V boji s kůrovcem v lesích mohou pomoci speciálně cvičení psi, kteří dokážou včas odhalit napadený strom. Neobvyklou metodu používanou ve Švédsku zkoušejí vědci z České zemědělské univerzity. Děkan Fakulty lesnické a dřevařské Marek Turčáni, který je koordinátorem projektu, věří, že by se po určité úpravě dala přenést do České republiky.
„Pro psy, kteří jsou trénováni k tomu, aby rozpoznali kůrovci feromon, je velmi jednoduché najít napadený strom," uvedla Anette Johanssonová z firmy Sniffer Dogs Sweden, která dnes v lesích nedaleko Výžerek u Prahy metodu předvedla novinářům. Pes našel nejdříve umělý feromon, takzvaný lapák neboli pokácený strom ponechaný na místě a nakonec i strom čerstvě napadený škůdcem. „My jsme předtím u té skupiny stromů stáli a tipovali jsme, jestli tam vůbec nějaký napadený strom je. Všichni jsme se mýlili, ti psi jsou úžasní," řekl Turčáni.
Pes podle vědců dokáže najít napadený strom už týden po náletu, a to i na vzdálenost větší než sto metrů. Trénované zvíře zvládne prozkoumat až deset hektarů lesa za hodinu. Napadené stromy je pak snadné označit páskou nebo barvou a zaznamenat jejich GPS souřadnice. Lesníci je následně mohou snadno vyhledat a včas odstranit,ye Švédsku jsou na to komerční firmy a mají tolik práce, že nevědí, kam dřív skočit," řekl Turčáni.
„Princip je v podstatě stejný, jako když psi hledají drogy," řekl vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy ČR Ladislav Půlpán, který ukázce přihlížel. Podle něj by tato metoda mohla být použitelná i v Česku, jako doplňková pro specifické území. „Ale že by se dalo říci, že to psi zachrání, v této rovině to asi není," řekl. Poukázal na to, že jde také o otázku poptávky a nabídky ve vztahu k ceně.,ye chvíli, kdy by tato služba byla za peníze, které se tomu vlastníkovi lesa nevrátí, tak by o to asi zájem nebyl," míní Půlpán. Nedoporučoval by také, aby služby zajišťovaly velké firmy, spíš by to měli být soukromníci, kteří by měli ke psům odpovídající vztah.
„Uvědomujeme si, že není možné vzít metodu ze Švédska a uplatnit ji bez jakékoliv adaptace v České republice, protože jsou tady jiné podmínky a jiný systém hospodaření. Ale odhaduji, že když se spolu domluvíme, během roku, možná 1,5 roku bychom tady mohli mít už možná nějaké psy, kteří by se v českých podmínkách mohli uplatňovat a vyhledávat napadené stromy," věří Turčáni. Půlpán připomněl, že lesníci kůrovce loví do lapáků a lapačů a snaží se, aby stojící napadené stromy vůbec nevznikaly. „Pro vlastní vyhledávání by to zajímavé bylo," řekl k využití psů.
Při likvidaci škůdce kůrovce by měla českým lesníkům pomoci internetová aplikace, která průběžně poskytuje informace o rojení tohoto brouka. Data do aplikace www.kurovcoveinfo.cz poskytuje 200 respondentů s 500 kontrolními odchytovými místy kůrovce v různých lokalitách po celé ČR. Informoval o tom Jan Příhoda z lesnického časopisu Lesnická práce, který je spolu se státním Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) tvůrcem projektu.
Aplikace je postavena na tom, že do projektu zapojení provozní lesníci jednou týdně zadávají do aplikace údaje o výši odchytů kůrovců do feromonových lapačů a sledují tak začátek a intenzitu rojení brouků. Data z různých lokalit a nadmořských výšek se promítají do mapy a grafů a slouží k vzájemné informovanosti lesníků. K dispozici jsou v aplikaci data o rojení lýkožrouta smrkového, severského a lesklého. Z Pardubicka a Hodonínska jsou k dispozici i data o rozšíření chroustů. „Rojení je obdobím letové aktivity brouků a napadání nových stromů a nastává obvykle dvakrát až třikrát za vegetační sezónu," vysvětlil spoluautor projektu Petr Zahradník z Lesní ochranné služby VÚLHM.
Projekt podporují státní podniky Vojenské lesy a statky ČR a Lesy České republiky, zástupci soukromých, církevních i obecních lesů a národních parků.
