Zdroj: Odpady
Datum: 11.09.2007
Autor: Ing. Leona Šimková
Rubrika: Nakládání s odpady
V květnovém čísle časopisu odpady (5/2007) byly představeny hlavní vlastnosti dřevního popela ve vztahu k jeho potenciálu pro druhotné využití a také možné způsoby recyklace dřevního popela, známé ze zahraničí. Jak je to ale s recyklací dřevního popela v ČR a jaké podmínky při tom musí být splněny?
Díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem (příznivé zastoupení živin, alkalita, dobré sorpční vlastnosti aj.) má dřevní popel poměrně široké spektrum upotřebení. Zejména je využíván ke snižování acidity a hnojení zemědělských i lesních půd, ale také např. k hnojení plantáží rychlerostoucích dřevin, jako příměs do kompostů, kalů z čistíren odpadních vod nebo papírenského průmyslu, stavebních materiálů či jako sorbent.
Na druhé straně má dřevní popel vlastnosti, které mohou být pro jeho druhotné využití limitující. Hlavním faktorem omezující konkrétní využití dřevního popela může být vyšší koncentrace těžkých kovů přesahující povolené limitní hodnoty dané právními předpisy ČR. Obsah těžkých kovů je primárně ovlivněn spalovanou dendromasou. Množství těžkých kovů vázaných v jednotlivých produktech spalování (podroštový popel, jemné frakce úletového popílku) je významně ovlivněno chováním těžkých kovů během procesu spalování, způsobem odlučování a separace jednotlivých frakcí popela a způsobem jejich odvádění ze spalovacího zařízení. Dále ale také vysoká prašnost, alkalita (pH až 13) či tvorba spečenin.
VYUŽITÍ POPELA Z PRÁVNÍHO POHLEDU
Z právního hlediska může být na popel nahlíženo jako na odpad nebo surovinu, pokud bude následně využit jako výrobek (tedy např. registrované minerální hnojivo). V otázce možného využití dřevního popela je základní status tohoto materiálu, tzn. jakým způsobem bude producent popela deklarovat výsledný produkt spalování biomasy, bude-li s ním producent dále nakládat jako s odpadem v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nebo tento materiál certifikuje a bude ho deklarovat jako výrobek podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nebo zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platných zněních.
DŘEVNÍ POPEL JAKO ODPAD
Je-li dřevní popel původcem deklarován jako odpad, je jeho další využití možné pouze v zařízeních určených k tomuto účelu (např. kompostárnách) podle zákona o odpadech. Zařízení k využívání odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu a musí být dodrženy požadavky uvedené v příloze č. 11 k vyhlášce MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Daný odpad pak musí splňovat požadavky na nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v odpadech dané v příloze č. 10 k této vyhlášce (tab. 1).
Původce odpadu může navrhnout i jeho využití na zemědělské půdě. Podmínky pro vy-užití odpadu na povrchu terénu jsou dány vyhláškou č. 294/2005 Sb. Aplikace dřevního popela jako odpadního produktu na lesní půdu není v současné době možná; podle § 20 odst. 1. písm. zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, je zakázáno znečišťovat les odpady. Na druhou stranu, pokud byla biomasa odebrána z lesa a nebyla smíchána s jinými zdroji, je návrat popela pouze uzavřením koloběhu živin, jež byly z lesního ekosystému odebrány.
MATERIÁL K DALŠÍMU VYUŽITÍ
Další možností je dřevní popel certifikovat jako výrobek, tedy např. jako registrované hnojivo, materiál do stavebních hmot aj. Takový materiál pak musí deklarovat určitou kvalitu a stálost jakostních znaků. Vzhledem k poměrně široké škále faktorů ovlivňující vlastnosti dřevního popela může být problematické zejména dodržení přípustných odchylek od hodnot chemických a fyzikálních vlastností a v obsahu deklarovaných látek.
V případě registrace dřevního popela jako minerálního hnojiva musí být při zacházení s ním dodržena ustanovení zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb. v platném znění, který stanovuje základní podmínky pro uvádění hnojiv do oběhu a jejich používání na zemědělské i lesní půdě.
Podle tohoto zákona je možné do oběhu uvádět pouze hnojiva registrovaná, splňující požadavky dané zákonem a u nichž obsah rizikových prvků a rizikových látek nepřesáhne hodnoty stanovené vyhláškou (vyhl. MZe č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, tab. 2). Zákon dále také stanovuje přípustné odchylky od hodnot chemických a fyzikálních vlastností uvedených v rozhodnutí o registraci hnojiva a v označení obsahu živin, jejich formy a rozpustnosti (příloha č. 2 k vyhl. MZe č. 474/2000 Sb.).
