Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Státní podnik Lesy České republiky zlikvidoval tisíce přísně chráněných motýlů v chráněném území jihomoravské CHKO Pálava. Tvrdí to vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle vědců Lesy ČR v místě nevhodně hospodaří. Hlavně, co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. V Milovickém lese pod Pálavou tak podle nich vymírá jasoň dymnivkový, kriticky ohrožený lesní motýl, který v Čechách už vymřel a z Milovického lesa prý už zcela zmizely i další zákonem chránění motýli jako okáč jílkový a hnědásek osikový. Podobně prý navíc Lesy hospodaří i v dalších přírodně cenných lokalitách, jako jsou třeba jihomoravské Lužní lesy, kde se masivně těží. Pozvání do krátké debaty přijali entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Dobrý večer.
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A po druhé lince zdravím Vladimíra Krchova, ředitele lesního a vodního hospodářství podniku Lesy České republiky. Dobrý večer i vám.
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Pane Čížku, za jak vážný považujete ten úhyn motýlů právě na Pálavě, jak velký je to problém a proč vůbec?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
No, problém je to velký. Jednak šlo o největší populaci tohodle ohroženého a mizejícího druhu u nás a jednak ti motýli vymizeli proto, že tam vlastně došlo k naprosté změně stavu té lokality. Donedávna to byla motýlářsky velmi bohatá lokalita, stejně tak botanicky. Byla tam spousta ohrožených druhů rostlin. Dnes, když tam přijdete, tak to tam vypadá, jak na nějaké malé pastvině před kravínem.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A je bez debaty z vašeho pohledu jasné, že viníkem jsou Lesy České republiky?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Podívejte, tam je to opravdu jako nepopiratelný, protože části toho území jsou naprosto přepasený, naprosto zdevastovaný, přezvěřený a naopak části toho území, který jsou vyplocený, kam se zvěř nedostane, tak tam se paseky frézují a vlastně dojde k naprosté likvidaci biotopu toho motýla. On na pasekách naopak jako se mu normálně daří a často na nich přežívá, ale tady kvůli tomu, že dojde k naprostému rozšmelcování vlastně povrchu tý paseky, tak tam nepřežije jeho živná rostlina a ten motýl tam nemá šanci.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Říká Lukáš Čížek. Pane Krchove, jak se stavíte ke kritice, kterou jsme právě slyšeli? Donedávna prý šlo o na motýly bohatou lokalitu, dnes jde o zdevastované území, vyfrézované paseky. Vlastně, že byl zlikvidován biotop tohoto motýla.
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
V těchto lokalitách hospodaříme stejným způsobem zhruba 40 let. 40 let i ve prospěch jasoně dymnivkového a dalších motýlů. To, že v posledních letech jasoň dymnivkový ubývá, rozhodně tedy není vlivem našeho hospodaření nebo hospodaření státního podniku obecně. My, kteří se na to díváme bych řekl z většího odstupu, nikoliv jenom přes pohled na 1 jediný druh, tak my vidíme jednoznačně, jak sucho postupující klimatická změna a sucho mění zastoupení rostlin těch hostitelských rostlin pro motýly. Takže ta skutečnost, že za to může hospodaření LesůČeské republiky, to rozhodně odmítáme a myslím si, že ve vědecké frontě popírat to, že dochází ke změnám v krajině tím, že..
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
To pan Čížek neřekl.
