V publikaci Vyprávěnky z Mašůvek autorů E. Pechové a Zd. Adámka je uvedena událost, která se stala právě před sto lety. Dne 8. září 1916 rozvířila poklidnou hladinu života Plavče zpráva, že beze stopy zmizel místní občan František Buršovský, který vykonával funkci hajného v lesích patřících tamnímu panství. Bezvýsledné byly výslechy i prohledávání lesů, padala i různá podezření, ale ani následující týdny a měsíce nepřinesly do záhadného zmizení jasno.
Přešel podzim, přešla i zima, kdy by sněhový příkrov stejně zakryl případné stopy. Až konečně příchod jara znamenal přece jen poodhalení roušky tajemného zmizení hajného. Dne 12. dubna 1917 bylo tělo zákeřně zavražděného hajného náhodně nalezeno při lesních pracích. Avšak ani tento nález nepřinesl žádné stopy a poznatky vedoucí k odhalení pachatele či motivu vraždy.
Léta ubíhala a už se zřejmě ani nepočítalo, že vrah - nebo skupina vrahů - bude vypátrána. Až víceméně náhoda přispěla téměř po dvaceti letech k tomu, že pachatel byl vypátrán.
Skupina mužů se připravovala na vyloupení pokladny v kanceláři velkostatku v Mikulovicích. Kdosi ze zločinecké skupiny, zřejmě posílen alkoholem víc, než bylo zdrávo, utrousil v hospodě poznámku o padělání peněz a o přípravě na vyloupení pokladny. A tak byla celá skupina polapena dřív, než mohla svůj záměr uskutečnit. Mezi zatčenými kumpány byl také rodák z Únanova František F., který bydlel v Hlubokých Mašůvkách a o němž bylo známo, že je pytlák. A právě ten se při vyšetřování k vraždě hajného přiznal.
Podle vyprávění starších občanů bývalo dříve na vesnici dosti bídy. V době, kdy se stala uvedená událost, tomu bylo ještě hůře, protože za I. světové války byl naprostý nedostatek potravin. A protože lesy byly plné zvěře, někteří odvážnější chlapíci neodolali a vypravili se do lesa, jiní jen nastražili pasti, do kterých se zvěř chytla. Byli ovšem i tací, co se vydali na lov i s tajně drženou flintou. Často vedla k pytlačení opravdová nouze a hlad v rodině, ale mnohé jedince ovládala i neudržitelná lovecká vášeň.
Pytláctví mohlo být ale velmi nebezpečné, když měl revír na starost hajný, který pytláky vytrvale pronásledoval. Proto vzájemný střet hajného a pytláka nemíval často šťastný konec.
Zřejmě podobně vyvrcholilo i setkání plavečského hajného Františka Buršovského s pytlačícím Františkem F. Jak k tomuto tragickému střetu došlo a jaký byl jeho průběh, to se zjistit nepodařilo.
Pytlák František F. u soudu na svoji obhajobu tvrdil, že na něj hajný Buršovský vystřelil, ale chybil. Pak teprve ze své pušky střelil on, a když se hajný zhroutil, přiskočil k němu, vzal jeho pušku a ze dvou metrů ho dostřelil. Mrtvolu pak ukryl do strouhy a přikryl trávou, snad dokonce místo úkrytu několikrát měnil. Za tento zločin byl František F. odsouzen k dvacetiletému žaláři, v němž si ale neodpykal ani polovinu trestu, protože během II. světové války ve vězení zemřel. Měl čtyři děti, vdova Antonie F. zemřela v roce 1948, dědici dům v Hlubokých Mašůvkách prodali a z obce se odstěhovali.
Místo, kde bylo tělo zastřeleného Františka Buršovského nalezeno, je v lese mezi Hlubokými Mašůvkami a Plavčí. Do lesa Boroví zavítají často turisté jdoucí ke zřícenině hrádku Lapikusu, ale také houbaři. Tragickou událost připomíná na dubu upevněný dřevěný křížek a obrázek Panny Marie s obnoveným nápisem: František Buršovský, hajný z Plavče, byl od 8. září 1916 nezvěstný a na tomto místě dne 12. dubna 1917 byl nalezen zavražděný.
Bůh buď jeho duši milostiv!
U dubu je kovový kříž, jaké se dříve umísťovaly na hřbitovech na hroby zemřelých.
