Dnes je to přesně deset let, co Vysoké Tatry postihla nebývale silná vichřice. Zdevastovala tisíce hektarů lesa a změnila podobu slovenských velehor. O obnovu se stále starají lesníci i sama příroda, podle odborníků ale bude trvat desítky let, než se Tatry znovu plně zalesní.

V pásmu, kde končí les a začíná kosodřevina, dosahoval vítr rychlosti až 230 kilometrů za hodinu. Kalamita zasáhla území o rozloze více než 12 tisíc hektarů. „Když jsem se dostal do Staré Lesné – opadla mlha, vítr se utišil – a uviděl jsem výhledy, které jsem nikdy předtím neviděl, objevily se budovy, které předtím nebyly vidět, tak jsem věděl, že jde o obrovský problém,” vzpomíná Maroš Petrík ze Státních lesů. Pan Josef tehdy zrovna v lese těžil dřevo: „Bylo to těžké. Stromy padaly každou sekundu. Měl jsem hrozný strach. Bylo umění dostat se domů.”Hasiči, kteří v ten den sloužili, nevěděli, kde dříve zasahovat. „Během pár hodin přijalo operační středisko 194 volání o pomoc. Jenom jste stáli a dívali se, kam spadne další strom," popsal jeden z nich. Z cest se okamžitě začaly odklízet popadané stromy, aby se záchranáři dostali k potřebným, klienti z hotelů a obyvatelé Tater do nemocnice nebo na úřady. Všechno koordinoval primátor Vysokých Tater Ján Mokoš, který velí městskému úřadu i dnes. „Člověk se ve vzpomínkách vrací do toho období, které bylo velmi emotivní, stresující a někdy až bezradné. S vichřicí se nedalo bojovat a museli jsme hlavně chránit životy a majetek,” upozorňuje Mokoš. Lidé, kteří v prvních letech po kalamitě do Tater zavítali, podle něj byli opravdu v šoku.

"Obnova? Za 80 až 100 let"

Díky přírodě i zásahům člověka se ale za uplynulých deset let mnohé změnilo. Na místech kalamity se stále vysazují nové stromy, léčebny, sanatoria i hotely fungují a turisté na Vysoké Tatry rozhodně nezapomněli. „Po deseti letech se potvrdilo, že přestože to byla největší katastrofa v dějinách Vysokých Tater, tak základní funkce se nezměnily,” myslí si primátor Mokoš. Maroš Petrík ale dodává, že potrvá ještě mnoho a mnoho let, než se Tatry vrátí do podoby před vichřicí. „Když si vezmete fotky a malby ze začátku století, tak vidíte, že podobné kalamity se do Tater v pravidelných intervalech vracejí. Poslední velká byla v roce 1915 a příroda se vzpamatovala až po 80 letech. To znamená, že i po té vichřici z roku 2004 bude trvat 80 až 100 let, než se vše vrátí do normálního stavu,” uzavírá.