Škody způsobené přemnožením lýkožrouta smrkového za několik posledních let přesáhly dvanáct miliard korun. Pokud však budeme v lesích hospodařit stejně jako dosud, nikdy ho zastavit nedokážeme – alespoň si to myslí entomolog Jiří Hulcr.
S Jiřím Hulcrem, profesorem University of Florida, jsme si povídali online. Do své staré domoviny se však často a rád vrací.
* Přijedete k nám letos?
Jasně, skoro každý rok jezdím zpátky do Česka. Mimochodem, loni jsem si koupil na stánku stoplusjedničku a našel jsem tam článek, jak to měl vlastně Štorch všechno blbě a že lovci mamutů žili úplně jinak. A byl jsem za to strašně rád, protože já o dávné historii často přemýšlím. Tehdejší život totiž jasně určil, jak naše planeta vypadá dnes – to všechno je důsledek lidské evoluce.
* Skutečně mají lidé na formování Země takový vliv?
Já jsem z české vesnice, do devatenácti jsem jezdil s traktorem na rodinné farmě. Mě hrozně baví, když si někde čtu, jak se domorodci v Jižní Americe starají o svůj les, protože jsou „native“, tedy rodilí. Ale to jsme my Češi taky. Žijeme tady už patnáct set let a krajinu jsme hodně ovlivnili, jsme s ní spjatí. A tihle moji strejdové, se kterými jsem vyrostl, ji teda pěkně „brutalizují“. Máme loveckou mysl, to se nemění. Takže kdyby viděli běžet okolo mamuta, jdou a uloví ho – ne proto, že mají hlad, ale kvůli trofeji. A tak lidi za krátkou dobu vybili většinu velkých zvířat, což se na planetě hrozně podepsalo.
Celý rozhovor najdete v magazínu 100+1 zahraniční zajímavost.
