspíš listnatá. Je otázkou, jak budou listnaté kultury prosperovat a do jaké míry se na jejich prosperitě podepíše vliv zvěře.
Není přece možné neustále tolerovat sežrané terminály s tím, že poškození jedinci budou vyřazeni později v rámci výchovných opatření. A ocenit ztrátu přírůstu směšnou částkou dle platné vyhlášky, přičemž opakované poškození už není adekvátně řešeno , považuji za výsměch ve stylu aby se vlk nažral...
-4 # Vladimír Pelíšek 2019-04-14 16:15
Ano, řekl jste to dobře. Po 250 letech plantaznickeho smrkareni stal z klimaxoveho smrku pionyr.
Takže krásne zmlazuje na mnoha místech, jako bříza. A stejně krásne nám v 50 letech masově odumírá, zase jako ta bříza.
A když se nám na tomto ropakovi namnozi kůrovec, tak zničí i poslední zbytky toho smrku klimaxoveho.
Ti soudruzi, kteří toto cely život dělali, by měli sedět. Místo toho mohou svá moudra šířit dal.
+20 # najše 2019-04-15 20:07
podle všeho kolmě naroste úživnost honiteb a myslivost se stane ještě zajímavější pro vlastníky (či nájemce), kteří preferují zvěř před lesem. Dále podle mne značně přibude tzv. řídkolesí, které bylo prvně představeno na příkladu tzv. Židovského lesa v Kamerálním lese na Šumavě (kdo zná ten příklad ví o čem píšu) a i když to je de facto fikce (porostní mezery určitě ano, ale přirozené zakmenění 3-5 pod hranicí lesa v 7 LVS určitě ne!). Tento typ lesa bude aplikován na řadě míst v úplně jiných polohách než tomu bylo na Šumavě, přičemž rétorika bude stejná, totiž, že takový stav lesa je přirozený (podobné spory se vedou i v Anglii o hustotě původních lesů zde, zda byly husté, nebo řídké). Tato logika řídkého lesa opět nahrává ekonomickým úsporám na zalesnění, vylepšování = prostě se nebude dělat. V řídkolesí bude pobíhat přemnožená zvěř a party movitých lovců budou pořádat opulentní hody. A já se konečně usmířím s Vladimírem Pelíškem, který mi přijede pomoc sázet jedle, protože nakonec v kontextu situace nebudeme názorovými soupeři ALE kolegové. Nad tím vším zavládne ekologický mainstream přírodních procesů, které určitě nejlépe vědí, kdy je co potřeba zalesnit a kdy to naopak ponechat bez lesa. Bude se tomu říkat moderní lesnictví a kdyby mi z toho nebylo na blití, tak bych si na výuku takového lesnictví založil vlastní školu, protože to bude velmi IN. Nějaké námitky k mému skepticismu??
Vašemu lesu zdar, kůrovci zmar !!!
+11 # Lynx 2019-04-16 21:53
Nevím v jakém rozpoložení jste napsal svůj příspěvek, ale musím Vám dát za pravdu v logice řídkého lesa.
Už na lesárně před deseti lety si někteří profesoři stěžovali a současně nás upozorňovali na postupné trendy ve snižování hektarových počtů sazenic. I to je jakási předzvěst řídkolesí.
Ta úživnost je reálná, po letech smrkové diety najednou zvěř dostane pestrou nabídku listnáčů. Ale třeba se přežere a škody nebudou velké. Kdoví..
Stále ovšem bude myslivost profitovat z lesnictví. I když slovo profitovat bych klidně zaměnil za slovo parazitovat. Tak je tomu dnes.
+4 # Máchal 2019-04-17 08:11
Zatím jsem nezaznamenal, že by nám někdo takový ekologický mainstream přírodních procesů vnucoval a předepisoval. Využití přípravných dřevin a určité "úlevy" od dosavadního systému zalesňování bych vnímal spíš jako příležitost, možnost. Pro ty, kdo neseženou dostatečné množství vhodných sazenic, nebudou je kapacitně schopni vysázet, ožínat, vylepšovat a chránit před zvěří. A pro ty kdo pochopí, že pomístně zvýšená nabídka měkkých listnáčů pro zvěř může pro vlastníka lesa být výhodou, ne jen ztrátou intenzivně využité produkční plochy, protože sníží tlak zvěře na cílové dřeviny a zachová charakter plochy jako lesa, a může mít i do budoucna dobrý vliv na strukturu lesa rozčleněním xx ha pasek na pestřejší mozaiku. Však Vás do toho nikdo nenutí, praktikujte dál zaběhnutý systém, a klidně si hektarové počty sazenic zdvojnásobte, jestli to seznáte jako jedinou správnou cestu. V té Ekologii lesa s velkým E, o které někdy mluvíte, se ale spíš hovoří o výhodnosti určitého přizpůsobení a racionálně účelného usměrnění pěstování lesa za využití přírodních procesů. Racionální využití, ne nové náboženství.
