Listopadový „zelený" návrh Evropské unie na revizi stávající politiky obnovitelných zdrojů se potýká s kritikou. Na tom by zase nebylo nic tak divného, kdyby se mezi odpůrce neřadili zástupci řady organizací chránících životní prostředí a hlavní podporovatele pak ztělesňovali zástupci průmyslu. Referuje o tom i žurnál New Scientist, který si všímá hlavně rizik plynoucích z energetického zhodnocení biomasy.
Částka Kč Váš e-mail
Takzvaný „ Zimní balíček " Evropské komise je jakýmsi popisným manuálem práce do roku 2030. Volá po transformaci stávající energetické politiky EU, s důrazem na výrazný přechod k čistým zdrojům, globalizaci energetických trhů a snižování emisí. Ty by se do roku 2030 měly snížit o 40 % a pomoci k tomu mají právě různé obnovitelné zdroje energie (OZE). Když přijde řeč na OZE, nestojí si Evropská unie jako celek vůbec špatně. Problém ale tkví v tom, že 65 % veškeré obnovitelné energie se dnes bere z biomasy. Ať už té přímo spalitelné, nebo ve formě pohonných hmot – biopaliv. To by zase tak zlé nebylo, pokud by už jednotlivé země EU dokázaly zajistit, aby tato energeticky zhodnotitelná biomasa pocházela z udržitelných zdrojů. A právě v tom ale, jak informuje například skupina ochránců přírody z organizace Fern, Evropa hromadně selhává. Výsledkem pak tedy není čistý a obnovitelný zdroj energie, ale masivní odlesnění a emise oxidu uhličitého, které si nezadají se spalováním uhlí.
Podle Lindy Zuidemové, která se ve Fern problematice bio-energií věnuje, není dnes situace ve většině členských zemí EU zdaleka uspokojivá a další případné navýšení podílu energeticky zhodnotitelné biomasy by vedlo přímo ke katastrofě. „Spalování lesní biomasy v průmyslovém měřítku, kvůli vytápění nebo výrobě elektřiny, se již ukázalo jako fatální omyl. Vede totiž k výraznějšímu kácení a přetěžování lesů a spolu s tím neúměrně narůstají emise skleníkových plynů," tvrdí Zuidemová. Ta spolu s kolegy z dalších neziskovek (například Dogwood, Birdlife International, OXFAM, Greenpeace) sice volala po podpoře obnovitelných zdrojů a nutnosti transformace stávající politiky EU vůči OZE, ale výsledkem je přinejmenším rozčarovaná. „Evropská komise mohla listopadovým návrhem zvrátit stávající destruktivní politiku využívání bioenergie. Místo toho se rozhodla podpořit další pálení biomasy. A v zásadě se tak rozhodla obětovat lesy kvůli energii."
Negativně na návrh Evropské komise nahlíží i Sini Erajaa z organizace BirdLife: „Změny k lepšímu jsou v tomto návrhu minimální. Je to jen greenwashing. Takže ve skutečnosti je to vlastně horší, než kdyby se nedělo nic." Co konkrétně tedy ochráncům přírody na návrhu vadí? Například to, že vůbec nebere v potaz, že by snad spalování biomasy produkovalo nějaké emise skleníkových plynů. Tato myšlenka, popírající fyziku i chemii spalování, se poprvé objevila ve Směrnici z roku 2009, ve které se doporučuje, aby: „Počítané emise z biopaliv a bio-kapalin byly rovny nule." A tato věta zůstává pevně usazena i v tomto novém návrhu, ve kterém se doporučuje zvyšovat podíl spalované biomasy v elektrárnách. V návrhu například stojí, že elektrárny nad 20 MW výkonu by díky zvyšujícímu se přídavku spalitelné biomasy produkovaly v roce 2021 o 80 % méně skleníkových plynů a v roce 2026 dokonce o 85 %.
Myšlenka, že spalování biomasy produkuje nulové množství emisí uhlíku, vychází z teorie, že rostliny během svého růstu do sebe absorbují to samé množství uhlíku, kolik se uvolní při jejich spálení. Jenže růst bioenergetické plodiny není podřízen natolik zjednodušujícímu cyklu. Spalování biomasy pochopitelně uhlík uvolňuje a přispívá tak ke globálnímu oteplení, stejně jako třeba spalování uhlí. „Energetické zhodnocení dřevní biomasy mělo své logické opodstatnění, když šlo o likvidaci větví, kořenů, starého dřeva," říká Erajaa. „Jenže dnes jsou kvůli energii káceny celé stromy a to často dost neudržitelným způsobem." Organizace Birdlife také uveřejnila svou „Černou knihu bioenergie", ve které popisuje osm případů (například z Itálie, Německa, Rumunska, Kanárských ostrovů a Slovenska), kdy snaha státu naplnit požadavky na spalování dřevní biomasy vedly k plundrování domácích lesů.
Některé dřeviny se ke spalování hodí více než jiné. Jenže kvůli rychle rostoucím šlechtěným odrůdám bio-energetických dřevin dochází ke kácení a ústupu běžných hospodářských lesů, je zabírána plocha pro zemědělství, na pěstebních plochách plantáží je téměř nulová biodiverzita. „Je to poněkud zvláštní způsob, jak chránit evropskou přírodu," shodují se ochránci kritizující nový návrh. „A nyní se navrhuje, aby se to dělalo ještě v daleko větší míře." Zimní balíček, který slibuje „Čistou energii pro všechny Evropany", si na druhé straně pochvaluje Maroš Šefčovič, viceprezident Energy Union, i komisař pro otázky klimatu a energie Miguel Arias Cañete. V plánu totiž vidí potenciál „mobilizace" více jak 177 miliard eur v soukromém a veřejném sektoru, stejně jako možnou tvorbu 900 000 pracovních míst. Návrh nové energetické politiky Evropské unie je nyní připomínkován.
