ROZHOVOR: Hynek Hladík, plavební ředitel, vzpomíná na svého předchůdce – geniálního projektanta Josefa Rosenauera, jenž se narodil před 280 lety ve Chvalšinách
Českokrumlovsko – Josef Rosenauer – význačný jihočeský rodák, který získal titul schwarzenberského knížecího lesního inženýra – přišel na svět před 280 lety. Narodil se asi 26. února 1735 ve Chvalšinách, zemřel v Českém Krumlově 10. března 1804. Nejenom, že je mu zasvěcen prostor Muzea Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách, hodně se na něj vzpomíná i v okresním městě, ale především také v oblastech, které proslavil jako projektant unikátních stavebních děl a kanálů ku plavení dříví.
Šumavští lesáci jsou na něj právem hrdí stejně jako chvalšinští rodáci nebo specialisté, jakým je třeba inženýr Hynek Hladík, současný plavební ředitel z Prachatic.
Rosenauerův následovník odpověděl Českokrumlovskému deníku k výročí osobnosti překračující svým významem hranice regionu na několik otázek.
* Jaký a v čem vidíte význam Josefa Rosenauera pro země české a také pro střední Evropu?
Josef Rosenauer byl pověřen v roce 1775, aby prozkoumal možnost plavby dříví po Mlýnském potoce (Kleine Mühl, dnes známá pod jménem Steinerne Mühl), který na území krumlovského panství – revír Sv. Tomáš – pramení a vlévá se do Große Mühl u Haslachu. Při seznámení se s terénem přišel Rosenauer na šťastnou, geniální myšlenku – překonat rozvodí mezi povodími řek Vltava a Mühl, a dále Dunaj, v sedle u Růžového vrchu (Rosenhügel) v nadmořské výšce cca 790 m n. m. plavebním kanálem, kterým by byly zpřístupněny na dřevo bohaté pralesovité porosty severních pohraničních svahů krumlovského panství, aby jejich dřevo mohlo být uplatněno na vídeňském trhu.
* Ke stavbě však mohlo dojít skoro o čtvrt století později...
Bylo potřeba překonat spoustu překážek. Zkušební úsek dlouhý 994 sáhů postavil Rosenauer v roce 1789, do roku 1793 dospěl kanál na Jelení Vrchy. Byla to tak obrovská plocha plavebních lesů, nebylo dlouho třeba stavět dál.
* Je pravdou, že Schwarzenbergové měli na Šumavě obrovské lesní majetky.
Ale nebyly z nich až do stavby Krumlovsko vídeňského plavebního kanálu, jak byl nazýván dnešní Schwarzenberský plavební kanál, prakticky žádné příjmy. Po dokončení první části kanálu najednou bylo dodáno do císařského hlavního města Vídně, která trpěla nedostatkem dřeva, levné palivové dříví. Knížeti začaly plynout rychle ze šumavských lesů zisky.
* Myšlenka na plavební kanál, který by překonal vltavsko dunajské rozvodí byla stará několik staletí, až Josefu Rosenauerovi se to podařilo.
Nebyla ale naplněna možnost dopravovat zboží oběma směry, tuhle funkci převzala až koňská dráha. To, že přísun dřeva ze Šumavy do Vídně byl významný, dokládá i fakt, že Josef Rosenauer byl jmenován čestným občanem Vídně.
* Jak třeba radil knížeti?
Josef Rosenauer doporučil na přelomu 18. a 19. století knížeti Schwarzenbergovi, aby koupil Prášilské panství, navrhnul pak stavbu dalšího šumavského plavebního kanálu – Vchynickotetovského, který umožnil plavení dříví z bavorského pomezí z údolí pod Luzným a Roklanem, a vyhnout se přitom balvanitému korytu Vydry, aby jej bylo možné prodat v Praze.
* Stavbou obou kanálů se Rosenauer zapsal hluboce do historie Šumavy – lesy našly využití, vyrostla zde řada vesnic...