+11 # Starý 2019-04-17 09:01
Velký omyl, nutí nám malým vlastníkům a to zalesnění, zajištění a další nesmysly.
Vše bez náležité podpory. Ve veřejném zájmu.
Co by se asi stalo, kdybych nechal les přírodním procesům.???
To by bylo pokuto braní !!!

Toto je jediná zákony zaručená podpora!!!

A co v této situaci, kdy lesy schnou a je jedno jestli jehličnaté, nebo již dnes o něco později (umí si ulevit schozem listí) lesy listnaté, co se asi změní??
+6 # Máchal 2019-04-17 09:10
To je ale pravý opak toho, co píše Najše. Je to o tom, právě z těchto zákonných a vyhláškových postupů slevit, když to není stejně ani reálné dodržet. V podstatě píšete totéž co já.
+8 # Lynx 2019-04-17 20:33
Ano, jistě. Ale myslel jsem to ve smyslu, že ač vzhledem ke stanovištním podmínkám a stavu lesa založíte kulturu s nejlepšími úmysly, přemnožená zvěř dokáže přetvořit téměř vše na palivo. A postará se i o to řídkolesí.
Snížení tlaku zvěře pomístně zvýšenou nabídkou měkkých listnáčů, souhlas. Ale ve finále je pořád aktivní lesník či vlastník lesa, zatímco myslivec stále jen profituje.

S pokutobraním mám své zkušenosti. Nejhorší je aktivní úředník, který tupě bez znalosti souvislostí dle zákona vyměří sankci. Vyšší úředník na kraji pak jen tupě potvrdí tupý "právní názor" nižší instance. Kola byrokracie se musí točit, úředníci musí vykazovat činnost, ač někdy nesmyslnou. Ale to je jiná kapitola.
+8 # Starý 2019-04-18 07:43
Ano, i já si říkám, že i toho paliva je třeba se dočkat. Před 15 lety jsem udělal 2 zkušební plochy.
Jednu, kde myslivci redukovali odstřelem - dnešní stav jsou 3-10 cm pahýly a nebo nic.
Jednu, kde nic moc odstřel a spíše myslivecká "komora". Dnešní stav jsou pahýly cca do 50 cm a nebo nic. Ale zajímavě lepší stav než na první lokalitě.
Tak toto je o našich lesích a teď už na stará kolena na to kašlu....
Rozdíl si vysvětluji v tom, že tam kde střílí, krmí a stahují si zvěř, si než tam dojede "časově vytížený" myslivec na posed si něco "s laskavostí a dřinou" střelit, si potřebuje zvěř ještě dopřát něco na trávení, potom ty větší škody.
Ještě k vyhodnocení - vedle co je oploceno, jsou již krásné stromy o výšce cca 5-15 m - závisí na dřevině. JD mají cca 1-5m, DG 8 a více metru, BO také tak...

K pokuto braní jen to, že dnes máme zákony tak zamotané a složité, že snad ani naši pracovníci z Mze nic nedomýšleli, natož připomínkovali (nemyslím tím jen lesní zákon).
Tak, že potom pro malé vlastníky lesů, je prakticky nemožné proti kůrovci zasáhnout!!!
Naproti tomu trestání, na tom se pracuje usilovně a máme to mnoha způsoby ošetřené-tu pokuta za to či ono.
Tak si říkám, proč ten rozdíl???
Ale to je opravdu jiná kapitola.!
"Vše vyřeší opatření obecné povahy"...tak hurá.
Kůrovci už strachy naše lesy opouští a mizí na Nový Zéland...tam jsou optimální podmínky...tady bude sucho a holé kopce..
-3 # Vladimír Pelíšek 2019-04-17 10:25
Skladba pěstovatelného lesa se bude odvíjet nejen od stavů zvěře, ale především od klimatických podmínek. Tyto většinový lesník dnes dosud bagatelizuje, pět stupňů navíc či o pět stupňů méně, o 500 mm více či méně srážek, já mám prostě své tabulky, svá nařízení, a ta budu slepě dodržovat.
Můžeme si naplánovat pěstování jakékoliv dřeviny, ale především příroda rozhodne, jestli to tam skutečně poroste nebo ne. Můžu to tam vehementně cpát, ale pokud mi zaschne jarní výsadba, nestihnu výsadbu podzimní, pozemek zaroste buřinou, tak po několika letech mi prostě dojde na výsadbu podle původních představ úplně všechno - peníze, čas, chuť, motivace.
