Na území Národního parku Šumava lesníci už letos vytěžili 180 tisíc kubíků dřeva, přibližně o 50 tisíc více než loni. Největší škody letos způsobil vítr. Odstraňování jeho následků bude pokračovat i příští rok, stejně jako kácení stromů napadených kůrovcem.
Kvůli polomům letos museli lesníci na Šumavě úplně pozastavit plánované těžby stromů. I tak už stihli vytěžit o 50 tisíc kubíků dřeva víc než loni. Z prodeje dřeva by měla Správa NP Šumava vydělat asi 270 milionů korun, což je o 80 milionů korun více než loni.
Za zvýšení těžby a prodejů dřeva může především srpnová bouře, která zasáhla hlavně území mezi Stožcem a Novou Pecí v jihočeské části národního parku. A potom vichřice Herwart, která se Šumavou prohnala v říjnu.
„I když jsou následky silného větru na Šumavě poměrně výrazně patrné, jsou mnohem menší než ty po orkánu Kyrill a při následné kůrovcové kalamitě. V roce 2010, kdy se na Šumavě vytěžilo vůbec nejvíc dřeva v historii národního parku, to bylo 350 tisíc kubíků," připomíná náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.
Po srpnové bouři vyčíslila Správa NP Šumava škody přibližně na 120 tisíc kubíků poškozeného dřeva. V říjnu pak vichřice Herwart poničila asi poloviční množství stromů. Zasáhla plošně celé území. Citelně ovlivnila také oblast Boubína a znovu okolí Schwarzenberského kanálu v jižní části Šumavy.
Letošní rok v národním parku ovlivnila také situace na českém trhu se dřevem. Zatímco na Šumavě totiž kůrovcem napadených stromů přibývá jen zvolna, níže položené oblasti se potýkají s kůrovcovou kalamitou historických rozměrů. V letošním roce se vytěžily v celém Česku 4 miliony kubíků dřeva napadeného kůrovcem, což znamená čtvrtinu z celkového množství pokácených stromů. A také v okolních státech byl před několika měsíci dřeva přebytek. Jeho ceny tak klesaly a pily nestíhaly vytěžené dřevo zpracovávat.
„Správa parku musela kvůli tomu zřídit náhradní sklady. Tam transportovala napadené dříví, které odběratelé a jejich dopravci neodváželi. Toto opatření znamenalo vyšší náklady na ochranu lesa. Taková byla situace v létě, v současné době nejsou už s odbytem dřeva větší problémy," podotýká náměstek Kozel. Pro oblast Stožecka využila správa pro skladování dřeva bývalý dřevosklad v Nové Peci. Tam lesníci dřevo odváželi tak, aby ho přímo v lesích nestihl napadnout kůrovec. „Samozřejmě se tím zvedaly náklady, protože jsme museli dřevo stěhovat vlastně dvakrát. Naštěstí i přesto, že se objem kůrovcových těžeb zvýšil meziročně zhruba o tři čtvrtiny, není to oproti situaci v hospodářských lesích v jiných částech republiky nic dramatického," říká mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
V roce 2015 totiž bylo na Šumavě kůrovcem napadených stromů jen minimum oproti předchozím letům a ani další dva roky nebyla situace nijak dramatická. Letošní vichřice ale poškodila i stromy v bezzásahových oblastech, a záleží tak především na počasí, zda bude následovat větší gradace kůrovce.
„V současné době víme, že odstraňování škod způsobených větrem v letošním roce bude pokračovat i v první polovině roku nadcházejícího. Proto také počítáme s tím, že úmyslných těžeb bude jen úplné minimum a vše se soustředí na odstraňování škod. V územích, kde smíme zasahovat, budeme samozřejmě postupovat tak, aby se z bezzásahových oblastí kůrovec nešířil do okolních hospodářských lesů," vysvětluje Dvořák.
V národním parku se dá podle plánu každoročně vytěžit 130 tisíc kubíků dřeva. Tuhle hranici mohou lesníci v případě nutnosti překročit právě jen v období zpracovávání škod v lesích. „Víme, že těžeb, které by upravovaly druhovou skladbu lesů nebo mění jejich věkovou strukturu, bude v prvním pololetí málo. Pak záleží na situaci v létě. Pokud bude dostatek srážek a léto chladnější, nemusely by být podmínky pro rozvoj kůrovce příznivé," dodává Dvořák.
V dalších oblastech jižních Čech se lesníci zaměřují především na odstraňování stromů napadených kůrovcem. Dramatická je situace ve všech níže položených oblastech, například na Písecku, Dačicku nebo Strakonicku. Špatnému zdravotnímu stavu lesů nepomáhá především dlouho trvající srážkový deficit, v některých oblastech se sucho projevuje už několikátou sezonu.
