Na rozdíl od jiných zemí naše legislativa deklaruje veřejné užívání lesů, což znamená, že každý může na vlastní nebezpečí vstoupit do lesa, pokud nejde o vojenský újezd. A v lese má každý právo sbírat lesní plody nebo dřevo, i když opět s jednou podmínkou – pouze pro vlastní potřebu.
V případě lesních plodů je toto omezení celkem jasně pochopitelné, u dřeva už méně, protože pro vlastní potřebu není např. možné kácet stromy, i když bychom v průběhu zimy stihli spálit i několik kmenů.
JEN KLESTÍ NA ZEMI LEŽÍCÍ
Takzvaný lesní zákon (č. 289/1995 Sb. – Zákon o lesích) v paragrafu 19 specifikuje, že dřevo pro vlastní potřebu, které si můžeme volně odnášet, je pouze suchá, na zemi ležící klest. A ještě při tom musíme dbát pokynů vlastníka lesa, což v praxi znamená, že i tato volnost může být omezena například obavou, že by se odnášením klestí mohly poškodit porosty nebo podzemní části v hrabance. Což samozřejmě běžný návštěvník lesa nepozná, takže je na majiteli, aby si případný absolutní zákaz pohlídal.
Protože zákon zmíněné klestí blíže nespecifikuje, je třeba si výklad najít na webových stránkách státního podniku Lesy ČR, podle nichž se za klestí považují ležící větve a zbytky po těžbě, které na silnějším konci nemají větší průměr než 7 cm bez kůry. Nejsou to tedy vytěžené stromky, které podle našeho názoru dělají v lese jen nepořádek, nebo tzv. soušky, tedy podle mínění veřejnosti zdroj škůdců.
PŘEDEVŠÍM DROBNÉ KRÁDEŽE
Nelegální těžba jednotlivých stromů, tedy zásoba dřeva na zimu nebo stromek na Vánoce, tvoří podle statistik 95 % všech krádeží ve státních lesích. Za posledních pět let sice jejich počet i způsobená škoda klesly o dvě třetiny, přesto za loňský rok obnášely 10 milionů Kč. A to jde pouze o případy nahlášené a vyšetřované Policií ČR, které se dlouhodobě daří objasnit zhruba z jedné čtvrtiny.
Největší úlovek se na konci loňského povedl policii na Lanškrounsku, kde dva muži poblíž svého trvalého bydliště pokáceli dvanáct vzrostlých stromů, převážně smrků. Tím způsobili škodu téměř 23 000 Kč a mohou počítat až s nepodmíněným trestem kolem dvou let.
A CO TO STOJÍ?
V případě lesního pytláctví je škoda velmi snadno vyčíslitelná, stačí kmen převést na kubíky metrových kuláčů. Podle druhu dřeviny se tak cena jednoho vzrostlého stromu může blížit až 2000 Kč. Hodnota odcizeného dřeva pak rozhoduje, zda jde o přestupek (krádež do 5000 Kč), nebo trestný čin. V případě přestupku je horní sazba pokuty udělené na místě až 5000 korun, závažnější konání prošetřuje Policie ČR a hrozí i tresty odnětí svobody.
Ale samozřejmě ne každý, kdo se po lese pohybuje s motorovou pilou, musí být zloděj. Majitelé lesů, především Lesy ČR, umožňují tzv. samovýrobu, kdy příchozí po dohodě vykácejí a zpracují označené dříví ve vlastní režii a cena topného dřeva je samozřejmě příznivější než v obchodě.
Chcete si přinést dřevo z lesa? Pak mějte na paměti, že:
1. Z lesa je možné odnášet pouze suchou, na zemi ležící klest, která na širším konci není širší než 7 cm bez kůry.
2. Bez domluvy s majitelem lesa není možné kácet ani tzv. soušky nebo zpracovávat ležící stromky, byť užší než 7 cm.
3. Podle ceny vytěženého dřeva se posuzuje krádež jako přestupek oceněný pokutou na místě do 5000 Kč, pokud je hodnota dřeva vyšší než 5000 Kč, hrozí až nepodmíněný trest.
Jiří Dvořák