O registraci hnojiva rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Ten může vydat rozhodnutí o registraci, splňuje-li hnojivo zákonem stanovené požadavky a odpovídá-li hnojivo typu uvedenému ve vyhlášce. Dřevní popel typově neodpovídá žádnému z uvedených hnojiv a doposud jeho vlastnosti nebyly ani tímto ústavem přezkoušeny. V takovém případě by ÚKZÚZ musel nejprve provést přezkoušení vlastností biologickými zkouškami a testy (rozhodnutí o registraci se pak může zdržet na 12 až 36 měsíců). Stanovisko vydané ÚKZÚZ pak v rozhodnutí o registraci uvede mimo jiné i možná omezení pro uvedení do oběhu a při používání a dobu platnosti rozhodnutí (tj. zpravidla 5 let).
DOPORUČENÍ
Obsah těžkých kovů v popelu z dřevní biomasy, alkalita a přítomnost spečenin významně ovlivňují jeho následné materiálové využití, tzn. zda popel bude možno druhotně využít nebo bude vhodný pouze k uložení na skládku.
V současné době je kompostování nejvíce používaným a za současného stavu i nejsnazším způsobem materiálového využití popela z dřevní biomasy u nás. Pokud bude ve výsledném substrátu dodržen obsah těžkých kovů i další jakostní znaky (pH) požadované příslušnou normou, je tento způsob využití zcela v souladu s právní regulací jeho využívání.
Z pohledu praktického využití dřevního popela jako zdroje živin (zejména Ca, K, Mg, P a stopových prvků) se jako nejsnazší další možností jeví jeho využití k hnojení lesních a zemědělských půd.
V případě lesních půd se dřevní popel může využívat k úpravě pH půdy a navracení odejmutých živin po těžbě. V loňském roce činila potřeba vápnění v lesích na území ČR 603 ha. Nemalý význam má i hnojení lesních půd, kterých bylo podle loňské Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR celkově ošetřeno 1313 ha. Pokud bude odebírána veškerá biomasa lesního porostu, jak je tomu například ve Finsku, tak navracení živin zpět do lesního ekosystému bude jen logickým uzavřením jejich koloběhu. V takovém případě pak bude vhodné tuto problematiku legislativně ošetřit po vzoru skandinávských států.
Při hnojení dřevním popelem na zemědělských půdách využívaných pro potravinářskou produkci je prioritní dbát na minimální obsah rizikových látek v aplikovaném popelu a na dodržování správných agrotechnických opatření jeho aplikace. V případě zemědělských půd určených k nepotravinářskému využití lze doporučit používat popel k hnojení ploch určených k produkci biomasy pro energetické využití, čímž se podobně jako u lesní půdy docílí uzavření koloběhu živin v ekosystému a hnojením je navíc dosaženo vyšší produkce biomasy určené pro energetické účely. Osvědčeným způsobem je i míchání dřevního popela s čistírenskými, papírenskými kaly či jinými organickými hnojivy.
Z praktického hlediska je vhodné sledovat původ dřevní biomasy, neboť obsah těžkých kovů je primárně závislý na spalované dendromase - podílu dřevní hmoty, kůry a asimilačních orgánů i různých příměsí (nátěrové hmoty apod.). Nemalý význam má i imisní zátěž regionu, což se následně projeví v obsahu těžkých kovů v popelu. Z hlediska následného zpracování popela je významný i podíl minerálních nečistot, zvláště zeminy, ve spalované biomase, což se v popelu projeví zvýšeným obsahem spečenin. Z výše uvedených důvodů lze odběratelům doporučit odebírat dřevní biomasu od subjektů, které jsou schopny zaručit čistotu a původ této biomasy, neboť čistota vstupní suroviny výrazně usnadní výběr vhodné možnosti materiálového využití popela.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno
Příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, číslo MSM 6215648902 "Les a dřevo - podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny".
Tab. 1. Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů využívaných na povrchu terénu (příloha č. 10 k vyhl. MŽP č. 294/2005 Sb.)
Ukazatel Cd Pb Hg As Cr Ni V
Limitní hodnota (mg/kg) 1 100 0,8 10 200 80 180
Tab. 2. Limitní hodnoty rizikových prvků pro minerální hnojiva (příloha č. 1 k vyhl. MZe č. 474/2000 Sb.)
Ukazatel Cd Pb Hg As Cr
Limitní hodnota (mg/kg) 1 10 1 10 50
