Pravda o zonaci národního parku

V pravidelné příloze slovenského deníku Pravda vyšel pod názvem „V Tatrách treba stanoviť jasné pravidlá” v loňském roce rozhovor s Michalem Wiezikem, ekologem a proděkanem Zvolenské university.

Wiezik se stal členem komise pro zonaci TANAP, která má za úkol připravit pro ministerstvo ŽP jasná pravidla pro Tatranský národní park. Celkem jednoznačně se zmiňuje o první (jádrové) zóně národního parku, která je na Slovensku označována písmenem A. „Na tých miestach bude ochrana prírody stopercentná. Tam nebude zasahovat lesnictvo, doprava ani priemysel. Nezaberieme na to celý park, ale kde ho už vezmeme, bude skutočná ochrana prirody. (...) Netuším však, jako se k tomu postavia napríklad štatní lesníci. Pre nich sú prisne chranená uzemia stašiakom, lebo tam nemožu vykonavať svoju činnosť. Debata však nemá stat a padat na tom, čo sa páči lesnikom.”

Je docela osvobozující, když autor označuje lesnictví stejně jako dopravu a průmysl za jednoznačnou překážku účinné ochrany přírody. U nás chodíme kolem lesníků po špičkách, abychom si je nějak neznepřátelili, ale neumíme jim sdělit to zásadní. A totiž, že nejsou ti , kteří budou řešit problémy ochrany přírody. Že oni sami jsou v národních parcích tím problémem.

Pokud jde o přínos nové zonace, říká Wiezik následující : „Pre mna je najvetším prínos tejto zonácie v tom, že by se územia s najprísnejším stupňom ochrany, takzvaná zona A, nemali vyčlenit len na základě prirodzenosti lesných porastov, ale že sa pojde i cestou ochrany dolinových celkov. Ide o to, aby sa do zóny A zahrnuli aj tie časti dolín, ktoré samotné nepatria medzi najzachovalejšie, sú však cenné v rámci celku.” Tady slovenský ekolog jasně pojmenovává hlavní problém zonace, který známe ze Šumavy – bazírování na přísných kriteriích vedlo k tomu, že se rozdrobená zonace (možná schválně) stala naprosto nefunkční.

Velmi kriticky se vyjadřuje i k pohybu osob.”Zakazujeme luďom pohybovat sa mimo chodníka, a pritom musia uskakovať lesnej technike a traktorom. To je jako v Kocúrkove.” Ano, jak v Kocourkově jsem si připadal i já, když v loni na blokádě zasahovala policie ve prospěch nelegálního kácení v NP Šumava. V lese operovaly desítky vozidel, ale my jsme chodili pěšky.

Na závěr říká, že lidi na Slovensku raději vidí, když se les vykácí a vysadí se nové smrčky. „ To je nepochopenie problematiky. Pre ochranu prírody je totiž doležitejšie, aby tam tie popadané stromy zostali, než aby sa tam vysadili nové.” To je věta, kterou by měl někdo každé ráno předčítat panu řediteli šumavského národního parku. I když je to asi zbytečné, neb on přírodě nerozumí a vlastně ho ani nezajímá.

Slovákům asi nemusíme ochranu přírody závidět. Díky minulé Ficově vládě se dostala do nejhlubší krize od převratu a možná i hlouběji. Současná slovenská vláda si může s našimi technokraty ve vládě potřást rukou. Příroda to schytává zprava i zleva.