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Dobře, ale v podstatě dochází ke změnám. Dobře nebudu to rozporovat. Dochází ke změnám v krajině, za posledních 60 let stoupla teplota o 2 °C a je normální, že migrují jak rostlinné, tak živočišné druhy. A v poslední době vzhledem k tomu, že se sucho zintenzivnilo zhruba od roku 2015, tak má to vliv nejenom na jasoně dymnivkového. Má to vliv i na jiné druhy dřevin.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Říká Vladimír Krchov. Tak pane Čížku, co říkáte na tyto argumenty, že Lesy České republiky hospodaří 40 let stejným způsobem a že rozhodně nelze vinit tedy jejich hospodaření, ale že zřejmě příčinou bude sucho, které zejména v posledních letech postihlo republiku a samozřejmě lesy a následkem toho sucha se změnily hostitelské rostliny?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
No, tak Lesy České republiky určitě nehospodaří 40 let. Hospodaří od devadesátých let, ale je pravda, že u nás se dlouhodobě hospodaří zhruba stejně. Problém je v tom, že les je biotop, kde se ty zásahy projevují velmi postupně. Prostě v Milovickém lese se dnes těží bývalé pařeziny, lesy, které jsou staré 80 let a vlastně dlouho se do nich nesahalo nebo jenom jako poměrně jemně. Dneska jsou tam ty těžby výrazně intenzivnější, než byly předtím a sucho v tom samozřejmě jistou roli hraje, ale to právě v tom, že jde o oboru a Lesy, které tam těží, tak vyplotily velké plochy, aby se tam nedostala zvěř, aby neokusovala stromečky, tím pádem se výrazně zvedl tlak zvěře na zbytek toho území a samozřejmě lehce k tomu přispěly i ty suché roky, kdy nebyla tráva a ta zvěř to tam sežrala velmi dokonale. Ale je to problém, který by přišel i bez sucha stejně jako vlastně, když se podíváte na to, jak dneska vypadají naše lesy, tak samozřejmě sucho je část problému, ale velká část problému je způsob hospodaření.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Dobře pane Čížku, ale abych to přesně pochopila nebo i naši posluchači. Co tedy konkrétně vytýkáte Lesům, že třeba dělaly jinak před, řekněme pěti, 10 lety a teď to dělají jiným způsobem? Jaksi, abychom odfiltrovat to sucho. Co tedy je špatně? Mluvíte o tom, že začaly těžit pařeziny, které se dříve netěžily, to je to hlavní, ano?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Tam se zintenzivněly těžby, zavedly se ty celoplošné přípravy půdy to frézování pasek, to se taky dřív nedělalo před těma 40 rokama a výrazně se zvedl tlak zvěře, tím že se vlastně zničila poloha obory.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Poprosím pana Krchova o reakci. Tak není to tak, že přece jen děláte něco jinak, než jak to bylo před 30, 40 lety nebo v minulých dekádách přinejmenším? Frézování pasek a těžba pařezin, větší tlak zvěře, není to určitá změna, která se může podílet na úhynu těch motýlů až jejich tisíců?
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Podívejte, každý rok je je jiný jo. V podstatě v těch našich zásazích se jednoznačně řídíme doporučeními ochrany přírody a krajiny, konkrétně Agentury ochrany přírody a krajiny. Nemůžeme si dovolit vystoupit z toho systému, že v rámci chráněného území, kterým je v tomto případě Chráněná krajinná oblast Pálava, že uděláme něco, s čím Chráněná krajinná oblastnesouhlasí. Postupujeme jednoznačně ve shodě s orgány ochrany přírody. Jestli někdo sleduje, konkrétně některý jediný druh, tak my jako lesníci a věřím tomu, že i Agentura ochrany přírody a krajiny, sledují celý ekosystém, nejde tedy jenom o 1 konkrétní druh a úmyslně nezmiňuji 1 druh motýla, protože to je obecný přístup ekosystémový přístup, který v našem hospodaření je vlastní a zvlášť v Chráněných krajinných oblastech a v Národních přírodních rezervacích, pakliže se dostaneme ještě dál.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Můžu si z toho ale vzít, abych to tedy, teď to možná trošku budu dezinterpretovat, že svým způsobem tedy nějaké konkrétní 2 motýly nebo 3 motýly to už je pod vaší rozlišovací schopností, je to tak?
