Až třicet miliónů korun ročně pro generálního ředitele ČEZ, 14,4 miliónu korun pro šéfa Českých aerolinií, 8,5 miliónu korun pro nejvyššího manažera pražského Letiště.

Takové doporučení dostalo ministerstvo financí od poradenské firmy bývalého šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka, u které si zadalo studii, kolik mají dostávat za svou práci špičkoví čeští manažeři řídící firmy s mnohamiliardovým obratem.

Ke zmíněným sumám dospěli odborníci na základě porovnání platových poměrů v obdobných firmách v zahraničí s přihlédnutím k platovým poměrům v Česku.

Manažerů polostátních firem, jejichž roční příjmy překračují 1,8 miliónu korun, je 112. Vedou 27 společností, ve kterých má stát vyšší než třetinový podíl.

Kolik skutečně berou, se tají, přestože Nejvyšší správní soud již před dvěma lety vydal závazné rozhodnutí, že platy a odměny zaměstnanců státem řízených organizací jsou údaje, které by se měly zveřejňovat.

Vedle již jmenovaných firem jde mimo jiné i o šéfy společností ČEPRO, MERO, České dráhy, Řízení letového provozu, Lesy ČR, Česká pošta, a nebo o správy povodí.

Musíme si chránit lidi

„Musíme chránit svoje lidi, protože v okamžiku, kdy se odhalí, kolik třeba ve firmě ČEPRO platíme obchodnímu řediteli za to, že umí obchodovat s naftou, benzínem a ropou, tak nám konkurence ze zahraničí toho člověka ráda přeplatí,” popsal Právu jeden z motivů mlčení o platech náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček.

Přesto ale původní záměr nového předpisu se zveřejňováním odměn počítal. Ministerstvo financí (MF) spolu s vnitrem (MV) dostalo od vlády za úkol sepsat pravidla obsazování vrcholných manažerských postů v polostátních firmách i zásady jejich odměňování.

„MF a MV připravují nový legislativní předpis, ve kterém ministerstva a územní samosprávné celky budou povinny zveřejňovat každoročně na svých webových stránkách informace o odměňování vedoucích zaměstnanců a členů správních orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územně správních celků,” píše MF ve zprávě, kterou vzala vláda nedávno na vědomí a kterou má Právo k dispozici.

Podle Zajíčka se zveřejnění ale nejspíš konat nebude. Nový předpis nebude ani obsahovat konkrétní částky.

„Odmítáme to, po čem někteří lidé volají. Konkrétní platy se zveřejňovat nebudou. Ale budou stanovena pravidla. A pak se zveřejní rozpětí,” dodal. Předpis v pracovní verzi prošel prvním kolem připomínek.

Již dva roky existuje vládní usnesení, že platy manažerů se budou odvíjet od tzv. referenčních ročních příjmů. Poradenské firmy v nich stanovily právě ono rozpětí, ve kterém se mají odměny managementu pohybovat.

Záměr byl tehdy jasný: snížit některé nepřiměřené příjmy manažerů a odbourat mnohamiliónové zlaté padáky. Ale ukázalo se, že sáhnout na platy manažerů není totiž až tak jednoduché. MF v letošní zprávě pro vládu stejně jako v té loňské uvádí: „U více než 20 pozic překračují příjmy referenční příjmy konstruované odborným konzultantem.”

„Je nezbytný respekt ke smlouvám, které byly v minulosti uzavřeny. S těmi se dá těžko něco dělat, ať si o nich myslíte to, či ono, a za druhé je třeba brát v úvahu realitu na pracovním trhu,” řekl již před rokem ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Zůstanou i zlaté padáky. „Nejsou nic nemravného. Ti lidé nesmějí nastoupit do společnosti, která má srovnatelný předmět činnosti. Padák je za to, že jsou omezeni v hledání práce. Je tam šestiměsíční odstupné jako kompenzace,” vysvětlil Zajíček.