LIBERECKÝ KRAJ Josefodolská přehrada: plus tři metry. Jablonecká přehrada: plus tři a půl metru. Zima a jaro vrátily do Jizerských hor vodu, kterou z nich vysálo loňské sucho.
V Českém ráji a dalších teplejších a níže položených oblastech Libereckého kraje však začíná být voda znovu vzácným zbožím. Například v Turnově pršelo v květnu mnohonásobně méně než v Jizerských horách. Navíc se dešťové mraky hnaly na začátku týdne skoro nad celým Českem, jen Libereckém kraji se vyhnuly. V Jizerských horách mžilo, Turnov se srážek vůbec nedočkal. Horským přehradám ale pár posledních suchých dní neublížilo. „Hladina je o tři metry výš než na konci října loňského roku," říká Petr Ševčík, hrázný z přehrady v Josefově Dole. „Vody teď máme v přehradě dost." Před sedmi měsíci vyčníval z nádrže v Josefově Dole celý kamenitý ostrůvek, nyní z ní nesměle vykukuje pouze temeno nejvyššího skaliska. Minulostí se staly také nezvykle široké pláže kolem horských přehrad.
„Jsme jen třicet centimetrů pod maximální hladinou," upozorňuje Jiří Chmelař, hrázný z přehrady v Jablonci nad Nisou – Mšeně. „Mohli bychom mít v přehradě vody ještě víc, ale necháváme si rezervu, kdyby přišly povodně." Podle Chmelaře se přehrada po loňském suchu naplnila na obvyklou úroveň už v únoru. V zimě sice málo sněžilo, ale o déšť nouze nebyla. Dostatek vody v přehradě je měsíc před začátkem léta dobrou zprávou pro všechny, kdo se chodí do Mšena koupat. V plné přehradě se ve vedrech kazí voda pomaleji než v poloprázdné.
Obavy z pokračujícího sucha se ukázaly liché také na přehradě v LiberciHarcově. Na konci října byla plná ani ne ze 60 procent. „Teď jsme těsně pod maximální hladinou," uvádí harcovský hrázný Martin Vrchovský. Na rozdíl od loňského podzimu neschází voda ani na Souši, jež patří s Josefovým Dolem mezi zdroje pitné vody.
Jizerskohorské přehrady vypadaly dobře také loni v květnu, suché a horké léto z nich ovšem ubíralo vodu dlouho nevídanou rychlostí.
„Bylo by už opravdu divné, kdyby voda chyběla v přehradách už v květnu," prohlašuje Jiří Hušek, regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny. „Po loňském suchu jsme se báli, co se stane s listnatými stromy, které shodily listí už v srpnu. Někde opadaly na ploše jednoho i dvou hektarů. Letos na jaře ale naštěstí zase vyrašily."
Český ráj sice leží od Jizerských hor jen dvacet kilometrů daleko, ale srážky se mu podobně jako loni vyhýbají. „Silné deště bychom potřebovali jako sůl," tvrdí Jan Mocek, vedoucí Chráněné krajinné oblasti Český ráj. „Hladina Podtroseckých rybníků je asi o dvacet centimetrů pod běžnou úrovní." Mockova slova potvrzuje ovocnář z Pěnčína u Turnova Miloš Thoř. „V zimě a na začátku jara bylo srážek dost, ale v květnu u nás zatím moc nepršelo," poznamenává ovocnář. „V zimě navíc málo mrzlo, což v sadech vedlo k rozmnožení myší a dalších škůdců. Jejich likvidace nám dá hodně práce."
Velké rozdíly v dešťových srážkách mezi Turnovem a Jizerskými horami, dokládají měření Povodí Labe. Například na Černé hoře nad přehradou Souš napršelo 3. a 4. května 47 litrů vody na metr čtverečný a v Liberci-Harcově 22 litrů. V Turnově pak pouhé tři litry na metr čtverečný.
V Českém ráji, ale i v dalších nižších polohách Libereckého kraje by uvítaly více srážek také Lesy České republiky. „Málo vláhy je například na Českolipsku nebo na rovinatém severu Frýdlantska," konstatuje krajský ředitel státních lesů Ludvík Řičář. „Aby se lesy zcela vyrovnaly s následky loňského sucha, musely by následovat za sebou dva až tři roky bohaté na srážky. Sucho oslabuje hlavně smrky, jejich kořeny rostou mělce pod povrchem a nedokážou si sáhnout do hloubky pro podzemní vody."
Smrkové lesy ohrožuje kvůli nedostatku vláhy kůrovec, chladnější duben a květen mu naštěstí příliš nesvědčily. „Letos jsme zatím vytěžili osm tisíc metrů krychlových smrkového dřeva napadeného kůrovcem," tvrdí Řičář. „Za celý loňský rok šlo o třicet tisíc metrů krychlových."
