V přírodní rezervaci Slunná na Brněnsku se dochoval kus původního bukového lesa. Rostou v něm stromy staré dvě stě padesát let

Lažánky, Maršov – Nikdo z místních neřekne tomu místu jinak než prales. Kvůli vzrostlým, přibližně dvě stě padesát let starým bukům. Bukoví velikáni ohromí všechny návštěvníky svou majestátností. Původní, člověkem nezasažený bukový les se nachází v kopci přibližně půldruhého kilometru nad Lažánkami a Maršovem na Brněnsku.

Oficiálně se místo nazývá přírodní rezervace Slunná. „Pravděpodobně kvůli tomu, že pahorek je hodně prosluněný,” domnívá se ředitel Lesů města Brna Jiří Neshyba. Společnost má Slunnou ve správě. Rezervaci je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Největší raritou místa jsou právě prastaré buky. V Lažáneckém pralese narazí lidé na více než čtyřicet metrů vysoké stromy. Některé z nich mají při zemi obvod kmene větší než metr. „ Přesný důvod, proč se podařilo na tomto kousku zachránit původní les bez zásahu člověka, neznáme. Jde ovšem o naprostou raritu. Máme na mnoha místech regionu roztroušené velké množství starých památných stromů. Ale takto starý souvislý porost je skutečně unikátní. Na Brněnsku jde o jediné území s touto původní pralesovitou strukturou,” vysvětluje Neshyba.

Rezervace je ponechaná svému přirozenému vývoji. Podle Neshyby narušily její podobu v minulých letech silné větrné kalamity. Okolo čtyřiceti procent stromů popadalo. „Tuto nejstarší část rezervace jsme proto oplotili. Zejména kvůli tomu, aby tamní stromy neničila zvěř a les se rychleji obnovil,” dodává ředitel.

Kvůli polomům také nedávno došlo ke zvětšení rezervace z původních pěti na necelých dvacet hektarů. „Území bylo po vichřicích tak malé, že jsme přemýšleli, zda rezervaci zrušit, nebo požádat o její rozšíření. I navazující část lesa je cenná, přestože je tam jeho složení různorodější. Rostou tam například krásné lípy, javory či duby,” doplňuje ředitel Lesů města Brna.

Bukový prales se nachází uprostřed zalesněného kopce a je poměrně složité jej najít. Nevede k němu žádná přímá turistická trasa. „Nejsnadněji se lidé na Slunnou dostanou z křižovatky zelené a červené trasy, která se jmenuje Pravková. Od ní pak vede zpevněná cesta, po níž se lidé dostanou těsně nad rezervaci,” radí případným zájemcům o návštěvu Slunné Milan Pernica z Klubu českých turistů.

Podle starosty nedalekého Maršova Jindřicha Chrasty ale majitelé tamních lesů uzavřeli lesní cesty vedoucí na kopec s Lažáneckým pralesem závorami. „Hodně rád vzpomínám na svá dětská léta, kdy jsme s rodiči do těchto míst chodívali poměrně často na nedělní vycházky. Pro obyvatele všech nedalekých obcí to kdysi bývala oáza klidu a oblíbené místo procházek. Po uzavření cest závorami však zájem lidí z Maršova opadl,” uvádí maršovský starosta Chrasta.

Také podle starosty sousedních Lažánek Lubomíra Katolického není prales vyhledávaným cílem nějakých turistických procesí. „Toulají se tam hlavně houbaři. Jinak mezi místními o Slunnou příliš velký zájem není, což je pro prales samotný pravděpodobně dobře,” uvažuje o současné situaci lažánecký starosta. Dodává, že on sám přitom jako malý mířil na Slunnou několikrát. Doprovázel do těchto míst svého dědečka, který byl od konce druhé světové války až do roku 1967 lesníkem tehdejšího lažáneckého polesí.

Na Čertově hrázi

Okolí kopce s Lažáneckým pralesem mezi Lažánkami a Herolticemi zahrnuje i některá další hodně zajímavá místa. Například takzvanou Čertovu hráz na nedalekém Pejškovském potoce. Ta je připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna za napoleonských válek.

„Koně a povozy zajišťující dopravu dřeva do Brna z městských lesů zabavili za napoleonských válek vojáci pro válečné účely. Bylo potřeba najít nové způsoby, jak dopravit dřevo do města. Čertova hráz mívala vrata, která sloužila k vypouštění zadržené vody. Pomocí ní se dříví plavilo z Pejškovského potoka dál po Svratce až do Brna. Volně plavené dříví se pak zachytávalo pomocí takzvané náplavky v okolí nynější brněnské ulice Nové sady,” popisuje dávnou historii plavení dřeva ředitel Lesů města Brna Neshyba.

Při procházce v okolí Slunné narazí lidé také na několik jeskyní. „Lažánecko­heroltický kras je zatím jen málo probádaný. Jeskyňáři tam prozkoumali několik jeskyní. Dá se ale předpokládat, že celé území je protkané množstvím dalších, které ještě čekají na své objevení,” podotýká ředitel Lesů města Brna.

Zajímavá je například takzvaná Mločí kaple. Jde o jeskynní komín, který ústí na povrch vysoko ve svahu. Přezimuje v něm pravidelně ve velkém počtu mlok skvrnitý.

***

přírodní rezervace slunná Forma ochrany: přírodní rezervace Vyhlášeno: 28. 6. 1985 Rozloha: původně pět hektarů, dnes téměř dvacet hektarů Jak se tam dostat: Slunná leží v kopci mezi Maršovem, Lažánkami a Herolticemi na Brněnsku. Nejsnadněji se k rezervaci člověk dostane po lesní cestě od křižovatky červené a zelené turistické trasy s názvem Pravková Důvod ochrany: původní 250 let starý bukový prales, vzácné druhy rostlin a živočichů, například holub doupňák, čáp černý, krkavec velký, brambořík nachový či okrotice bílá Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 85