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Ne, ne, rozhodně ne. Rozhodně ne, protože my se díváme na krajinu jako celek. Konkrétně Chráněná krajinná oblast Pálava je svým způsobem specifická, nedávno se na webech psalo o tom, jak bude působit dojmem jako Toskánsko za pár let. My všechno konzultujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny, konkrétně se Správou chráněných krajinných oblastí a nedovolíme si udělat krok mimo.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Dobrá. Poprosím pana Čížka, co říkáte na tento argument, že hospodaření Lesů je v souladu s ochranou přírody a krajiny?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
To by bylo skvělé, bohužel Agentura ochrany přírody a krajiny několikrát a už v podstatě minimálně od roku 2006 tady pro tohle území a pro další území doporučuje takzvané výmladkové hospodaření, to je, že nemusíte tu paseku frézovat, nemusíte tam sázet stromečky, jenom necháte pařezy obrazit a tím pádem do toho neinvestujete ani korunu, takhle se v tom území hospodařilo tisíce teda minimálně mnoho set možná i tisíce let.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A Lesy to podle vás dělají teda?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Opakovaně Agentura ochrany přírody doporučovala státním Lesům, aby tam to výmladkové hospodaření zavedly a nic takovýho se nestalo.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak poprosím závěrem pana Krchova. Pane Krchove, tak můžete na to, prosím, jednou, dvěma větami reagovat. Je to pravda, že právě ochrana přírody a krajiny vám doporučuje výmladkové hospodaření, a vy to nerespektujete?
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
V některých případech doporučují výmladkové hospodaření, v některých případech doporučují naopak obnovu přes umělou výsadbu. Vzhledem k tomu, že se bavíme v této velmi obecné rovině a my vždycky řešíme konkrétní lokalitu a neřešíme celé území, protože každý hektar, každý půl hektaru je unikátní, tak my spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny na konkrétních lokalitách a tam respektujeme jejich konkrétní doporučení.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Říká Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství podniku Lesy České republiky. Díky za váš čas.
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Také děkuji.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A děkuji také entomologovi Lukáši Čížkovi z Biologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Hezký večer a na slyšenou.
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Hezký večer, na shledanou.
Státní podnik Lesy České republiky zlikvidoval tisíce přísně chráněných motýlů v chráněném území jihomoravské CHKO Pálava. Tvrdí to vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle vědců Lesy ČR v místě nevhodně hospodaří. Hlavně, co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. V Milovickém lese pod Pálavou tak podle nich vymírá jasoň dymnivkový, kriticky ohrožený lesní motýl, který v Čechách už vymřel a z Milovického lesa prý už zcela zmizely i další zákonem chránění motýli jako okáč jílkový a hnědásek osikový. Podobně prý navíc Lesy hospodaří i v dalších přírodně cenných lokalitách, jako jsou třeba jihomoravské Lužní lesy, kde se masivně těží. Pozvání do krátké debaty přijali entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Dobrý večer.
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A po druhé lince zdravím Vladimíra Krchova, ředitele lesního a vodního hospodářství podniku Lesy České republiky. Dobrý večer i vám.
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Pane Čížku, za jak vážný považujete ten úhyn motýlů právě na Pálavě, jak velký je to problém a proč vůbec?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
No, problém je to velký. Jednak šlo o největší populaci tohodle ohroženého a mizejícího druhu u nás a jednak ti motýli vymizeli proto, že tam vlastně došlo k naprosté změně stavu té lokality. Donedávna to byla motýlářsky velmi bohatá lokalita, stejně tak botanicky. Byla tam spousta ohrožených druhů rostlin. Dnes, když tam přijdete, tak to tam vypadá, jak na nějaké malé pastvině před kravínem.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A je bez debaty z vašeho pohledu jasné, že viníkem jsou Lesy České republiky?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Podívejte, tam je to opravdu jako nepopiratelný, protože části toho území jsou naprosto přepasený, naprosto zdevastovaný, přezvěřený a naopak části toho území, který jsou vyplocený, kam se zvěř nedostane, tak tam se paseky frézují a vlastně dojde k naprosté likvidaci biotopu toho motýla. On na pasekách naopak jako se mu normálně daří a často na nich přežívá, ale tady kvůli tomu, že dojde k naprostému rozšmelcování vlastně povrchu tý paseky, tak tam nepřežije jeho živná rostlina a ten motýl tam nemá šanci.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Říká Lukáš Čížek. Pane Krchove, jak se stavíte ke kritice, kterou jsme právě slyšeli? Donedávna prý šlo o na motýly bohatou lokalitu, dnes jde o zdevastované území, vyfrézované paseky. Vlastně, že byl zlikvidován biotop tohoto motýla.