Rosenauer byl v závěru svého života nejen občanem Českého Krumlova a čestným občanem Vídně, ale také čestným občanem královského hlavního města Prahy.
* Je to osobnost mimořádná. Prozraďte něco z jeho života nebo z jeho doby.
Lesy pod Smrčinou, Plechým a Třístoličníkem byly v závěru osmnáctého století bojovým polem. Z Bavorska do schwarzenberských lesů na české straně vyráželi na jeleny často pytláci. Mezi nimi a schwarzenberskými myslivci zuřila válka, ve které byli mrtví a zranění na obou stranách. Mnozí mezi sebou neměli vyřízené účty. V místě, kde se rozestavěný plavební kanál křižoval s Jezerním potokem visel na stromě mariánský obraz. U něj se hluboce věřící Josef Rosenauer často modlil.
* A co se stalo?
Jednou, když v modlitbě klečel pod obrazem, zahlédnul ho ve schwarzenberské uniformě jeden z bavorských pytláků. Domníval se, že je to právě ten myslivec, s nímž byl ve sporu. Vzal nůž a bodnul. Nebyl to ovšem myslivec, ale plavební ředitel. Čin neskončil smrtí. Když došlo k soudu s potenciálním vrahem, velkomyslný Rosenauer se přimlouval za svého skoro vraha.
* Na tuto historii nebo historku navazuje rovněž legenda...
Rosenauer došel se stavbou až k Jelenímu potoku, nevěděl však, jak dál. Modlil se, když jej napadnul pytlák. Potom, co se zraněný probral k životu, ukázala mu krev, kterým směrem má stavba plavebního kanálu pokračovat. Je to ale opravdu jenom legenda.
* Avšak sám Josef Rosenauer je veskrze legendou. Jaké významné akce chystáte letos, čili v jeho výroční rok?
V letošním roce bude již osmnáctá novodobá plavební sezona. Zahájíme ji v sobotu 23. května na Jeleních Vrších. Bude se u toho zpívat, tancovat, vyprávět pohádky z obou stranŠumavy, samozřejmě se bude také plavit dříví. Plavební sezona potrvá až do září. Polena a klády poplují i na českorakouských hranicích mezi Zvonkovou a Sonnenwaldem, u potoka Schrollenbach na rakouském území, nedaleko bavorských hranic; naposledy poplují polena opět na hranicích u potoka Ježová / Iglbach. Vedle toho by se na uhlišti nedaleko Jeleních Vrchů měl 15. srpna rozhořet milíř na pálení dřevěného dříví, bude pak hořet celý týden.
* 15. srpna se slaví Nanebevzetí Panny Marie...
V místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu s Jezerním potokem vyrostla počátkem 19. století malá žulová výklenková kaplička. V ní byl obraz Korunování Panny Marie. Koncem 19. století byla obestavěna dřevěnou stavbou. U kapličky se jistě modlili často plavci i jiní kolemjdoucí.
* Jaký byl její osud ve 20. století?
Po druhé světové válce přišla jiná doba, místní museli opustit většinou svoje domovy. O kapličku pak nikdo nepečoval, koncem devadesátých let 20. století byla ve špatném stavu dřevěná kaplička, ale především obraz namalovaný na plechu byl už zcela zkorodovaný, čitelný byl jen obličej Panny Marie a Duch Svatý. Nový obraz namaloval na objednávku Jeho Jasnosti Karla Jana knížete ze Schwarzenbergu Jan Vachuda z Prahy. Mše svatá ke znovu vysvěcení kapličky se konala za přítomnosti věřících z Čech, Rakouska i Německa a donátora obrazu 20. srpna 2000.
* K Rosenauerově kapličce se tedy vrátil duch i život...
Od roku 2004 se tu konají poutní mše svaté, letos to bude v sobotu 22. srpna.
* Co ještě plánujete?
9. března bude v budově Okresního hejtmanství v Rohrbachu zahájena výstava Schwarzenberský plavební kanál v obrazech. Využiji této příležitosti, abych 280. výročí narození Josefa Rosenauera připomenul i v Rakousku.