Zatím se ukazuje, že klima ve střední Evropě se posunuje k tomu, jaké bývalo dříve charakteristické pro Panonskou nížinu a oblasti severně od Dinárských hor. Tedy ne subtropy, ale zásadní nedostatek srážek během vegetační sezóny, vpády arktického vzduchu jen slabé a krátkodobé, řada tropických dnů v létě a převažující nadnulové teploty v zimě. V Maďarsku, Srbsku, Rumunsku ale lesy rostou, pouze to nejsou vysokokmenné umělé boreální jako u nás, ale porosty střední a nižší výšky, s dominancí dubů.
Ano, i jedle je tímto ohrožena, protože zásadně klesá její odolnost jmelí, které přestává být "umravňováno" zimními mrazy.
S tím ovšem nic nenaděláme, klimatu neporučíme. Především je třeba to vše brát jako poučení, příležitost, tragédii možná pro plantážnické boreální lesnictví, ale ne pro přírodu samu. Vidíme ostatně dost důkazů, že dříve bývaly (minimálně na řadě míst) lesy skutečně řidší. Stačí si všimnout například u nás přirozeně rostoucího jalovce, a uvědomit si, že před zahájením středověké kolonizace bylo naše území prakticky celé zalesněné - a přesto u nás jalovec přirozeně rostl. Lesy tedy musely nutně být na mnoha místech mnohem řidší, a to i v přirozeně vlhčích podhorských polohách, protože jalovec má těžká semena, která zvířata příliš nevyhledávají, a přesto mu stačilo pouhých 200-300 let, aby po odlesnění vytvořil na řadě míst i v podhůří, na nově vzniklých pastvinách, stovky tisíc jedinců. Je tedy třeba si především všímat, nevidět pouze zmar a tragédii, ale spíše PŘEROD.
-4 # Vladimír Pelíšek 2019-04-18 10:45
Děkuji za mínusy, pánové! Budu vděčen za věcnou oponenturu - jste-li jí ovšem schopni;-)
+7 # Starý 2019-04-18 14:14
Tak tedy i za mne kapka a slovo.
Nebýt lesáků, lesníků, hajných a všech kdo žijí lesem, tak zde máme holé kopce a žádné lesní hospodářství!!
Tato práce je věcí odborníků a to mizerně placených a v dnešní době i neuznávaných... to k jedné věci - lesu. A co drobní vlastníci? Ty pošleme k vodě úplně, i když jsme je více jak 40 lety o vše obrali...
Za druhé nelze mít dle mého přírodní lesy, či chcete-li, dřeviny ve volné přírodě, když jako lidé nectíme jiné přírodní procesy.
Jezdíme auty, znečišťujeme ovzduší, chemicky jsme si zničili pole a stále jen doufáme v pokrok, který nás stejně jednou sežere. A to nejsem ekolog a pod....
Všichni v rámci pokroku chtějí mít pro sebe přírodu, ale co pro ni dělají... nic. A nebo jen pro ukázku malé jednotlivé akce, řádně popularizované, ale pak vše vyšumí.
Denní práci a starost, kterou větší části nezničené přírody - lesům dávají lesníci nelze dehonestovat. i když třeba někdy jednají špatně, ale les není pole.
Postačí vám tato argumentace?
Děkuji
+5 # lesmistr 2019-04-18 10:36
Lynxi, dovolím si Vám oponovat. Nejvyšší nabídka je, podle mého názoru, lepší volba než současná úprava podmínek pro pronájem honitby ( 70% cena a 30% myslivecký záměr. Už jsem to zmínil, ale přesto ještě jednou. V současných podmínkách VŘ je myslivecký záměr hodnocen 30%! Viz lesycr.cz. Remízky, políčka, zvýšení úživnosti honiteb, plány budování rozdělené na jednotlivé roky nájemní smlouvy...dokonce i nabízené "dotace". A to v době, kdy je ohrožena samotná existence českých lesů. Tím nemyslím existenci Lesů ČR jako státního podniku, ale lesa jako dřevní hmoty. Kůrovec, sucho i v dalších letech...jsou známé faktory. Pokud jsou sčítané stavy falšovány ( což se běžně děje, jsou
z některých honiteb v současné době rezervace), musí jednat zástupce držitele a státní správa myslivosti. Nástroje ze zákona na to mají. Pro revírníka a lesního správce by neměl být problém, pokud mají zájem, mít o stavech zvěře přehled. Pokud budou dodržovány normované stavy (nebo alespoň stavy se jim blížící) a plán chovu a lovu zvěře, nebudou škody zvěří na lesních porostech. To ze zkušenosti. Až tak nízko jsou totiž normované stavy v honitbách LČR s.p. nastavené. Ale tlupy vysoké a mufloní zvěře místy až 5-15x převyšující stavy normované zničí les jakéhokoli stáří. A nebezpečí oněch 30% bodového hodnocení nabídky? K tomu si dovolím jednom poznámku o SVĚDOMÍ A ČISTÝCH ÚMYSLECH členů hodnotící komise.
