Zdeněk VELÍŠEK, moderátor
Půjdeme teď v posledním příspěvku raději poněkud dál od lidských aktivit. Hlavní charakteristikou posledního původního pralesa v Evropě, který je domovem největšího stáda zubrů, evropských bizonů, je samozřejmě neobydlenost, nepřítomnost lidského živlu, neexistence lidské aktivity. Teď ale hrozí vylidnění také v širokém okolí Bělověžského pralesa v Polsku, o kterém tu hovořím. Správa přírodní rezervace požaduje rozšíření chráněného pásma, a to může zbavit práce mnoho zdejších lidí, kteří se podílejí na kultivaci lesa i na těžbě dřeva. A ještě ke všemu protíná prales hraniční plot. Ten určitě do panenské přírody nepatří.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
Sto padesát tisíc hektarů Bělověžského pralesa je jednou z nejrozsáhlejších oblastí evropské pevniny bez lidské aktivity. Už v roce 1979 ji UNESCO zaneslo do svého seznamu světového dědictví. Žije tu přibližně osm stovek evropských bizonů, tedy zubrů. Svou průměrnou vahou jedné tuny představují nejtěžší savce žijící na našem kontinentu a svou dvoumetrovou výškou patří také k největším. Jejich jediné životní prostředí, zdejší nedotčený prales, je ale stále povážlivěji ohrožováno klimatickou změnou. V posledních pěti desetiletích tu stoupla průměrná tepla o osm desetin stupně. Po staletích klimatické stability je i to pro zdejší ekosystém citelná změna.
Mateusz SZYMURA, strážce národního parku
Bělověžský les je už několik let součástí projektu NATURA 2000, to znamená, že je v něm omezována lidská aktivita na nejnutnější minimum a platí tu přísnější ochranná opatření.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
Kamenem úrazu je fakt, že přírodní rezervace Bělověža leží jak na polském, tak na běloruském území. Prales protíná hranice Schengenského prostoru, tedy vnější hranice Evropské unie, která má být v zásadě důkladně střežena a nepropustná. Plot oddělující oba státy brání ale zubrům v páření a ve stádním způsobu života. Příslušníci stáda jsou na obou stranách hranice potomky jen dvou samců, kteří přežili v zoologické zahradě vymírání evropského bizona ve 20. letech minulého století.
Mateusz SZYMURA, strážce národního parku
Plot je bohužel na běloruském území, všechno záleží na Lukašenkovi. Jako prezident Běloruska může rozhodnout o čemkoli, třeba i o zrušení plotu, nebo aspoň jeho některých částí. I zřízení jen několika průchodů pro zvěř by bylo dobrým počinem.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
Hraniční plot uprostřed rezervace a neschopnost dosáhnout dohody mezi kompetentními polskými a běloruským úřady, vedla k tomu, že Rada Evropy už zrušila Bělovězskému letu statut jediného evropského původního pralesa. Ale i na samotném polském území se stala rezervace problémem. Městečko Bělověža má 2400 obyvatel a ti mají strach ze zvýšení nezaměstnanosti kvůli rozšíření a zostření ekologické ochrany rezervace.
Albert LITWINOWICZ, starosta obce Bialowieža
Celá obec by najednou byla uvnitř přírodního parku. To by omezilo její rozvoj, nikdo by sem neinvestoval.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
V celém Polsku vláda poskytuje podpory obcím, které přispívají ke kultivování lesů a k rozumné těžbě dřeva. I Bělověža opírá svůj rozpočet o tyto subvence a teď se bojí, že jí o ně ochrana pralesa připraví.
Albert LITWINOWICZ, starosta obce Bialowieža
Kolem městečka není široko daleko žádný průmysl a turistika představuje pro rozpočet oblasti pouhou desetinu příjmů.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
Kraj Bělověžského pralesa se vylidňuje. Za lepšími výdělky se odsud za posledních 20 let už polovina lidí odstěhovala do západnějších krajů Polska.
Zdeněk VELÍŠEK, moderátor
No a já teď jen doufám, že vy právě v rámci své dovolené zalidňujete některý krásný ale nechráněný kout české či jiné evropské přírody. Celý náš tým vám k tomu přeje krásné počasí a pohodu. My pro vás zatím připravíme další vydání Evropských událostí, u kterého se s vámi těšíme na shledanou za týden.
