Ministerstvo spravedlnosti musí hasit nepříjemný přehmat. Vyplatilo totiž stovky tisíc korun pozůstalým po důchodci usmrceném padajícím stromem, kteří na peněžitou pomoc státu neměli nárok. Už za to totiž jednou odškodněni byli.

Černého Petra si ale ministerští úředníci v ruce nechat nechtějí a tvrdí, že za nastalou situaci mohou příjemci finanční pomoci, když zatajili, že jako pozůstalí po oběti trestného činu už obdrželi náhradu škody od pachatele, který byl za smrt jejich rodinného příslušníka odsouzen.

Jakmile dostal letos v červenci dřevorubec Zdeněk Kroupa z Čejkov na Klatovsku do ruky pravomocné rozhodnutí soudu, který mu uložil zaplatit tři čtvrtě miliónu korun jako odškodné pozůstalým po 83letém Jiřím Pospíšilovi, jehož smrt před dvěma lety z nedbalosti zavinil, okamžitě začal shánět peníze a do týdne své povinnosti dostál. Tím to považoval za vyřízené.

Jenže jako by martyrium nemělo konce. Před pár týdny mu přišel dopis z ministerstva spravedlnosti, který ho šokoval. „Když jsem ho otevřel, málem se mi zastavilo srdce. Nevěřil jsem vlastním očím. Stálo tam černé na bílém, že ministerstvu dlužím 400 tisíc korun, které vyplatilo manželce a dceři pana Pospíšila jako peněžitou pomoc obětem trestného činu,” líčil 44letý muž.

Nerozumí tomu, proč mu ministerstvo v dopise píše, že poskytnutím peněžité pomoci oběti přešel její nárok na náhradu škody vůči pachateli na stát. „Vůbec jsem nechápal, proč peníze vymáhají na mně, když jsem do poslední koruny uhradil soudem stanovenou výši škody. Úplně jsem se vydal z peněz, padly na to úspory jak naší rodiny, tak prarodičů a ještě jsem si musel půjčit i od známých,” pokračoval Kroupa.

Ministerstvo mu dalo ultimátum k zaplacení do konce ledna příštího roku. „Nestane-li se tak, budeme nuceni se nároku domáhat soudní cestou,” zní poslední věta v dopise.

Věci teď ale dostaly úplně jiný spád. „Vyzvali jsme příjemce finanční pomoci, aby danou částku vrátil ministerstvu zpět. Nedostál své zákonné povinnosti a neinformoval ministerstvo spravedlnosti o tom, že obdržel náhradu škody od pachatele,” uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.

Ve vztahu ke Kroupovi pak sdělila, že resort spravedlnosti považuje vůči němu celou záležitost za ukončenou. „Už se z naší strany žádného vymáhání dané částky nemusí obávat,” ujistila.

Ministerstvo zřejmě podá i podnět státnímu zastupitelství, aby prověřilo, zda ze strany příjemce finanční pomoci nedošlo k podvodnému jednání. Zákon totiž jasně říká, že nárok na peněžitou pomoc má oběť trestného činu nebo její pozůstalí pouze v případě, že nebyla uhrazena pachatelem škoda v plné výši.

Případ smrti Jiřího Pospíšila je tragickou souhrou několika náhod. V září 2012 vyrazil důchodce na houby poblíž Hrádku u Sušice, kde zrovna Kroupa kácel stromy. Jeden z poražených smrků padl na lesní cestu přesně v okamžiku, kdy tudy Pospíšil procházel. Strom ho na místě usmrtil.

Dva soudy, dva pohledy

Ani soudy neměly na posouzení věci jednotný názor. Okresní soud v Klatovech nejprve rozhodl, že si důchodce může za smrt tak trochu i sám, když nerespektoval zákaz vstupu do těžebního prostoru. Kroupovi dal za přečin usmrcení z nedbalosti roční podmínku a nárok na náhradu škody pozůstalým zamítl.

Krajský soud v Plzni ale v odvolacím řízení spoluvinu mrtvého zpochybnil s tím, že těžební místo bylo označeno nedostatečně. Nakonec tak Kroupa kromě trestu musel ještě zaplatit odškodné 750 tisíc korun manželce zemřelého a jeho dvěma dcerám.

„Rozhodnutí jsem respektoval, i když po pravdě nevím, co víc jsem ještě mohl pro zajištění bezpečnosti udělat. Umístil jsem na stromy výstražné cedule a traktor postavil přes cestu. Burácení pily bylo slyšet zdaleka. Těsně předtím, než každý strom padl k zemi, jsem vždy sledoval, jestli někdo nejde. Toho pána jsem si všiml na poslední chvíli, řval jsem na něho, ale on přešlapoval na místě. Bylo to neštěstí, které mě hrozně mrzí,” uzavřel muž, který neměl se zákonem nikdy žádné problémy.

Lidé, kteří ho znají, o něm hovoří jako o velmi slušném člověku. „Byl z toho opravdu hodně zdrcený. V první chvíli už nechtěl vzít pilu vůbec do ruky. Těžko mohl tragédii zabránit, všechno nemůže těžař uhlídat,” řekl jeden z nich.

***

Vůbec jsem nechápal, proč peníze vymáhají, když jsem do poslední koruny vše uhradil Zdeněk Kroupa