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
V těchto lokalitách hospodaříme stejným způsobem zhruba 40 let. 40 let i ve prospěch jasoně dymnivkového a dalších motýlů. To, že v posledních letech jasoň dymnivkový ubývá, rozhodně tedy není vlivem našeho hospodaření nebo hospodaření státního podniku obecně. My, kteří se na to díváme bych řekl z většího odstupu, nikoliv jenom přes pohled na 1 jediný druh, tak my vidíme jednoznačně, jak sucho postupující klimatická změna a sucho mění zastoupení rostlin těch hostitelských rostlin pro motýly. Takže ta skutečnost, že za to může hospodaření LesůČeské republiky, to rozhodně odmítáme a myslím si, že ve vědecké frontě popírat to, že dochází ke změnám v krajině tím, že..
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
To pan Čížek neřekl.
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Dobře, ale v podstatě dochází ke změnám. Dobře nebudu to rozporovat. Dochází ke změnám v krajině, za posledních 60 let stoupla teplota o 2 °C a je normální, že migrují jak rostlinné, tak živočišné druhy. A v poslední době vzhledem k tomu, že se sucho zintenzivnilo zhruba od roku 2015, tak má to vliv nejenom na jasoně dymnivkového. Má to vliv i na jiné druhy dřevin.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Říká Vladimír Krchov. Tak pane Čížku, co říkáte na tyto argumenty, že Lesy České republiky hospodaří 40 let stejným způsobem a že rozhodně nelze vinit tedy jejich hospodaření, ale že zřejmě příčinou bude sucho, které zejména v posledních letech postihlo republiku a samozřejmě lesy a následkem toho sucha se změnily hostitelské rostliny?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
No, tak Lesy České republiky určitě nehospodaří 40 let. Hospodaří od devadesátých let, ale je pravda, že u nás se dlouhodobě hospodaří zhruba stejně. Problém je v tom, že les je biotop, kde se ty zásahy projevují velmi postupně. Prostě v Milovickém lese se dnes těží bývalé pařeziny, lesy, které jsou staré 80 let a vlastně dlouho se do nich nesahalo nebo jenom jako poměrně jemně. Dneska jsou tam ty těžby výrazně intenzivnější, než byly předtím a sucho v tom samozřejmě jistou roli hraje, ale to právě v tom, že jde o oboru a Lesy, které tam těží, tak vyplotily velké plochy, aby se tam nedostala zvěř, aby neokusovala stromečky, tím pádem se výrazně zvedl tlak zvěře na zbytek toho území a samozřejmě lehce k tomu přispěly i ty suché roky, kdy nebyla tráva a ta zvěř to tam sežrala velmi dokonale. Ale je to problém, který by přišel i bez sucha stejně jako vlastně, když se podíváte na to, jak dneska vypadají naše lesy, tak samozřejmě sucho je část problému, ale velká část problému je způsob hospodaření.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Dobře pane Čížku, ale abych to přesně pochopila nebo i naši posluchači. Co tedy konkrétně vytýkáte Lesům, že třeba dělaly jinak před, řekněme pěti, 10 lety a teď to dělají jiným způsobem? Jaksi, abychom odfiltrovat to sucho. Co tedy je špatně? Mluvíte o tom, že začaly těžit pařeziny, které se dříve netěžily, to je to hlavní, ano?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Tam se zintenzivněly těžby, zavedly se ty celoplošné přípravy půdy to frézování pasek, to se taky dřív nedělalo před těma 40 rokama a výrazně se zvedl tlak zvěře, tím že se vlastně zničila poloha obory.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Poprosím pana Krchova o reakci. Tak není to tak, že přece jen děláte něco jinak, než jak to bylo před 30, 40 lety nebo v minulých dekádách přinejmenším? Frézování pasek a těžba pařezin, větší tlak zvěře, není to určitá změna, která se může podílet na úhynu těch motýlů až jejich tisíců?
