Boubín (Prachaticko) 25. července (ČTK) - Podíl buku v šumavských lesích by se v budoucnosti mohl zvýšit. Momentálně je dominantním stromem Národního parku Šumava smrk, ale ten je náchylný k napadení škůdci. Naproti tomu buku se v posledních letech výrazně daří a stále více se prosazuje. ČTK to řekl lesní inženýr a dendrolog Pavel Šamonil, který v minulých dnech prováděl výzkum v oblasti Boubínského pralesa na Prachaticku. Nyní tvoří buk zhruba šest procent ze stromové skladby na Šumavě. Převládá smrk, který se nachází na více než 80 procentech plochy národního parku.
"Buk stále rychleji přirůstá a dostává se do vyšších poloh. Můžeme říci, že to je velmi vitální dřevina," uvedl Šamonil. Buk je odolný vůči kůrovci, který naopak napadá smrk. Tento škůdce na Šumavě v posledních letech zlikvidoval desítky tisíc krychlových metrů stromů.
Buk na Šumavě v dávné minulosti tvořil téměř polovinu ze skladby stromů. Vyskytoval se více než smrk. Ovšem situace se postupně změnila a zásadní vliv na ni měl orkán v roce 1870, který poničil velkou část šumavských lesů. Od té doby se více prosazoval smrk, což často odborníci vysvětlovali tím, že po orkánu lidé vysadili pouze tento strom. Výzkum vědců na Šumavě nyní ukázal, že realita byla trochu odlišná. "Výskyt smrku se skutečně po tom orkánu zvýšil, ale bylo to dáno z velké části i tím, že se jednalo o přirozenou obnovu. Zjistili jsme, že už v době orkánu existovalo na Šumavě spoustu malých smrků, které polomy nezasáhly," uvedl.
Přestože podíl buku se v budoucnosti zvýší, Šamonil je přesvědčen o tom, že se tento strom už znovu nestane dominantní dřevinou. "Bude ho více, ale smrk jen tak nezmizí. Vždyť roste na desítkách tisíců hektarů, to je ohromná plocha," uvedl Šamonil. Dodal, že se v současnosti daří i jedli, která v 70. a 80. letech trpěla kvůli špatnému ovzduší, což způsobovaly především tepelné elektrárny. "Momentálně je z tohoto pohledu situace mnohem příznivější. Ale nebezpečí pro jedle představuje tlak zvěře, která tento druh stromů ničí," řekl.
Podle Šamonila vývoj lesů na Šumavě dlouhodobě ovlivňují dva hlavní faktory. Jsou to zásahy lidí a přírodní procesy. "Obě složky jsou dost podstatné a nedokážeme říci, co má větší vliv," uvedl.
Šumavský národní park se rozkládá na ploše více než 69.000 hektarů. Z toho více než 80 procent tvoří lesy, zbytek pak připadá na zemědělské plochy, bezlesí a obce.
