Objevili jsme původní šumavský smrk. I tak by mohla znít charakteristika práce malé laboratoře GEN-LAB z Kašperských hor. Laboratoř je dnes totiž schopná identifikovat původní šumavské populace smrku a odlišit je od těch, které sem byly v minulosti uměle dodány odjinud. Třeba po velké kalamitě v devatenáctém století. Jak dodává Jiří Mánek z GENLABu, vše se děje na základě analýzy genetických znaků.
Jiří MÁNEK, laboratoř GEN-LAB
Zpracovali jsme dneska napříč republikou sedmdesát smrkových populací, pracovali jsme skutečně ve všech rezervacích a pralesovitých částech, kde se smrk v České republice přirozeně vyskytuje, tak dneska můžeme říci, díky tomuto pozadí, že znaky, které sledujeme u původních šumavských smrčin, jsou unikátní a jsou pouze na Šumavě. Podle našich výsledků je to třeba na pramenech Vltavy, na Trojmezné, na Jezerní hoře u Železné Rudy, na Polomu, na Staré Hůrce, Stará Huď pod Přimdou nebo na radvanovickém hřbetě u Českých Žlebů a samozřejmě v Národní přírodní rezervaci Boubín.
Kateřina KOŽELUHOVÁ, moderátorka
Z devatenácti už zatím zmapovaných lokalit na Šumavě odborníci prokázali výskyt původních šumavských smrčin ve čtrnácti z nich. Podle Jiřího Mánka tak zatím ještě nemohou říct, jaký je v šumavských lesích celkový poměr původních porostů. Výsledky práce laboratoře ale už teď může využít Správa Národního parku Šumava, říká Petr Kahuda, který má na správě parku na starosti péči o ekosystémy.
Petr KAHUDA, Správa Národního parku Šumava
My ho můžeme využít jednak při rozhodování o managementu toho území při plánování pěstebních zásahů, u různých opatření rozhoduje zčásti právě i ta původnost nebo nepůvodnost těch lesních porostů se smrkem. Dalším využitím v téhle oblasti může být třeba sběr semenného materiálu, který samozřejmě získáme pouze z lokalit, o kterých víme, že jsou původní a k tomu nám právě může napomáhat i tento výzkum. No, a v neposlední řadě je to záchrana genofondu právě z některých například i kůrovcem ohrožených lokalit.
Kateřina KOŽELUHOVÁ, moderátorka
Právě dnes dopoledne se o Šumavě a jejím napadení kůrovcem diskutovalo nejprve na Obecním úřadě v Modravě a poté přímo v lesích šumavského národního parku. Na pracovní setkání totiž pozvala jihočeské senátory Západočeská senátorka Jiřina Ryplová. Nechyběli na něm ani bývalý náměstek ministra pro životní prostředí a nyní stínový ministr ČSSD Petr Petržílek, přijel i jihočeský senátor Tomáš Jirsa, i když se svou stranickou příslušností k ODS byl mezi politiky ČSSD osamocen. Názor na problémy Šumavy má ale stejný. Podobně jako starostové šumavských obcí. Modravský starosta Antonín Schubert si je vědom, že se už uskutečnilo mnoho jednání a výsledky zatím nejsou příliš viditelné. Srovnání jejich úsilí se známou pohádkou o kohoutkovi a slepičce se nebrání.
Antonín SCHUBERT, starosta Modravy
Máme tady nějakýho toho kohoutka, kterej leží v té oboře a nožky má nahoře a my jako slepičky obíháme všechny a snažíme se teda dopídit toho doušku tý vody, abychom tomu kohoutkovi zachránili život.
Kateřina KOŽELUHOVÁ, moderátorka
Místopředseda parlamentního výboru pro životní prostředí Jan Látka tvrdí, že názor ministra životního prostředí i správy parku na řešení kůrovcové kalamity je osamocen.
Jan LÁTKA, místopředseda parlamentního výboru pro životní prostředí
Hlavně tedy představitelé obcí nesouhlasí se způsobem, jak je Šumava řešená a teďka stojím úplně vyděšen uprostřed lesů, které spíš bývaly lesy. Tady když mám kolem sebe tolik uschlých stromů, viděl jsem to na obrázkách, teď to vidím živě a jsem z toho velice, velice smutný a myslím si, že můj příští rozhovor s panem ministrem Bursíkem nebude pro něj veselý.
Kateřina KOŽELUHOVÁ, moderátorka
Ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava František Krejčí o dnešním jednání věděl, byl však pracovně na Moravě. Má zájem setkávat se se starosty i politiky a věří, že cesta parku je správná.
František KREJČÍ, ředitel, Správa Národního parku Šumava
Jsme označován za různí autoři experimentů na celém území Národního parku Šumava, což není pravda, protože bezzásahový režim máme pouze v těch přírodních lesích a v kulturních smrčinech žádný bezzásahový režim nikdy nenavrhujeme, a tahle věc je pořád směšovaná. Pořád se nepodařilo to dostatečně vysvětlit a myslím si, že naším úkolem je to pořád dokola vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat, abychom získali důvěru v to, že my nemáme žádný hazard v lesích Šumavy v plánu, že se naopak snažíme se v intencích národního parku o ty lesy na Šumavě starat co nejlépe umíme.
Kateřina KOŽELUHOVÁ, moderátorka
Ředitel Národního parku Šumava František Krejčí věří, že se novým hejtmanům i zastupitelům dostatečně podaří vysvětlit současnou politiku parku a v tom vidí i možné řešení.
