Prášily – Pod vodou by mohlo v budoucnu zmizet údolí Křemelné na Stodůlkách v katastru Prášil na území Národního parku Šumava (NPŠ). Podle Ministerstva zemědělství jde o lokalitu vhodnou pro stavbu přehrady v případě nedostatku vody. Proti stavbě nádrže je obec i Správa NPŠ, ministerstvo uklidňuje, že nejde o přípravu stavby, ale pouze o výběr míst s vhodnými podmínkami pro případ změny klimatu a nedostatku vody.
Podle prášilského starosty Libora Pospíšila by na Stodůlkách mohla vzniknout nádrž o rozloze zhruba tisíce hektarů, tedy asi sedmkrát větší než nýrská přehrada (148 ha). „Hráz by měla být na Stodůlkách směrem k Velkému Boru," upřesnil Pospíšil. „Byli jsme osloveni Ministerstvem zemědělství, aby nás s možností stavby přehrady seznámilo, případně abychom k tomu řekli své připomínky. Já jsem za obec Prášily řekl ne. Není to pouze z mé hlavy, mluvil jsem o tom s obyvateli i se zastupiteli," popsal postoj prášilských obyvatel.
Podle Pospíšila v daném místě ke stavbě přehrady coby vodního zdroje není důvod. „Jde o oblast, kde je velká přirozená akumulace povrchových vod, zjednodušeně řečeno mi to připadá, jako by se ve velkém rybníku měl udělat ještě jeden, ale menší, pouze s vyšší hrází. Navíc jde o jednu z nejméně člověkem poznamenaných řek v celé České republice, a to ani nemluvím o tom, že je to v národním parku. Pro ochranu přírody je to jedno z nejcennějších území v celé ČR," vysvětlil Pospíšil.
Podobně to vidí i vedení NPŠ. „Obecně jsme proti stavbě vodních děl na území národního parku i chráněné krajinné oblasti," uvedl ředitel Správy NPŠ Pavel Hubený. „Navíc na zvýšení schopnosti šumavské krajiny zadržovat vodu už roky pracujeme tak, že obnovujeme mokřady, které byly v minulosti z velké části odvodněny. Po revitalizaci budou opět schopny zadržet miliony metrů krychlových vody," vysvětlil Hubený. Prášilští se obávají i toho, že na případnou stavbu přehrady by jejich nesouhlas neměl příliš velký vliv. „Nějakou velkou úlohu jako obec v tom asi hrát nebudeme, nemáme tam žádné pozemky. Pokud si vybavuji, je tam většina pozemků státních, odhadem devadesát procent. Nevím přesně, jak dalece by obec mohla takové stavbě zabránit," konstatoval Pospíšil.
Pouze rezerva
Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Hynka Jordána jde v případě Stodůlek pouze o rozšíření seznamu lokalit s vhodnými podmínkami. Původní seznam byl schválen Ministerstvem zemědělství a životního prostředí v roce 2011. „Šlo o seznam šedesáti pěti lokalit akumulace povrchových vod, který je v krajských plánech územního rozvoje promítnut hájením lokalit jako územní rezervy. Jde o místa, kde jsou vhodné geologické, územní a hydrologické podmínky pro zřízení přehradní nádrže v případě, že bude vody nedostatek. Nejde o plán výstavby přehrad, ale o umožnění znásobit současné vodní zdroje pro případ dopadu změny klimatu. Odpovídá to doporučení Evropské komise rozhojnit vodní zdroje akumulací, pokud nejsou k dispozici jiné možnosti. A ty opravdu v našem případě nejsou. Všechna voda odtéká z našeho území do okolních států, Česká republika je v pořadí upotřebitelných zásob vody na jednoho obyvatele mezi posledními třemi státy Evropy, pouze před Maltou a Kyprem," vysvětlil Jordán.
V původním seznamu, který lze najít na internetu pod označením generel LAPV, je například i údolí Ostružné u Čachrova. Rozšíření seznamu schválila letos koncem července vláda jako jedno z opatření k omezení následků sucha a nedostatku vody. „Proto se znovu otevřela diskuze o některých lokalitách, které byly dříve vypuštěny. S ohledem na ochranu přírodních hodnot je lokalita na Křemelné vlastně již hájena v režimu ochrany přírody a zařazení do seznamu není tedy zcela nezbytné. Nicméně představuje prostor, který lze využít v případě nezbytnosti zajištění akumulace vody, kdyby veřejný zájem o vodu náhle byl nadřazen ochraně přírody, jejíž charakter by se kvůli klimatickým změnám stejně výrazně lišil od současnosti," vysvětlil Jordán.
