Poslanecký výbor pro životní prostředí dnes projednal petici s více než 43 000 podpisy, v níž návštěvníci Národního parku Šumava a lidé z celé republiky apelují na zákonodárce, aby zajistili ochranu divoké přírody před těžařskými firmami a krásné šumavské krajiny před developery a spekulanty s pozemky.
Na výboru vystoupili jako hosté prof. Pavel Kindlmann z Akademie věd a Karlovy univerzity, Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA a Tomáš Hauser, zástupce šumavských občanů. Ve svých prezentacích poukázali na ničivé důsledky, které by mělo přijetí senátního návrhu zákona o Šumavě. Zásadní nesouhlas se senátním návrhem vyslovil i Vladimír Dolejský, náměstek ministra životního prostředí. Zdůraznil, že je v rozporu s mezinárodními předpisy i zákonem o ochraně přírody a krajiny, jehož novelu ministerstvo připravuje.
Přítomní poslanci výboru nepřijali k petici usnesení, ovšem z jejich vystoupení jednoznačně vyplynulo, že jsou připraveni hlasovat proti senátnímu návrhu zákona o Šumavě. Poslanci Robin Bohnisch (ČSSD, předseda výboru), Jaroslav Holík (Úsvit, místopředseda výboru), Josef Hájek (ANO, místopředseda výboru), Petr Kudela (KDU) a Miloš Babiš (ANO) se vyslovili proti senátnímu zákonu s tím, že cenná příroda je nejcennějším bohatstvím Šumavy, které také nejlépe zajistí prosperitu pro místní obyvatele. Poukázali přitom na pozitivní zahraniční zkušenosti z chráněných území v Rakousku i Německu a na hrozbu pozemkových spekulací na Šumavě.
Největší odezvu mezi poslanci vyvolalo vystoupení Tomáše Hausera, zástupce šumavských občanů sdružených v platformě Šumava domovem, který řekl:
"Přijel jsem jako zástupce místních lidí sdružených v občanské platformě Šumava domovem. Na Šumavě bydlíme, zajímá nás místní ekonomika a rozvoj. Mezi našimi členy jsou i provozovatelé hotelů a penzionů. Hlavní hybnou silou místní ekonomiky je turistika. Šumava nemůže konkurovat vyšší horám a jejich podmínkám pro sjezdové lyžování. Její devizou jsou však velká území, která nabízejí kontakt se skutečnou přírodou.Turisté sem nejezdí za adrenalinovými sporty a bazény, ale za klidnou a krásnou přírodou. Proto se také vracejí, naší výhodou je stálá klientela. Za optimální řešení považujeme co nejrozsáhlejší území přístupná turistům, ovšem zcela ponechaná přírodnímu vývoji. Proto podporujeme Petici za dobrý zákon o Národním parku Šumava a žádáme poslance, aby lividační senátní návrh zákona nepodpořili."
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Poslanci Výboru pro životní prostředí dali dnes najevo, že ochrana vzácné šumavské přírody a prosperita místních obcí jsou důležitější než zájmy spekulantů s pozemky, dřevorubců a na ně navázaných politiků. Z jejich vystoupení jasně vyplynulo, že jsou připraveni hlasovat proti senátnímu návrhu zákona o Šumavě, jehož přijetí by ve skutečnosti znamenalo likvidaci NP. Poslanci výboru se postavili za více než 43 000 signatářů petice za dobrý zákon o Šumavě, kteří požadují, aby ochrana divoké přírody na Šumavě dostala přednost před developerskými projekty a kácením stromů."
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR a člen petičního výboru, řekl:
„Horské smrčiny v nejvyšších partiích Šumavy tvoří společně s rašeliništi a dalšími biotopy jádro národního parku, které nám závidí celá Evropa. Jsou cenné tím, že do nich nikdy podstatně nezasáhl člověk. Bez jeho pomoci přežily i desítky kůrovcových kalamit, včetně té poslední, o čemž svědčí miliony semenáčků dnes úspěšně rostoucích pod starými stromy nedávno usmrcenými kůrovcem. Díky tomu, že se tu nezasahovalo, přežily zde i mnohé druhy živočichů a rostlin, které by na vykácené pasece dávno vyhynuly. Příroda si pomohla sama, jako vždy v minulosti, a proto je potřeba dobrým zákonem zajistit, aby tyto vzácné ekosystémy, tvořící asi polovinu rozlohy národního parku, byly i nadále ponechány nerušenému vývoji bez lidských zásahů."