Závěrem tedy:
1. Nabízená cena jako základ pro hodnocení nabídky
2. Kontrola dodržování normovaných stavů zvěře
( nebo alespoň stavů se jim blížících, NE 5-ti a vícenásobky stavu) a důsledné vymáhání škod.
3. Hodnocení "mysliveckého záměru" ponechat na původních 10-15% především vzhledem k tomu, že může dojít k "selhání" členů komisí.
+27 # Lynx 2019-04-09 21:53
Jen další potvrzení několik desetiletí přetrvávajícího stavu. Myslivci si jedou svou, lesy také, protože se škody zvěří dosud přehlížely. Úředníci se tváří, že dělají maximum, přitom jejich jediná starost je mít co nejméně problémů.
Otázka vymáhání škod je na samostatný článek.
O vlivu poškození zejména okusem na prosperitu a zdraví jedince bylo napsáno mnoho.

Přesto všechno se situace nelepší. Je zřejmé že selhává primárně státní správa a také aparát státního podniku Lesy ČR.
Jediným profitujícím subjektem jsou myslivci. Na úkor ostatních a na úkor vlastníků lesa.
+20 # Starý 2019-04-10 10:04
Ano, plně s vámi souhlasím.
Jen dodám, že i když se náhodou, dle asi nějakého vzoru zmůže úředník na papír k omezení stavu zvěře, tak jej již neumí zkontrolovat a buchví, jestli vůbec umí poznat pobytové znaky, stopy a pod.....
Takže vše je nanic a lesy pláčí.
Naši vrchnost nic nezajímá, nejspíš sama střílí a profituje.
Vlastníkovi lesa ovšem žádnou pravomoc nedá a nedá, to by byl problém !!!
+5 # lesmistr 2019-04-09 19:00
Nejen pan inženýr Foit asi neví, že jako lesní správce odpovídá za hospodaření s jemu svěřeným majetkem a že má podle současně platného zákona o myslivosti možnosti, vlastně povinnost, kontrolovat činnost uživatelů honiteb, pokud jsou tyto pronajaté. O těch v režii psát nemusím, zbude jich za 2 týdny pomálu. Jsou normované stavy, je sčítání zvěře, je státní správa myslivosti a je možno určit škody zvěří a vymáhat jejich náhradu. Jako možnost neplnění smlouvy o pronájmu honitby je také její vypovězení. Je potřeba se zeptat, kde je chyba. Třeba se to změní s návratem Ing. Krchova na GŘ LČR s.p. Jak známo, tento člověk má k podřízenému personálu dost razantní přístup. Přesto ani on s broukem nic nezmůže. Je pozdě. Tak alespoň ty škody zvěří.
+22 # milan.kosulic 2019-04-13 10:09
Milý lesmistře, překvapuje mě, že se po těch letech ještě ptáte, kde je chyba. Zřejmě nevíte, jak to na lesních správách chodí. Správce může tak akorát makat a mlčet. Snad ale víte, jakou moc má myslivecká lobby. A teď mají navíc svého ministra.
Takže, dokud veřejnost nepochopí, že za špatný stav lesů (a tím tak trochu i za vysychající studny) mohou i myslivci a dokud se voda, lesy a vůbec ekologie nestane důležitým volebním tématem, tak se myslivost u nás nemůže změnit.
+10 # Vladimír Pelíšek 2019-04-13 21:03
Máte pravdu, ale světlo na konci tunelu zatím nesvítí. Ekologii si u nás přivlastnili ultralevičáčtí liberálové, čímž z ní udělali pro desítky % populace sprosté slovo. Zaměstnanci Hnutí DUHA jsou taky jen lidé, jejich platy jsou zřejmě mizerné, takže před konkrétní spoluprací s možnými výsledky dají přednost žebrání o "příspěvky na naši činnost".
Vy profesionální lesníci se mezi sebou hádáte, kdo za to může, ale ani kdybyste se konečně shodli, nepřivoláte tím stovky mm chybějících srážek. A myslivci? Zastřílet si potřebuje krajský úředník stejně, jako to kdysi potřeboval člen krajského výboru KSČ. Kapitalista jako bolševik, šlechta má prostě své potřeby. Chcete jim vypustit rybník? Na co budou ti nebožáci střílet, když jim 5x snížíme stavy zvěře? Co budou jíst?
+15 # Starý 2019-04-14 07:29
Ano, ano takhle je tu vybudován "moderní socialismus" a dokonce s přispěním lesního a mysliveckého zákona.
Páni si za přispění "zákonů" přikazují a střílí...ale né na svém, ale na soukromém a bez žádné odpovědnosti.
Vlastník s nestačí divit

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě