Pokus změnit návrh, který schválila vláda
Zastupitelé kraje odmítli novelu zákona o ochraně přírody, která se týká Šumavy.
PLZEŇ Za poslední výkřik označil včera hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs (ČSSD) odmítavé prohlášení zastupitelů kraje k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta nastaví nová pravidla pro národní parky včetně Národního parku Šumava. Kraj prosazoval vznik speciálního zákona o Šumavě. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu připravilo návrh novely zákona pro všechny národní parky. Ten už schválila vláda. Včerejší prohlášení z hejtmanství je pokus ještě něco v návrhu změnit při jednání ve sněmovně. Hejtman nicméně přiznal, že naděje, že prohlášení změní vládou schválený návrh, jsou minimální.
Postup ministerstva kritizují zástupci Plzeňského i Jihočeského kraje a většina starostů šumavských obcí. Vadí jim, že návrh do budoucna počítá s tím, že se většina území parku stane oblastí ponechanou přírodnímu vývoji. Zároveň požadují, aby obce měly větší vliv na rozhodování o parku.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tvrdí, že se role obcí neoslabí, a zdůrazňuje, že se návštěvníkům Šumavy otevře vstup i tam, kam nemohli. Kritici ministrovi ale vyčítají, že návrh počítá se vznikem klidových území, kam by byl vstup omezen.
Spor je daný odlišným pohledem na smysl Národního parku Šumava a na míru ochrany přírodních procesů. Zastánci ministerského postupu vidí roli národního parku především v ochraně přírody. Zástupci druhého tábora proti tomu staví například rozvoj šumavských obcí.
Krajský radní pro životní prostředí Václav Štekl (KSČM) prohlásil, že mu na vládním návrhu vadí nejednoznačnost a přílišná závislost na vůli ministra životního prostředí. Hejtman Václav Šlajs připomínal, že část národní parku v posledních letech utrpěla kvůli kůrovcové kalamitě, proti které se v části území nezasahovalo. „Šumava nezelená, Šumava hnědne,“ argumentoval.
Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava starosta Modravy Antonín Schubert upozorňoval, že součástí národního parku jsou i obyvatelé obcí, o kterých se návrh nezmiňuje. „Všichni bychom chtěli žít v prosperitě,“ zdůrazňoval. Starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek (Starostové a nezávislí) jako jediný ze zastupitelů prohlásil, že postup ministerstva má i klady. „Jsou tam například návrhy zpřístupnění první zóny, není to úplně špatný návrh,“ uvedl. Čížek také řekl, že les po kůrovcové kalamitě není mrtvý ani tam, kde se proti kůrovci nezasahovalo. „Je tam dobře vidět, že se les obnovuje a příroda to zvládá,“ uvedl. Čížek také doporučoval, aby se hejtmanství v prohlášení soustředilo na posílení pozice obcí a své požadavky zbytečně netříštilo. Neuspěl.
Jaroslav Nedvěd redaktor MF DNES
