Čestmír Klos
Závěr studie o vzácnosti šumavské přírody zveřejněné v European Journal of Environmental Sciences. Závdavek pro budoucí dohodu o Šumavě?
Vědci z Karlovy a Jihočeské univerzity za spolupráce s Hnutím DUHA vypracovali podrobnou odbornou studii o vzácnosti šumavské přírody a zveřejnili ji v mezinárodním časopise European Journal of Environmental Sciences. Dříve než však studie spatřila světlo světa, musela projít přísnou mezinárodní oponenturou. Po zveřejnění může být oponentem vlastně každý, kdo k ní má jakékoli smysluplné připomínky.
Každý centimetr Národního parku Šumava (NPŠ) byl odborně zmapován. Využity byly zejména podklady pro evropskou soustavu chráněných území Natura 2000. Shromážděné detailní údaje nyní využili autoři studie, která posuzuje rozvrstvení šumavských území do zón podle stupně potřebné ochrany.Tři zóny
Součástí první, nejvíce chráněné zóny, by se dle vědeckého návrhu stala všechna místa, kde zůstala zachována významná vzácná příroda. Padesát procent rozlohy NPŠ by tvořilo území ponechané samovolnému přírodnímu vývoji. A dvě procenta k tomu by doplnily biologicky cenné luční porosty, které se naopak musejí pravidelně kosit, aby nálety semen časem neproměnily louky v les. Celkem by tedy první zóna měla 52 procent rozlohy národního parku.
V ostatních lesích, kde namísto původních listnáčů rostou uměle vysázené smrky, by se naopak mělo podle návrhu přírodovědců uplatňovat šetrné lesnické hospodaření a měly by být zařazeny do druhé zóny. Obdobně by se mělo přistupovat k zemědělským pozemkům na území NPŠ. Druhá zóna by podle vědeckého návrhu měla tvořit 43 procent národního parku. Zbylých pět procent NPŠ by na plochách v obcích a kolem nich tvořilo třetí zónu, v níž by bylo možné stavět a rozvíjet zájmy obyvatel obcí.
