V současné době se zvedla vlna útoků proti novému vedení Národní parku Šumava, které se snaží alespoň zčásti zmírnit ekologickou katastrofu, které zde po sobě zanechali zelení experimentátoři. Protože se tato věc týká celé české veřejnosti, nejen jednoho regionu naší země, je myslím dobré v této souvislosti jasně říci:

Podporujeme starosty šumavských obcí i ředitele NP Šumava  PhDr. Jana Stráského v opatřeních  proti kůrovcové kalamitě. Šumava je pro naši zemi příliš cenná, než aby sloužila jako laboratoř pro sociálně inženýrské ekologické experimenty, jejichž výsledkem je devastace rozsáhlých lesů, zničená příroda a kraj, v němž nemohou žít a uživit se lidé. Mělo vzniknout akvárium pro radost skupinek fanatiků za cenu zničení zdejší nádherné přírody.

Exministr životního prostředí Martin Bursík a jim jmenované bývalé vedení Národního parku se řídilo ideou, že vůbec nejlepší by byla příroda bez člověka. Důkazem toho je znetvořená krajina s typickými pahýly stromů zničených kůrovcem (které si dali dokonce do znaku!) například v okolí Plešného jezera a Pramenů Vltavy.

Nesouhlasíme s názorem části ”zelených” vědců, kteří tvrdí, že výběrové kácení kůrovcem zničených stromů poškodí šumavskou přírodu. Mnoho jiných vědeckých kapacit, jako třeba profesor Mendelovy univerzity v Brně Radomír Mrkva, podporujících citlivou těžbu poškozených stromů jako nejúčinnější způsob zastavení kůrovcové kalamity, nesmělo být v médiích donedávna slyšeno.

Platí to také o lesnickém odborníkovi ing. Josefu Vovesném, podle kterého by se měly citlivě kácet jednotlivé uschlé stromy i v některých oblastech I. zón NP. Právě takové řešení je přirozené, rozumné a ekologicky přijatelné. Nejednalo by se o žádnou masivní těžbu dřeva, jak se veřejnosti opět snaží namluvit ti, kteří kůrovcovou kalamitu svým ideologickou zaslepeností způsobili.

Mohu myslím s jistotou říci, že tímto názorem reprezentuji i stanovisko prezidenta Václava Klause.

Petr Hájek

Autor je zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky.