Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Požár sibiřské tajgy už zachvátil území velké zhruba jako Belgie a vyhlídky na uhašení jsou nepříznivé. Prezident Vladimir Putin povolal ve středu na pomoc armádu. Situaci v Rusku podle americké stanice CBS komplikuje fakt, že tamní záchranný systém nemá na zvládání kalamit tak mimořádného rozsahu dost peněz. Vědci varují, že požár na Sibiři může ovlivnit klima. My zveme do vysílání ředitele Ústavu globální změny Akademie věd, Michala Marka. Dobrý den.
Michal MAREK, ředitele Ústavu globální změny Akademie věd
Dobrý den.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tak obyvatel střední Evropy má Sibiř zafixovanou coby hodně studenou nehostinnou oblast. Jaké podmínky vlastně umožnily vznik a rozšíření takhle rozsáhlých požárů?
Michal MAREK, ředitele Ústavu globální změny Akademie věd
No právě, bohužel se dost v poslední době ukazuje, že skutečně změny klimatu mimo jiné jsou i spojeny se zvýšeným rizikem nebo výskytem požáru. Takže v tomto případě prostě je opravdu pravda, že riziko požáru narůstá a frekvence požáru narůstá.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
No, já jsem se dočetl, že zrovna v této oblasti požáry vyvolaly bezprostředně bouřky bez dešťů, šířené silnými větry za třicetistupňových veder. Ale ony, kdyby byly ty požáry na menší ploše, nebyly by do jisté míry v tajze přirozené a vlastně třeba i žádoucí?
Michal MAREK, ředitele Ústavu globální změny Akademie věd
Prosím vás, samozřejmě, že požár do tajgy patří. To není žádná jaksi anomálie, ale pravda je, že tak, jak jste již zmínil ty příčiny, že skutečně jsme svědky toho, že požáry narůstají a ta frekvence požáru je vyšší. A v tom je právě velký problém, protože jestliže přijmeme myšlenku a ona zas není tak jaksi falešná, že lesy jsou velmi velmi důležitým úložištěm atmosférického /nesrozumitelné/ a lesy /nesrozumitelné/ jako ta tundra, ta tajga zvlášť, protože je tam chladno, a ta dekompozice probíhá pomalu, to znamená, ten uhlík je v tom ekosystému uložen hodně dlouho, desetiletí, tak právě požáry, a tak velkého rozsahu, jsou velmi nepříjemné a navíc, bohužel jsme svědky toho, že v Sibiři dochází k naprosto šílenému nekontrolovatelnému kácenílesů. Tam ty čínské firmy opravdu se chovají naprosto brutálně, ruská vláda s tím nic téměř nedělá, to znamená, my nejen, že jsme svědky požáru v letošním roce, ale jsme i svědky opravdu masivního odlesňování. A to bych řekl, že skutečně je závažný fenomén, protože de facto v současné době nic pořádnějšího než ty biologické pumpy, to znamená rostliny a fotosyntéza k dispozici nemáme, že jo, co by odebíralo CO2 z atmosféry.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Já jsem na začátku uvedl, že vědci varují, že právě ty požáry na Sibiři, ale také na Aljašce nebo v Grónsku můžou ovlivnit zpětně klima. Jakým způsobem?
Michal MAREK, ředitele Ústavu globální změny Akademie věd
No, právě. Za prvé tím, že skutečně snižujeme vlastně ten potenciál toho odebírání CO2 z atmosféry. Jo, to je prostě spojeno s tím, že ty stromy jsou živé, že mají fotosyntézu, jako každé rostliny. Za druhé opravdu tím, že dochází vlastně jakoby k devastaci té plochy, tak se mění celkový tepelný režim té plochy, to znamená, že z té plochy se stává jaksi zdroj tepla, že jo, je to bez vegetace, bez chladícího efektu, evapotranspirace. Tudíž vlastně ten přímý vliv na klima je tu evidentní. Takže v tomto smyslu opravdu bohužel zase tu máme další faktor, který nám celou tu problematiku výrazně znesnadňuje.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Říká Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Děkuji vám, na shledanou.
Michal MAREK, ředitele Ústavu globální změny Akademie věd
Mějte se moc hezky. Na shledanou.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
A omlouvám se za zhoršenou kvalitu telefonního spojení.
