Akciová společnost Lesy města Brna letos připomíná 550. výročí své existence, přesněji řečeno svého předchůdce.
V roce 1466, jak připomíná ředitel dnešní společnosti Jiří Neshyba, zakoupilo město Brno své první lesy na Tišnovsku, k tomu deblínský hrad a 20 vesnic. Dnes Lesy města Brna spravují zalesněné pozemky o výměře 8250 hektarů.
Pěkné výročí se lesáci rozhodli připomenout veřejnosti něčím hmatatelným. Je to 60 metrů dlouhý vorový pramen (tak to správně nazývají plavci), který postavili odborníci podle postupu našich předků. Je výrazně pevnější, aby se na něm klidně mohli plavit zájemci, na přehradě zůstane do konce prázdnin. Je vybaven dvěma motory.
Poprvé se můžete seznámit s tímto neobvyklým plavidlem, sestaveným vlastně ze tří velkých dílců, zítra před zahájením prvního ohňostroje v rámci letošní přehlídky. Na vodní ploše před loděnicemi v bystrckém přístavišti proběhne na vorovém pramenu krátká exhibice ve spolupráci Lesů města Brna, hasičů, ohněstrůjců a dalších. Na voru uvidíte herce Městského divadla Brno, kulisou budou vodní proudy ze šesti hasičských proudnic, k tomu divadelní osvětlení a samozřejmě hudba, jako u klasických ohňostrojů. Začne ve 21 h. Autorem nápadu je šéf reklamní společnosti SNIP & CO Jiří Morávek.
„Představit veřejnosti práci nás, lesníků, se snažíme po celý rok. Naše letošní jubileum jsme proto pojali jako oslavu dřeva a lidí, kteří s ním pracují. Chceme také připomenout krásnou vorařskou tradici a zároveň ukázat svět lesnictví a zpracování dřeva," říká ředitel Neshyba. Zdůrazňuje voroplavbu jako nejlevnější způsob dopravy a vzpomíná na dobu po napoleonských válkách, kdy v Brně byl nedostatek palivového dřeva.
Správa tehdejšího kuřimského panství zřídila v roce 1802 na potoce v polesí Lažánky kamennou hráz k zadržování vody. Byla opatřena vraty, která vypouštěla vodu pro plavení dřeva po Svratce. V Brně se zachycovalo v prostoru nynější ulice Nové sady. Dřevo se plavilo i po řece Svitavě, končilo v blízkosti dnešní ulice Cejl.
Fungovalo to zhruba až do poloviny 19. století, kdy byla tzv. náplavka k zachycování dřeva zrušena pro přemrštěné finanční nároky majitelů vodních děl i obcí podél řek. Plavba dřeva se v českých zemích nejvíce rozvinula na Vltavě, méně se již využívala na řece Moravě i na Dyji.
Jako zajímavost lesáci uvádějí, že plavené dřevo mělo vyšší kvalitu, pevnost a odolnost, ve vodě je opustili škůdci. Proto z kmenů použitých pro ukázkový vorový pramen na Brněnské přehradě budou vyrobeny altány, lavičky a herní prvky do brněnských lesů.
Připomínáme vorařskou tradici a zároveň ukazujeme svět lesnictví a zpracování dřeva Jiří Neshyba
