KVILDA Když se vypravíte na Šumavě do míst, kde letité smrky už uschly, uvidíte pod nimi vyrůstat nové, mladé. Část z nich zahyne, část přežije.

Jak ale vypadá Šumava z výšky? Je podle ekologických aktivistů opravdu zelená, nebo hnědá -tedy uschlá, jak říká správa parku? Reportéři MF DNES včera letěli ve vrtulníku z Kvildy, aby viděli lesy k Poledníku nad Prášilským jezerem, v okolí Bučiny a právě cenné území okolo Pramenů Vltavy. Do stejné lokality zavítali i před třemi lety. Nyní je vidět, že kůrovcová kalamita se v okolí Pramenů Vltavy rapidně rozšířila, uschlých stromů je minimálně dvakrát tolik.

Porost je doslova průhledný

„Je vidět, jak to postupuje dolů k obcím,” říká pilot Tomáš Zámečník a se svým černým čtyřmístným vrtulníkem přelétá nad lesy okolo Pramenů Vltavy.

Odsud směrem k Luznému a Roklanu se táhne do dálky pás hnědých smrků. Místy zůstaly ostrůvky zelených stromů, které měly „zdravý kořínek”.

„Lýkožrout smrkový se řídí podle svých smyslů a podle feromonů, které strom uvolňuje. Proto napadá přednostně slabší dřeviny. Už se ale stává, že se vrhne i na stromy, kterým je méně než 60 let,” vysvětluje náměstek správy parku Jiří Mánek.

Je to zvláštní pocit. Lesy, o kterých se dalo ještě před lety říct, že jsou zdravé, až se hory zelenají, teď vypadají jako memento zkázy. Už dávno to nejsou jen ohniska kůrovce, ale uschlé jsou celé hektary. Porost s větvemi u kmenů je doslova průhledný. Doby, kdy byl neprostupný, jsou dávno pryč.

„Z výšky je to dobře vidět. Dá se to srovnat i se sousedním Bavorskem, kde jsou vidět uschlé plochy také,” říká pilot a stáčí helikoptéru k Horské Kvildě.

Nutno dodat, že příjemný pohled není ani na vykácené holiny plné pařezů či ležících stromů po orkánu Kyrill v roce 2007.