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Podívejte, každý rok je je jiný jo. V podstatě v těch našich zásazích se jednoznačně řídíme doporučeními ochrany přírody a krajiny, konkrétně Agentury ochrany přírody a krajiny. Nemůžeme si dovolit vystoupit z toho systému, že v rámci chráněného území, kterým je v tomto případě Chráněná krajinná oblast Pálava, že uděláme něco, s čím Chráněná krajinná oblastnesouhlasí. Postupujeme jednoznačně ve shodě s orgány ochrany přírody. Jestli někdo sleduje, konkrétně některý jediný druh, tak my jako lesníci a věřím tomu, že i Agentura ochrany přírody a krajiny, sledují celý ekosystém, nejde tedy jenom o 1 konkrétní druh a úmyslně nezmiňuji 1 druh motýla, protože to je obecný přístup ekosystémový přístup, který v našem hospodaření je vlastní a zvlášť v Chráněných krajinných oblastech a v Národních přírodních rezervacích, pakliže se dostaneme ještě dál.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Můžu si z toho ale vzít, abych to tedy, teď to možná trošku budu dezinterpretovat, že svým způsobem tedy nějaké konkrétní 2 motýly nebo 3 motýly to už je pod vaší rozlišovací schopností, je to tak?
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Ne, ne, rozhodně ne. Rozhodně ne, protože my se díváme na krajinu jako celek. Konkrétně Chráněná krajinná oblast Pálava je svým způsobem specifická, nedávno se na webech psalo o tom, jak bude působit dojmem jako Toskánsko za pár let. My všechno konzultujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny, konkrétně se Správou chráněných krajinných oblastí a nedovolíme si udělat krok mimo.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Dobrá. Poprosím pana Čížka, co říkáte na tento argument, že hospodaření Lesů je v souladu s ochranou přírody a krajiny?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
To by bylo skvělé, bohužel Agentura ochrany přírody a krajiny několikrát a už v podstatě minimálně od roku 2006 tady pro tohle území a pro další území doporučuje takzvané výmladkové hospodaření, to je, že nemusíte tu paseku frézovat, nemusíte tam sázet stromečky, jenom necháte pařezy obrazit a tím pádem do toho neinvestujete ani korunu, takhle se v tom území hospodařilo tisíce teda minimálně mnoho set možná i tisíce let.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A Lesy to podle vás dělají teda?
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Opakovaně Agentura ochrany přírody doporučovala státním Lesům, aby tam to výmladkové hospodaření zavedly a nic takovýho se nestalo.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak poprosím závěrem pana Krchova. Pane Krchove, tak můžete na to, prosím, jednou, dvěma větami reagovat. Je to pravda, že právě ochrana přírody a krajiny vám doporučuje výmladkové hospodaření, a vy to nerespektujete?
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
V některých případech doporučují výmladkové hospodaření, v některých případech doporučují naopak obnovu přes umělou výsadbu. Vzhledem k tomu, že se bavíme v této velmi obecné rovině a my vždycky řešíme konkrétní lokalitu a neřešíme celé území, protože každý hektar, každý půl hektaru je unikátní, tak my spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny na konkrétních lokalitách a tam respektujeme jejich konkrétní doporučení.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Říká Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství podniku Lesy České republiky. Díky za váš čas.
Vladimír KRCHOV, ředitel Lesy ČR
Také děkuji.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A děkuji také entomologovi Lukáši Čížkovi z Biologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Hezký večer a na slyšenou.
Lukáš ČÍŽEK, entomolog
Hezký večer, na shledanou.
